6 C 170/2021-41 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřel dne 10. 12. 2018 s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě této žalovaná převzala částku 45 000 Kč, kterou se zavázala zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po 3 078 Kč, splátky však nedodržela, neboť až dosud zaplatila toliko 22 400 Kč. Před uzavřením smlouvy byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty, tudíž věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost žalované zápůjčku splácet. Postupní smlouvou byla pohledávka postoupena na žalobce, který požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 33 123,47 Kč, jakož i kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 3 892,01 Kč, kapitalizovaný smluvený úrok ve výši 38,64 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 33 123,47 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a smluvený úrok 14 % ročně ze stejné částky od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalované, která ačkoli byla řádně a včas předvolána, k jednání se nedostavila. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že dne 10. 12. 2018 žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, na základě této převzala částku 45 000 Kč, tuto měla splácet v měsíčních splátkách po 3 078 Kč, splátky však nedodržela, neboť fakticky zaplatila 22 400 Kč. V r. 2020 došlo k uzavření postupní smlouvy, kterou byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobce, žalované bylo postoupení oznámeno, před podáním žaloby byla žalovaná rovněž vyzvána k zaplacení dlužných částek. Soud vycházel ze smlouvy o zápůjčce, ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení, z předžalobní výzvy, z podacích lístků, z výpisů z rejstříků. 4. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vnikne smlouva o zápůjčce. 5. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce řádně netvrdil relevantní skutečnosti a zároveň ani nepřipojil relevantní důkazy k prokázání svého tvrzení, že původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalobce tedy neprokázal, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované řádně, tudíž věřitel porušil ustanovení § 86 odst. l, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., pro uzavření smlouvy o zápůjčce v rozporu se zákonem se jedná o absolutní neplatnost dle § 588 občanského zákoníku. Soud proto nárok žalobce, na kterého byla pohledávka postoupena, posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, žalovaná převzala finanční částku 45 000 Kč bez právního důvodu, vrátila dosud toliko 22 400 Kč, tudíž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila o částku 22 600 Kč, zákonný úrok z prodlení pak odpovídá § 1968 občanského zákoníku, proto soud žalobě částečně vyhověl /výrok I./. 6. Na druhé straně soud žalobu ve zbývající části z důvodu absolutní neplatnosti zamítl, neboť z neplatně uzavřené smlouvy nemohl platně vzniknout nárok na zaplacení poplatků či smluvního úroku /výrok II./. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu jedné třetiny nákladů řízení ve výši této třetiny 1 278 Kč Náklady řízení sestávají ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) po 500 Kč, tj. 1 500 Kč, 3 režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH ve výši 378 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 657 Kč, celkem tedy ve výši 3 835 Kč (jedna třetina 1 278 Kč).