10 C 137/2021-53 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala proti žalovanému žalobu na zaplacení částky 33 285 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o závazek žalovaného dle smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byl poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částka ve výši 27 500 Kč byla převedena v souladu s čl. II písm. b) smlouvy o úvěru na účet žalovaného, zbytek peněžních prostředků ve výši 2 500 Kč převedl žalobce v souladu s ustanovením čl. II písm. b) smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalovaný měl podle smlouvy o úvěru poskytnuté peněžní prostředky uhradit spolu s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby v celkové výši 40 824 Kč v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 134 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobce, přičemž první splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách úvěr nesplácel řádně a včas, proto v souladu s čl. IV bod 1. písm. d) smlouvy o úvěru došlo ke zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Dlužná částka ze smlouvy o úvěru činí částku 30 277 Kč. Žalobkyně dále požadovala uhrazení úroku z úvěru ve výši 21,24% ročně z dlužné jistiny (26 875 Kč) od [datum] do zaplacení. Dále žalobkyně požadovala uhrazení částky 300 Kč za tři zaslané upomínky žalovanému, který byl vyzván k úhradě dluhu dne [datum], [datum] a ze dne [datum] (kterým bylo žalovanému zároveň oznámeno zesplatnění úvěru). Dále žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč podle čl. IV bod 2. písm. c) smlouvy o úvěru, podle kterého bylo dohodnuta smluvní pokuta za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční částky úvěru, a to ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným. Žalovaný se v okamžiku zesplatnění úvěru (do [datum]) dostal do prodlení se splátkami úvěru v počtu 3 neuhrazených měsíčních splátek, je tedy povinen uhradit žalobkyni částku 1 497 Kč (3x499Kč). Dále žalobkyně požadovala uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru vyčíslené za období od [datum] do [datum] na částku 30 277 Kč ve výši 1 211 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. K jednání nařízenému ve věci na den [datum] se nedostavil. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z tvrzení žalobkyně a důkazů, které k prokázání svého tvrzení označila. 3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky v 36 měsíčních splátkách ve výši 1 134 Kč, přičemž splatnost první splátky byla stanovena na den [datum] a splatnost poslední splátky byla stanovena na den [datum]. 5. Z potvrzení o provedení transakce a smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně žalobci poskytla částku 27 500 Kč, a to bezhotovostně (na jím uvedený bankovní účet). Částka 2 500 Kč byla zaslána (na základě smluvního ujednání) zprostředkovateli úvěru. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 8. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 12. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. 14. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 27 500 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila (resp. její právní předchůdkyně) schopnost žalovaného splácet zápůjčku v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. 15. Z provedených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí. Žalobkyně k takovému svému tvrzení předložila následující listinné důkazy – listinu označenou jako„ Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ ze dne [datum]. Z listiny bylo prokázáno, že příjmy žalovaného byly ověřovány z výplatní pásky a bankovního účtu, přičemž příjmy žalovaného dle zjištění činily [částka], výdaje žalovaného„ (bydlení, splátky úvěrů, pravidelné platby, výživné, další pravidelné výdaje…)“ činily [částka] a [částka] (bez bližší specifikace). Dále žalobkyně předložila listinu – informaci z webové stránky katastru nemovitostí o nemovitosti – parcele st. 9/1, jejíž součástí je stavba [adresa], k.ú. [obec], z níž bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem předmětné nemovitosti, přičemž v katastru je k předmětné nemovitosti zapsáno zástavní právo smluvní. Dále žalobkyně předložila výplatní lístky žalovaného, z nichž bylo prokázáno, že činil příjem žalobce v měsíci [číslo] částku [částka] a v měsíci [číslo] částku [částka]. Dále lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem a lustraci žalovaného v systému [anonymizováno] k počtu exekucí rovněž s negativním výsledkem. Další listinou bylo čestné prohlášení žalovaného o jeho příjmech, výdajích a závazcích, podle kterého činí měsíční příjem žalovaného [částka], výše výdajů na bydlení částku [částka], splátky úvěrů částku [částka], přičemž se jedná o splátku závazku v celkové výši [částka], věřitelem je [právnická osoba] [anonymizováno]. Posledním předloženým listinným důkazem je výpis z běžného účtu žalovaného za měsíc [anonymizováno] [rok]. Podle výpisu z běžného účtu činil počáteční zůstatek účtu zápornou částku [částka], konečný zůstatek částku [anonymizována dvě slova], [částka]. Přehled transakcí na účtu je uveden pouze za část měsíce, konkrétně za období do [datum] (patrně z důvodu, že byl pořizován za účelem ověření měsíčního příjmu za [anonymizováno] [rok], který byl připsán na účet dne [datum] a činil [částka]). Kromě příjmu žalovaného je však z přehledu transakcí za uvedené období zřejmé, že ve výpisu figuruje řada poskytovatelů půjček/úvěrů. Přičemž za uvedené období byla na účet připsána částka [částka] jako půjčka od společnosti [právnická osoba] a částka [částka] jako půjčka od [právnická osoba] [anonymizováno]. Výše ostatních závazků z přehledu transakcí není zřejmá, nicméně