6 C 191/2020-45 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce, před uzavřením smlouvy byla žalovaná dotázána na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, věřitel tedy zkoumal úvěruschopnost dlužníka. Na základě uzavřené smlouvy poskytl věřitel žalované částku [částka], žalovaná se zavázala i k zaplacení úroku [anonymizováno] ročně včetně odměny za administrativní činnost [částka] a hotovostní inkaso splátek [částka], v týdenních splátkách po [částka], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Až do současné doby žalovaná zaplatila toliko [částka], pohledávka byla postoupena na žalobce, který krom zákonného úroku z prodlení požaduje i smluvený úrok. 2. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti žalovaná, která ačkoliv byla včas a řádně předvolána, k jednání se nedostavila. 3. Provedeným dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaná před uzavřením smlouvy o půjčce vyplnila kartu zákazníka s tím, že ohledně bydlení je spoluvlastníkem a že žije s rodiči, za nájem či inkaso platí [částka], za domácnost [částka], k příjmu uvedla [částka] z hlavního pracovního poměru a [částka] ze sirotčího důchodu. K důkazům měla připojit dle označení výplatní pásky, pracovní smlouvu, SIPO a výměr státní podpory. Dne [datum] žalovaná se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavřela smlouvu o půjčce, převzala částku [částka], tuto až dosud řádně nevrátila, neboť měla týdně splácet [částka], fakticky však vrátila toliko [částka], ačkoliv byla upomínána. Pohledávka byla postupní smlouvou postoupena na žalobce, postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Soud vycházel zejména z karty zákazníka, z karty o půjčce včetně smluvních podmínek, ze smlouvy o postoupení, včetně seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení, z předžalobní výzvy, z podacích lístků, z výpisu z rejstříku. 4. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Původní věřitel totiž nezkoumal řádně úvěruschopnost žalované, neboť žalovaná ke svému bydlení uvedla, že je spoluvlastníkem, zároveň že žije s rodiči, naproti tomu uvedla tvrzení o placení nájmu a pobírání sirotčího důchodu, přičemž částka [částka] za nájem včetně inkasních poplatků je zcela nereálná. Věřitel tak porušil povinnost uloženou mu v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., přičemž porušení této povinnosti má za následek absolutní neplatnost (srovnej s rozhodnutími KS [obec] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Navíc žalobce ani soudu důkazy zachycené v kartě zákazníka nepředložil, tudíž nesplnil svou povinnost důkazní. Za této situace soud žalobci přiznal toliko bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, s ohledem na poskytnutí částky [částka] a vrácení částky [částka] činí výše bez důvodného obohacení [částka], zákonný úrok z prodlení odpovídá § 1968 občanského zákoníku (výrok I.). 6. Na druhé straně soud z důvodu absolutní neplatnosti dle § 588 občanského zákoníku ve zbývající části žalobu včetně příslušenství zamítl, neboť z neplatně ujednaných částek z jistiny nemohl vzniknout ani platně závazek platit poplatky a s těmito poplatky nemůže být žalovaná ani v prodlení (výrok II.). 7. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť účastníci měli úspěch v jedné polovině, proto si každý z účastníků ponese náklady ze svého.