11 C 127/2020-65 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Příbrami dne [datum] domáhá zaplacení částky 23 590 Kč s příslušenstvím tvořeným jednak zákonným úrokem z prodlení a jednak smluveným úrokem, to vše na základě smluv o spotřebitelských úvěrech [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] uzavřených mezi žalovaným a úvěrující [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. 2. Podle tvrzení žalobkyně smlouvou ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně (pohledávky ze smluv byly postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]) poskytla žalovanému úvěr 13 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jistinu a dále kapitalizovaný úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 820 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % p. a., dále odměnu za administrativní činnost 2 600 Kč a odměnu hotovostní inkaso splátek 5 200 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 390 Kč, tj. měsíčně cca 1 560 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek a zaplatil pouze 8 300 Kč, které věřitel započetl na jistinu ve výši 1 971,85 Kč, na úrok za trvání smlouvy 1 820 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 600 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso 1 908,15 Kč. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení dlužné jistiny 11 028,15 Kč, a dlužných úhrad za služby 3 291,85 Kč, dále kapitalizovaného úroku za dobu od 10. 11. 2018 do 29. 11. 2019 z dlužné jistiny v částce 2 797,54 Kč a od 30. 11. 2019 do zaplacení plynoucího sjednaného úroku 23,72 % p. a. z dlužné jistiny, stejně tak zákonného úroku z prodlení jednak kapitalizovaného za dobu od 17. 11. 2018 do 29. 11. 2019 v částce 1 042,16 Kč a planoucího zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % p. a. z dlužné jistiny od 30. 1. 2019 do zaplacení. 3. Časově předcházející smlouvou ze dne [datum] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr 13 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jistinu a dále kapitalizovaný úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 820 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % p.a., dále odměnu za administrativní činnost 2 600 Kč a odměnu hotovostní inkaso splátek 5 200 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 390 Kč, tj. měsíčně cca 1 560 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek a zaplatil pouze 13 350 Kč, které věřitel započetl na jistinu ve výši 5 860,87 Kč, na úrok za trvání smlouvy 1 820 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 600 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso 3 069,13 Kč. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení dlužné jistiny 7 139,13 Kč, a dlužných úhrad za služby 2 130,87 Kč, dále kapitalizovaného úroku za dobu od 5. 8. 2018 do 29. 11. 2019 z dlužné jistiny v částce 2 267,28 Kč a od 30. 11. 2019 do zaplacení plynoucího sjednaného úroku 23,72 % p. a. z dlužné jistiny, stejně tak zákonného úroku z prodlení jednak kapitalizovaného za dobu od 12. 8. 2018 do 29. 11. 2019 v částce 847,77 Kč a planoucího zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % p. a. z dlužné jistiny od 30. 1. 2019 do zaplacení. 4. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil. K jednání ve věci samé se žalobkyně omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy a soud postupoval dle ustanovení § 101 odst. 3. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, a věc projednal v jejich nepřítomnosti. 5. Soud provedl dokazování žalobkyní označenými a soudu předloženými listinami, a z nich zjistil následující skutečnosti. 6. Věřitel a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr 13 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jistinu a dále kapitalizovaný úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 820 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % p. a., dále odměnu za administrativní činnost 2 600 Kč a odměnu hotovostní inkaso splátek 5 200 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 390 Kč, tj. měsíčně cca 1 560 Kč. Dále dne [datum] uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný další smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou opět poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr 13 000 Kč za shodných podmínek včetně sjednaného úročení, administrativní odměny a odměny za inkaso splátek, to vše opět v 58 pravidelných týdenních splátkách po 390 Kč, tj. měsíčně cca 1 560 Kč. Tyto skutečnosti vyplývají z předložených smluv o úvěru. 7. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhů. Dopis byl odeslán žalovanému doporučeně dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] oznámil věřitel žalovanému postoupení pohledávek žalobci. Dopis byl odeslán [datum]. 8. Podle Karty zákazníka, žádosti o půjčku ze dne [datum] bydlel v době podání žádosti žalovaný na adrese [obec a číslo] jako nájemník od [datum], což bylo ověřeno z nájemní smlouvy. Domácnost vedl samostatnou bez dalších osob a neměl žádné nezaopatřené dítě. Byl zaměstnaný na hlavní pracovní poměr na dobu určitou u [anonymizováno] [právnická osoba] v [obec], a to na dobu do [datum]. Zaměstnání bylo dle karty ověřeno osobně. Jeho čistý měsíční příjem činil 13 508 Kč, výdaje na bydlení 6 000 Kč a osobní výdaje 3 700 Kč. Použitelné zdroje tak představovaly 4 808 Kč. Toto bylo dle údajů v kartě ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami. 9. Podle Karty zákazníka, žádosti o půjčku ze dne [datum] bydlel v době podání žádosti žalovaný na adrese [obec a číslo] jako nájemník od prosince [rok], což bylo ověřeno z nájemní smlouvy. Domácnost vedl samostatnou bez dalších osob a neměl žádné nezaopatřené dítě. Byl zaměstnaný na hlavní pracovní poměr na dobu určitou u [anonymizováno] [právnická osoba] v [obec], a to na dobu do [datum]. Zaměstnání bylo dle karty ověřeno telefonicky. Jeho čistý měsíční příjem činil 12 495 Kč, výdaje na bydlení 4 000 Kč a osobní výdaje 4 000 Kč, splátky úvěrů 1 755 Kč. Použitelné zdroje tak představovaly 2 740 Kč. Toto bylo dle údajů v kartě ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami a bankovními výpisy. 10. Soud na projednávaný spor aplikoval ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1, § 588 a § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, ustanovení tohoto zákoníku o spotřebitelských smlouvách a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Při svém rozhodnutí vyšel ze zjištění shora uvedeného o uzavření smluv za podmínek v ní sjednaných, o poskytnutí dohodnutých úvěrů způsobem shora uvedeným, o částečné úhradě ze strany žalovaného, z údajů o postoupení pohledávek a předžalobní výzvy, jakož i z údajů zjištěných ze smluv samotných, z karet zákazníka, smlouvy o postoupení pohledávek. 11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Jak vyplývá z citovaného znění zákonných ustanovení, povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy pro případ, že tak neučiní. 15. Ohledně shodné povinnosti upravené v předchozí právní úpravě § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 právní praxe byla jednotná v tom, že se jedná o absolutní neplatnost smlouvy při nedodržení podmínek tohoto ustanovení, a to i když tento zákon takový důsledek výslovně nestanovil. Na tom se sjednotila i judikatura. 16. I při výkladů po 1. 12. 2016 platné právní úpravy obsažené v citovaných ustanoveních zákona č. 257/2016 Sb. je třeba postupovat podle zásady rovnosti a zásady ochrany slabší strany upravené právě v právních předpisech na ochranu spotřebitele. Touto slabší stranou je bezesporu spotřebitel, který