Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Ostravě dne 17. října 2022, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 191 180,84 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný tento dluh z úvěrových smluv uznal co do důvodu i výše.2. Podáním ze dne 23. dubna 2026 vzal žalobce žalobu částečně zpět poté, co byl soudem vyzván, aby prokázal, jakým způsobem byla před poskytnutím úvěru zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalobce nadále setrval pouze na nezaplacených jistinách v souhrnné výši 182 755,69 Kč a ve zbytku vzal žalobu zpět.3. Žalovaný své procesní stanovisko nevyjádřil.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalobce nabyl pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále také „Původní věřitel“). O postoupení pohledávky byl Žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávky.5. Z uznání dluhu a jeho dodatku soud zjistil, že 3. února 2014 bylo mezi žalobcem a žalovaným uzavřeno Uznání dluhu a dohoda o zaplacení byl dne 27. 10. 2014 uzavřen Dodatek, dle kterého se Žalovaný zavázal uhradit a) pohledávku v celkové výši 135 640 Kč (dále jen „Dohoda“). Součástí Dodatku byla výhoda splátek žalovaného, kdy první splátka byla splatná dne 25. 11. 2014 ve výši 990 Kč. Žalovaný uhradil následující splátky částka ve výši 550 Kč ze dne 21. 2. 2014, částka ve výši 550 Kč ze dne 31. 3. 2014, částka ve výši 550 Kč ze dne 18. 4. 2014, částka ve výši 550 Kč ze dne 24. 9. 2014, částka ve výši 550 Kč ze dne 27. 10. 2014, částka ve výši 1 100 Kč ze dne 8. 12. 2014, částka ve výši 550 Kč ze dne 26. 1. 2015, částka ve výši 550 Kč ze dne 25. 2. 2015, částka ve výši 550 Kč ze dne 27. 5. 2015, tj. celkem 5 500 Kč. Příchozí úhrady byly započteny na jistinu pohledávky, která po započtení činí 130 140 Kč. Podle čl. 7 Dohody platí: „Pokud se dlužník ocitne v prodlení s jakoukoliv splátkou, stává se celý dluh okamžitě splatným, včetně smluvního penále a úroků z prodlení a věřitel je oprávněn písemně odstoupit od této dohody. Odstoupení je účinné dnem doručení. V případě, že se odstoupení nepodaří doručit dlužníkovi, je odstoupení účinné 10 den, ode dne jeho odeslání. Pokud věřitel odstoupí od této dohody má nárok na úhradu smluvní pokuty uvedené v článku 4 této dohody, a to i z budoucích splátek. Tato smluvní je splatná dnem účinnosti odstoupení od této dohody. Tímto není dotčeno právo věřitele na náhradu škody.” Žalobce uplatňuje nárok na základě Dohody, dle které je nárok nesporný, tj. uznán žalovaným, coby dlužníkem.6. Z uznání dluhu soud dále zjistil, že dne 3. 2. 2014 bylo mezi žalobcem a žalovaným uzavřeno Uznání dluhu a dohoda o zaplacení dluhu žalovaný uznal vůči žalobci dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č.: , hodnota, v celkové výši 59 040,84 Kč (dále jen „Dohoda“). Součástí Dohody byla výhoda splátek žalovaného, kdy první splátka byla splatná dne 28. 2. 2014 ve výši 550 Kč. Žalobce tvrdí, že žalovaný neuhradil podle splátkového kalendáře ničeho. Podle čl. 7 Dohody platí: „Pokud se dlužník ocitne v prodlení s jakoukoliv splátkou, stává se celý dluh okamžitě splatným, včetně smluvního penále a úroků z prodlení a věřitel je oprávněn písemně odstoupit od této dohody. Odstoupení je účinné dnem doručení. V případě, že se odstoupení nepodaří doručit dlužníkovi, je odstoupení účinné 10 den, ode dne jeho odeslání. Pokud věřitel odstoupí od této dohody má nárok na úhradu smluvní pokuty uvedené v článku 4 této dohody, a to i z budoucích splátek. Tato smluvní je splatná dnem účinnosti odstoupení od této dohody. Tímto není dotčeno právo věřitele na náhradu škody.” Žalobce uplatňuje nárok na základě Dohody, dle které je nárok nesporný, tj. uznán žalovaným, coby dlužníkem.7. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena dohody o uznání dluhu, na základě kterých žalovaný mimo jiné uznal jistinu z úvěrových smluv v celkové výši 182 755,69 Kč. Žalobce řádně uplatnil svůj nárok vyplývající z uznání dluhu a v případě otázek neexistence (popř. jiné výše) žalobního nároku je právě žalovaný zatížen břemenem tvrzení a důkazním břemenem, což neunesl. V tomto případě se tak uplatní domněnka, že dluh v době uznání trvá. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku zavázal žalovaného zaplatit dlužnou částku 182 755,69 Kč. Ve výroku II. pak soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby v souladu ustanovením § 96 odst. 1, odst. 2 občanského soudního řádu zastavil.8. Procesně úspěšná žalobkyně má také proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč. Dále byla přiznána žalobkyni v rámci této náhrady odměna právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalobkyně učinil v této věci 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva a částečné zpětvzetí žaloby) a sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle advokátního tarifu činí 8 420 Kč. Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalobkyni náhrada hotových výdajů, a to 4 režijní paušály po 450 Kč podle ust. § 13 advokátního tarifu. Celkem tak náhrada nákladů řízení včetně 21 % DPH činí 50 578,80 Kč.9. Dlužnou jistinu včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.