Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 28. 5. 2025 uzavřela s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru (dále jen „Smlouva“), a to prostřednictvím své webové stránky www.nazivnost.cz, když po registraci ze strany žalovaného a zaslání verifikační platby byla provedena kontrola jeho údajů a žalobkyní zaslán návrh Smlouvy k odsouhlasení žalovanému. Žalovaný návrh Smlouvy akceptoval zadáním uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo. Téhož dne pak byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč převodem na účet č. , č. účtu, , jež se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 14 000 Kč do 5. 8. 2025. Současně byla mezi stranami sjednána sankce v částce 500 Kč pro případ prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky, přičemž žalovaný neuhradil 5 splátek, což činí celkem částku 2 500 Kč. Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil. Před podáním žaloby žalobkyně proto prostřednictvím zástupce výzvou ze dne 4. 3. 2026 vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, ničeho však neuhradil.2. K jednání nařízeného na den 14. 8. 2026 se žalobkyně bez předchozí omluvy nedostavila. Žalovaný se k jednání řádně dostavil. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně.3. Žalovaný na jednání uvedl, že obdržel od žalobkyně nějaké finanční prostředky, ale má za to, že jí už vše řádně uhradil.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- z listiny označené smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -7395, že jako smluvní strany jsou v této označeny žalobkyně jako společnost a žalovaný jako klient, předmětem smlouvy je závazek, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr v částce 20 000 Kč bezhotovostně na účet klienta dle smlouvy (č. účtu , č. účtu, ) s tím, že jej klient vrátí do 5. 8. 2025 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 % denně v pěti splátkách po 6 800 Kč. Smlouva je opatřena podpisem za žalobkyni, není opatřena podpisem žalovaného (u jeho jména je pouze uveden údaj o datu 28. 5. 2025 a kódu SMS verifikace: 7852);- z potvrzení o provedené platbě společnosti ze dne 28. 5. 2025, že dne 28. 5. 2025 byla odeslána z účtu žalobkyně platba ve výši 20 001 Kč na účet č. , č. účtu, ;- z BankID, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný;- z předžalobní upomínka ze dne 4. 3. 2026 včetně potvrzení o podání zásilky dne 6. 3. 2026, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky zástupkyní žalobkyně v celkové výši 32 886,96 Kč do tří dnů, výzva byla téhož dne zaslána žalovanému;- ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 23. 6. 2026, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný a že na tento účet došla dne 28. 5. 2025 od žalobkyně platba ve výši 20 001 Kč;- potvrzení o platbě ze dne 8. 4. 2026, 11. 5. 2026, 10. 6. 2026, 10. 7. 2026 a 10. 8. 2026, že žalovaný uhradil na účet žalobkyně označený v předžalobní upomínce celkem částku 38 000 Kč.5. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin – informace o verifikační platbě, Fotografie OP a ŘP žalovaného), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Žalobkyně dne 28. 5. 2025 poskytla žalovanému částku 20 001 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný. Žalovaný byl dne 6. 3. 2026 vyzván k úhradě dlužné částky žalobkyni ve lhůtě do tří dnů.7. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Po právním posouzení těchto zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o podnikatelském úvěru“ nicméně tato nebyla opatřena podpisy obou smluvních stran, resp. obsahuje podpis pouze osoby jednající za žalobkyni. Z označené listiny tak nelze dovodit, že by došlo k platnému uzavření smlouvy s žalovaným, potažmo že by žalovaný v této listině projevil svou vůli uzavřít závazek pomocí prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 odst. 1 o. z. Soud byl připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění důkazů ohledně uzavření předmětné smlouvy a poučit ji podle § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne 14. 8. 2026 připravila o možnost tohoto poučení.10. Bylo však zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 20 001 Kč převodem na shora označený bankovní účet, jehož je žalovaný majitelem. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalovanému. Žalovaný v průběhu řízení tvrdil a prokázal, že žalobkyni uhradil celkem částku 38 000 Kč. Soud tak žalobu shledal nedůvodnou v plném rozsahu.11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního (ne)úspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 40 801 Kč (úrok z prodlení byl kapitalizován ke dni rozhodnutí soudu), úspěšná byla co do částky 20 951,51 Kč (když soud zaplacení bezdůvodného obohacení po podání žaloby považuje za úspěch na straně žalobkyně), celkový úspěch žalobkyně tak představuje 51 % a neúspěch 49 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud nepřiznal žádnému z účastníků ničeho, neboť poměry úspěchů a neúspěchů jsou téměř totožné.