27 C 236/2025-30 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 11 597 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, jak jsou tyto vymezeny ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, – a žalovanou, na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 360,29 Kč a sjednaným úrokem vrátit do , datum, , což však neučinila. Finanční prostředky byly žalované zaslány dne , datum, na bankovní účet č. , č. účtu, . Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě tvrzení žalované, lustrací CEE, ISIR, CRKI, EUCB, NRKI, BRKI. Žalovaná však řádně nehradila sjednané splátky úvěru. Předmětem žaloby je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč včetně úrokového příslušenství, a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 360,29 Kč a smluvního úroku ve výši 236,71 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.3. K ústním jednáním se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (v textu rozsudku dále jen jako „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků.4. Z listinných důkazů, které byly provedeny u jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti:5. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo č. , Anonymizováno, / , Anonymizováno, ze dne , datum, , že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 11 597 Kč. Žalovaná je v listině označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, e-mailem a číslem účtu. Listina je podepsána smluvními stranami (žalovaná prostřednictvím SMS kódu).6. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, , že společnost eviduje účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalované a , datum, byla na tento účet připsána částka ve výši 8 000 Kč pod VS , var. symbol, .7. Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, , že z účtu právní předchůdkyně č. , č. účtu, byla odeslána platba ve výši 8 000 Kč pod VS , var. symbol, na bankovní účet č. , č. účtu, .8. Z listiny označené jako Dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Listina je podepsána žalobkyní a právní předchůdkyní.9. Z listiny označené jako Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, vč. podacího lístku z téhož dne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalobou požadované částky do tří dnů; toto oznámení zaslala předchůdkyně žalobkyně , datum, na adresu žalované uvedenou ve smlouvě.10. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.11. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:12. Žalovaná se dne , datum, dohodla s právní předchůdkyní žalobkyně tak, že jí poskytne finanční částku ve výši 8 000 Kč, když žalobkyně zaslala dne , datum, žalované bezhotovostním převodem na jeho účet č. , č. účtu, finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku společně s poplatky a úrokovým příslušenstvím vrátit do , datum, ; žalovaná oproti obdržení peněž doposud neuhradila ničeho; právní předchůdkyně žalobkyně přitom nezjišťovala, jestli žalovaná bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky vrátit; právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou převedla dne , datum, na žalobkyni; žalovaná byla dne , datum, vyzvána k zaplacení žalobou požadované částky do 3 dnů.13. Podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření shora jmenované smlouvy a jejích dodatků (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Dle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření shora jmenované smlouvy (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:20. Soud nejprve uzavírá, že věcnou legitimaci žalobkyně lze dovodit ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kterou vyhodnocuje jako platně uzavřenou, a na základě které přešla na žalobkyni mj. pohledávka ze smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalovanou.21. Soud uzavřenou smlouvu hodnotí jakožto smlouvu o úvěru, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení občanského zákoníku a jednak zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva jako taková přitom byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, jak má na mysli ust. § 562 odst. 1 o. z. Klíčovou relevanci pak v projednávaném sporu má citované ust. § 86 ZoSÚ, neboť tento upravuje povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. o ži