6 C 175/2021-96 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že s žalovaným uzavřel dne 11.2.2019 smlouvu o úvěru, na základě této žalovaný vyčerpal dnem 11.2.2019 částku 30 000 Kč, tuto se zavázal zaplatit v měsíčních splátkách po 471 Kč počínaje 18.3.2019 a konče 18.2.2027. Žalovaný se zavázal úvěr zaplatit s úrokem 10,9 % ročně, pro případ nezaplacení některé ze splátek měl věřitel právo zesplatnit pohledávky, z důvodu nedodržení splátek tak učinil ke dni 18.10.2020. Žalovaný nezaplatil na jistině 27 359,85 Kč, žalobce požaduje rovněž smluvený úrok, jakož i zákonný úrok z prodlení z částky 27 359,85 Kč. 2. V průběhu řízení žalobce doplnil, že žalovaný zaplatil celkem 13 808,12 Kč, požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 435,18 Kč, fakticky pak ve výši 10 % ročně od 14.4.2020, doplnil tvrzení ohledně úvěruschopnosti s tím, že příjem činil 8 313 Kč, výdaje pak 7 830 Kč, platební kapacita byla dostatečná, neboť byla systémem vypočtena částku 483 Kč, zároveň věřitel činil dotazy na bankovní registry. Všechny změny žaloby spočívající v doplnění nových relevantních tvrzení, jakož i změny původních tvrzení soud připustil. Na druhé straně na rozhodnutí soudu neměly vliv nesrovnalosti uvedené v doplňujícím podání, např. v datu zesplatnění 18.9.2013, resp. 25.11.2018 či zákonný úrok počítaný z dlužné částky 37 359,85 Kč. 3. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který ačkoli byl řádně a včas předvolán, k jednání se nedostavil. 4. provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že dne 11.2.2019 žalovaný požádal u žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč, žalovaný uvedl, že trvalé bydliště má na adrese [stát. instituce] [anonymizováno], [ulice a číslo] s tím, že faktické bydliště má na jiné adrese, že je důchodcem, žalobce rovněž učinil dotazy na registry klientských informací včetně registru dlužníků, týž den, tedy dne 12.2.2019 došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě této žalovaný obdržel od žalobce 30 000 Kč, tento se zavázal zaplatit v měsíčních splátkách po 471 Kč, žalovaný splátky nedodržel, neboť fakticky zaplatil toliko 13 808,12 Kč, z důvodu nedodržení splátek žalobce využil svého oprávnění a pohledávky zesplatnil ke dni 18.10.2020, žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužných částek včetně předžalobní výzvy. Soud vycházel výlučně z listinných důkazů, zejména ze žádosti o poskytnutí úvěru, ze smlouvy o úvěru včetně smluvních podmínek, ze sazebníku žalobce, z výpisu z úvěrového účtu, z oznámení o zesplatnění úvěru včetně relace pošty, z výzev k plnění včetně předžalobní výzvy a podacího archu, z informací z bankovního a nebankovního registru Solus, ze schvalovacího protokolu. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce totiž jako věřitel řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, obzvlášť za situace, kdy žalovaný byl k trvalému pobytu hlášen na adrese městského úřadu, zároveň uvedl ve své žádosti o poskytnutí úvěru, že je důchodce, tudíž jeho příjmy musely být objektivně omezeny. Žalobce si navíc od žalovaného nevyžádal informace a důkazy ke svým výdajům, zejména pak v souvislosti s bydlením a zdravotním stavem /invalidní důchodce/, za této situace tudíž žalobce porušil povinnost uloženu mu v § 86 odst. l, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Z důvodu porušení této povinnosti se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a podle § 588 občanského zákoníku /srovnej mimo jiné s rozhodnutím [anonymizováno] [obec] sp.zn. [spisová značka], za této situace proto soud nárok žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný totiž bez právního důvodu přijal od žalobce částku 30 000 Kč, z této vrátil toliko 13 808,12 Kč, tudíž se bezdůvodně na úrok žalobce obohatil co do částky 16 191,88 Kč, s touto částkou je i v prodlení dle § 1968 občanského zákoníku minimálně od 14.4.2020, proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. shora uvedeno. 7. Na druhé straně soud žalobu ve zbývající části zamítl, neboť z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy nemohl platně vzniknout žalobci nárok na zaplacení smluvního úroku, jakož i dalších poplatků, s těmito nemůže být žalovaný rovněž v prodlení /výrok II./. 8. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť i s přihlédnutím i k výši příslušenství měl každý účastník úspěch zhruba v jedné polovině, proto si účastníci ponesou každý náklady ze svého /výrok III./.