6 C 158/2021-42 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne 6.5.2019 s žalovanou smlouvu o úvěru, před uzavřením smlouvy byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány doklady uvedenými v kartě zákazníka. Na základě smlouvy o úvěru poskytl věřitel žalované částku 25 000 Kč, tuto se zavázala žalovaná vrátit po 750 Kč týdně do 27.6.2020, až dosud vrátila toliko 1 000 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobce postupní smlouvou, žalovaná dluží na jistině 25 000 Kč, žalobce požaduje rovněž smluvený úrok ve výši 18,87 % ročně z dlužné částky 25 000 Kč od 30.6.2020 do zaplacení, od stejného data požaduje rovněž i zákonný úrok z prodlení. 2. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti žalované, která ačkoli byla řádně a včas předvolána, k jednání se nedostavila. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru vyplnila kartu zákazníka s tím, že adresa trvalého pobytu je na Městském úřadě v [obec], fakticky že bydlí v nájmu, výdaje za bydlení, tedy nájem včetně energií vyčíslila částkou 3 500 Kč, osobní výdaje pak částkou 3 000 Kč. Mezi své příjmy uvedla důchod ve výši 7 500 Kč, další důchod či příspěvky ve výši 5 206 Kč Smlouvu uzavřela dne 6.5.2019, na základě této převzala od věřitele částku 25 000 Kč, dohodnuté týdenní splátky po 750 Kč nedodržela, neboť vrátila toliko 1 000 Kč Postupní smlouvou byla pohledávka postoupena na žalobce, který o postoupení žalovanou informoval, rovněž jí neúspěšně vyzval k dobrovolnému plnění. Soud vycházel zejména z karty zákazníka, ze smlouvy o úvěru včetně smluvních podmínek, ze smlouvy o postoupení, jakož i z oznámení o postoupení, z předžalobní výzvy, z podacích lístků. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti nedůvodná. Původní věřitel totiž řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované, která fakticky ke svým výdajům nepředložila relevantní důkazy, obzvlášť za situace, kdy tvrdila, že nájem za byt činí toliko 3 500 Kč měsíčně včetně energií, a že její další výdaje měsíčně činí toliko 3 000 Kč, to vše za situace, kdy žalovaná pobírá důchod toliko ve výši 7 500 Kč a v době uzavírání smlouvy byla hlášena k trvalému pobytu na adrese městského úřadu. Za této situace věřitel nemohl zkoumat řádně úvěruschopnost žalované dle §§ 86 odst. l, 87 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb., z důvodu porušení této povinnosti se jedná o absolutní neplatnost /srovnej s rozhodnutím [anonymizováno] [obec] sp.zn. [spisová značka] Soud proto nárok žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaná obdržela od původního věřitele plnění bez právního důvodu, vrátila toliko 1 000 Kč, tudíž výše bezdůvodného obohacení činí 24 000 Kč, s tímto peněžitým plněním je v prodlení dle § 1968 občanského zákoníku. 6. Na druhé straně soud žalobu ve zbývající části zamítl z důvodu absolutní neplatnosti dle § 588 občanského zákoníku, soud zamítl i příslušenství a rozhodl tak, jak je ve výroku II. shora uvedeno. 7. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť žalobce měl neúspěch zhruba v 1/3, má proto nárok na zaplacení 1/3 účelně vynaložených nákladů řízení, tyto představují odměnu advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, k tomu DPH, jakož i zaplacený soudní poplatek, celkem 2 452 Kč, z toho 1/3 činí 817 Kč, náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce.