17 C 117/2021-50 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) dne 25. 9. 2008 (dále jen„ smlouva o půjčce“). Na základě smlouvy o půjčce poskytl právní předchůdce žalobce žalované půjčku ve výši 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit jednak poskytnuté finanční prostředky, a jednak poplatek ve výši 13 920 Kč, bez bližšího rozpisu plateb poplatku. Žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku 33 920 Kč v 53 týdenních splátkách po 640 Kč, kdy poslední měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti z půjčky, celkem uhradil 5 000 Kč a zbylo mu uhradit jistinu ve výši 20 000 Kč a souhrnný poplatek 8 920 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na přechodného věřitele [anonymizována dvě slova], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum] a následně došlo k postoupení pohledávky na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobce se u soudu domáhal zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím – kapitalizovaným úrokem ve výši 8 920 Kč a se zákonným úrokem z prodlení. 2. V dané věci soud nařídil na den [datum] jednání, z něhož se zástupce žalobkyně omluvil, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Vzhledem k tomu, že lhůty na přípravu jednání byly zachovány, postupoval soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a žalobu projednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] včetně smluvních podmínek bylo prokázáno, že dne 25. 9. 2008 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce na částku 20 000 Kč, která mu byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaný se zavázal kromě jistiny zaplatit také souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, celkem 33 920 Kč v 53 týdenních splátkách po 640 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy, kdy poslední měla být uhrazena dne 1. 10. 2009. Žalovaný uhradil na dluh z této smlouvy o půjčce celkem částku 5 000 Kč (soud vyšel z tvrzení žalobkyně). 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou právní předchůdce žalobce uzavřel s přechodným věřitelem [anonymizována dvě slova], příslušné přílohy a potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na přechodného věřitele [anonymizována dvě slova] s účinností k [datum]. 5. Žalovaný byl vyrozuměn o postoupení předmětné pohledávky, (vyplynulo z oznámení ze dne [datum]). Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (podací arch). 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou žalobce uzavřel s přechodným věřitelem [anonymizována dvě slova], a příslušné přílohy soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce s účinností k témuž dni. 7. Žalovaný byl vyrozuměn o postoupení předmětné pohledávky, (vyplynulo z oznámení ze dne [datum]). Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (podací arch). 8. Z výzvy k plnění ze dne [datum], s podacím archem z [datum], soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu ze smlouvy. 9. Smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum] a soud tak podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. postupoval podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 559 občanského zákoníku dluh musí být splněn řádně a včas. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 10. Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] pak soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen„ o. z.“). Podle ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 11. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo uzavřením smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] ke vzniku závazkového právního vztahu, podle kterého právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč. Půjčenou částku 20 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč, který fakticky plnil funkci sjednaného kapitalizovaného úroku z půjčky ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 o. z. se žalovaný zavázal vrátit ve formě 53 týdenních splátek po 640 Kč. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně si tak ujednali úrok z půjčky, který činil 69,6 % jistiny. Souhrnný poplatek soud chápe jako smluvní výši úroků, která dosahuje 100,9 % ročně. Ujednanou výši úroku soud přezkoumával z hlediska kritéria dobrých mravů, ke kterému je povinen přihlédnout z úřední povinnosti v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, viz výše. S ohledem na uvedené je sjednaná výše souhrnného poplatku jednoznačně v rozporu s dobrými mravy a ujednání o souhrnném poplatku je tedy absolutně neplatné podle ustanovení § 39 občanského zákoníku. To však neznamená, že smlouva o půjčce je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o výši souhrnného poplatku lze v souladu s § 41 o. z. oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Podle tvrzení žaloby uhradil žalovaný na dluh celkem částku 5 000 Kč. Po započtení částky 5 000 Kč na jistinu 20 000 Kč, dluží žalovaný žalobkyni částku 15 000 Kč, která se dále úročí zákonnými úroky z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 ve výši upraveném v nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného, od 2. 7. 2015 jak požadoval žalobce, což je od data pozdějšího, než od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, když se žalovaný dostal do prodlení. 12. Vzhledem k výše uvedenému soud částečně vyhověl žalobě, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbytku žalobu zamítl výrokem II. 13. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce byl úspěšný (po odečtení neúspěchu od úspěchu) v poměrně nepatrné části 3,73 % (z celkové částky včetně příslušenství 28 920 Kč byl úspěšný co do částky 15 000 Kč).