5 C 164/2021-42 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal proti žalované návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhal rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalované mu zaplatit částku 10 179 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % od 9. 6. 2019 a nákladů řízení ve výši 7 479,02 Kč. V návrhu žalobce tvrdil, že je ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] [IČO]. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru dne [datum], na základě kterého poskytl úvěr ve výši 7 000 Kč, který měl být splacen dne [datum]. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 2 971,88 Kč. Žalovaná svůj závazek nesplnila. Žalobce připojil ke svému návrhu potvrzení o provedené platbě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], výzvu k úhradě pohledávky ze dne [datum], smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum], smlouvu o spotřebitelském úvěru, která měla být uzavřena se žalovanou. 2. Okresní soud v Příbrami návrhu vyhověl dne [datum] a rozhodl ve věci elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované na adresu uvedenou v návrhu, kde je hlášena k trvalému pobytu od [datum]. Nebylo zjištěno, že by se žalovaná nacházela ve výkonu vazby či výkonu trestu odnětí svobody. 3. Z důvodu nedoručení elektronického platebního rozkazu soud usnesením ze dne [anonymizováno] [rok] elektronický platební rozkaz zrušil a účastníky vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli poučeni o možnosti vyjádřit se ve lhůtě 10 dnů k tomu, zda souhlasí, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci zůstali nečinní a soud postupoval proto podle § 115a) o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení § 2395, § 2399/1, § 588, § 583/1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění do 30. 6. 2020 (dále jen„ o. z.“), ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění do 23. 4. 2020 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) a z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud se především zabýval platností smlouvy, uzavřené mezi právním předchůdcem a žalovanou, a to z toho pohledu, zda ze strany právního předchůdce byla splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované dle § 86/1 zákona č. 257/2016 Sb. Splnění této základní povinnosti žalobce žádným způsobem prokázáno nebylo a soud proto podle § 87/1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu, jako neplatnou. Nečinností se žalobce připravil o poučení o ustanovení § 118a) o.s.ř. Soud přihlédl proto k neplatnosti smlouvy ve smyslu § 588 věta prvá občanského zákoníku. Povinnost přihlédnutí je dána v případě jednání, které se příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákon a narušuje veřejný pořádek. Nárok uplatněný žalobou pak soud posuzoval jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalované prokazatelně ze strany právního předchůdce žalobce byla poskytnuta částka 7 000 Kč a pokud částku nevrátila, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vydat ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Do této částky bylo proto žalobě vyhověno včetně příslušenství, které bylo požadováno v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní v souladu s § 160/1 věta první o.s.ř. Ze stejného důvodu byla pak žaloba do částky 2 971,88 Kč s příslušenstvím zamítnuta. 5. Žalobce byl ve věci úspěšný cca do 70 %, neúspěšný do 30 %, byly mu přiznány náklady řízení ve výši 40 % z částky 2 252 Kč (soudní poplatek 800 Kč + odměna zastupujícího advokáta). Z uvedených důvodů je žalovaná zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí k rukám zástupce žalobce.