6 C 107/2021-45 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne 20.11.2011 s žalovanou smlouvu o půjčce, na základě této žalovaná převzala částku 12 000 Kč, tyto se zavázala vrátit ve splátkách po 460 Kč týdně, dosud však vrátila toliko 2 300 Kč, žalobce požaduje 18 400 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok. Dne 22.6.2011 došlo k uzavření další smlouvy o půjčce, na základě které žalovaná obdržela 10 000 Kč, měla částku splácet v týdenních splátkách po 306 Kč, vrátila toliko 8 079 Kč, žalobce požaduje 10 281 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok, rovněž požaduje i smluvené poplatky, přičemž pohledávky za žalovanou byly na žalobce postoupeny smlouvou o postoupení, postoupení bylo žalované oznámeno. 2. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti žalované, která ačkoli byla řádně a včas předvolána, k jednání se nedostavila. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] dne 22.6.2011 smlouvu o půjčce, na základě této převzala částku 10 000 Kč, zavázala se k týdenním splátkám po 306 Kč s počtem splátek 60, fakticky žalovaná dosud vrátila 8 079 Kč. Se stejný věřitelem žalovaná uzavřela dne 20.11.2011 další smlouvu o půjčce, na základě této převzala 12 000 Kč, půjčku měla vrátit ve 45 týdenních splátkách po 460 Kč, fakticky vrátila až dosud toliko 2 300 Kč, v obou případech byla žalovaná upomínána, pohledávky byly postupní smlouvou postoupeny na žalobce, postoupení bylo žalované oznámeno. Soud vycházel zejména ze smluv o půjčkách včetně smluvních podmínek, z přehledu plateb, ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek a oznámení o postoupení, z výzvy k plnění včetně dokladů o odeslání, z podacího lístku a z poštovního podacího archu. 4. Podle § 3028 odst. 3 věta prvá občanského zákoníku soud posuzoval věc dle občanského zákoníku č. 40/ 1964 Sb., konkrétně dle § 657, dle kterého přenechává věřitel smlouvou o půjčce dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 5. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Původní věřitel totiž řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované, žalobce pak ke splnění této povinnosti netvrdil relevantní skutečnosti a nepřipojil prakticky žádné důkazy, proto soud dospěl k závěru, že věřitel porušil povinnost uloženou mu v § 9 odst. l zákona č. 145/2010 Sb., porušení této povinnosti má za následek absolutní neplatnost obou smluv /srovnej s rozhodnutím [anonymizováno] [obec] sp.zn. [spisová značka] Za této situace soud nárok žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaná přijala v obou případech finanční prostředky bez právního důvodu, celkem přijala částku 22 000 Kč, vrátila dosud toliko 2 300 Kč, resp. 8 079 Kč, tudíž zbývá k zaplacení 11 621 Kč, zákonný úrok z prodlení pak odpovídá § 517 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Z těchto důvodů proto soud žalobě částečně vyhověl a rozhodl tak, jak je ve výroku II. shora uvedeno. 6. Na druhé straně soud žalobu ve zbývající části zamítl, neboť z důvodu absolutní neplatnosti dle § 37 odst. l občanského zákoníku z r. 1964 nemohl platně věřiteli vzniknout nárok na zaplacení poplatků či smluvního úroku, s těmito nároky nemůže být žalovaná ani v prodlení, proto soud žalobu ve zbývající části zamítl a rozhodl tak, jak je ve výroku II. shora uvedeno. 7. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť žalovaná měla ve věci převážný úspěch, žádné náklady řízení jí však nevznikly, proto si každý z účastníků ponese náklady ze svého.