27 C 378/2025-39 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 14 477 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, jak jsou tyto vymezeny ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , , adresa, – a žalovaným, na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, což však neučinil. Finanční prostředky byly žalovanému zaslány dne , datum, na bankovní účet č. , č. účtu, . Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalovaný však řádně nehradil sjednané splátky úvěru. Předmětem žaloby je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny ve výši 11 400 Kč včetně úrokového příslušenství a smluvního úroku ve výši 3 077 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.2. Žalovaný uvedl, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou uznává pouze do výše jistiny a příslušného úroku a ve zbytku nárok neuznává. Žalovaný uvedl, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž v době uzavření smlouvy měl závazky také u jiných poskytovatelů úvěrů3. K ústnímu jednání se dostavil toliko žalovaný, žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (v textu rozsudku dále jen jako „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně.4. Z listinných důkazů, které byly provedeny u jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti:5. Z listiny označené jako Smlouva o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, , že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, a to bezhotovostní převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla stanovena na 311,30 %. Žalovaný je v listině označen svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, e-mailem a bankovním účtem. Listina je podepsána smluvními stranami (žalovaný prostřednictvím SMS kódu).6. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, , že společnost eviduje účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalovaného, kdy na tento účet byla ke dni , datum, připsána platba ve výši 12 000 Kč z účtu č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, .7. Z Výpisu z běžného účtu u společnosti , právnická osoba, ., že z účtu právní předchůdkyně byla dne , datum, odeslána platba ve výši 12 000 Kč pod VS , var. symbol, na účet č. , č. účtu, .8. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, a Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Listina je podepsána žalobkyní a právní předchůdkyní.9. Z listiny označené jako Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, vč. podacího lístku z téhož dne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalobou požadované částky do tří dnů; toto oznámení zaslala předchůdkyně žalobkyně , datum, na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě.10. Ze shodných tvrzení účastníků řízení vzal soud dále za prokázáno, že právní předchůdkyně s žalovaným připojili své podpisy k listině označené jako smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 12 000 Kč.11. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.12. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:13. Žalovaný se dne , datum, dohodl s právní předchůdkyní žalobkyně tak, že mu poskytne finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, když žalobkyně zaslala dne , datum, žalovanému bezhotovostním převodem na jeho účet č. , č. účtu, finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky společně s poplatky a úrokovým příslušenstvím vrátit; žalovaný oproti obdržení peněž doposud uhradil toliko 600 Kč; právní předchůdkyně žalobkyně přitom nezjišťovala, jestli žalovaný bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky vrátit; právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným převedla dne , datum, na žalobkyni; žalovaný byl dne , datum, vyzván k zaplacení žalobou požadované částky do 3 dnů.14. Podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření shora jmenované smlouvy a jejích dodatků (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Dle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření shora jmenované smlouvy (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:21. Soud nejprve uzavírá, že věcnou legitimaci žalobkyně lze dovodit ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kterou vyhodnocuje jako platně uzavřenou, a na základě které přešla na žalobkyni mj. pohledávka ze smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalovaným.22. Soud uzavřenou smlouvu hodnotí jakožto smlouvu o úvěru, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení občanského zákoníku a jednak zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva jako taková přitom byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, jak má na mysli ust. § 562 odst. 1 o. z. Klíčovou relevanci pak v projednávaném sporu má citované ust. § 86 ZoSÚ, neboť tento upravuje povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. O