10 C 138/2021-134 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 10 657,92 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 585,34 Kč ke dni [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 657,92 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 30% ročně z částky 8 257,92 Kč od [datum] do zaplacení. 2. K odůvodnění nároku žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. Žalované byl poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Žalovaná porušila závazky ze smlouvy zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. [příjmení] proto využila svého práva ze smlouvy a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 9 290,16 Kč převedla dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] a umožnila žalované jeho splácení ve splátkách. Dlužná částka však nebyla řádně a včas splácena, proto dlužnou částku žalobkyně zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě částky 10 657,92 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Dlužná částka byla ke dni postoupení vyčíslena na částku 11 234,26 Kč (sestávající se z dlužné jistiny ve výši 8 257,92 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 400 Kč, úroků z prodlení ve výši 585,34 Kč kapitalizované ke dni [datum]). 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K jednání nařízenému ve věci na den [datum] a na den [datum] se nedostavila. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednáním omluvili, souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z žalobního tvrzení a předložených důkazů. 4. Žalobkyně byla výzvou ze dne [datum] soudem vyzvána k doplnění skutečností a důkazů k prokázání skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěryschopnost žalované před uzavřením smlouvy. Na výzvu soudu reagovala žalobkyně podáním ze dne [datum] a doložením listin. V podání uvedla, že poskytovatel úvěru vycházel z údajů poskytnutých žalovanou v Žádosti o povolení debetního zůstatku ze dne [datum], když žalovaná žádala poskytovatele úvěru o úvěrový rámec k běžnému účtu ve výši 5 000 Kč. Žalovaná deklarovala čistý měsíční příjem ve výši [částka], uvedla v žádosti, že je od [datum] zaměstnána jako [anonymizováno] u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], bydlí [anonymizováno] [role v řízení], a že celkový měsíční příjem domácnosti činí [částka]. Poskytovatel úvěru porovnával její příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem zjistil poskytovatel částku disponibilních zdrojů žalované. Z interních zdrojů bylo zjištěno, že žalovaná měla v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek [částka] a z externích zdrojů, že měla v době podání žádosti o úvěr další závazky s celkovou výší měsíčních splátek [částka]. 5. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. 6. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum] s dodatkem – dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr (limit [anonymizováno] k běžnému účtu) do výše 5 000 Kč. Z výpisů z běžného účtu a výpisů z úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaná přečerpala úvěrový limit. Částka 9 290,16 Kč byla převedena na úvěrový účet, na tuto částku žalovaná uhradila částku 1 032,24 Kč, dlužná jistina tak činí částku 8 257,92 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s přílohou a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. 7. Ze Žádosti o povolení debetního zůstatku ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná v žádosti uvedla následující údaje: druh bydlení: u [role v řízení], vzdělání: [anonymizováno], rodinný stav: [anonymizováno], pracovní poměr: na dobu [anonymizováno], datum pracovního poměru od [datum], datum pracovního poměru do [datum], výpovědní lhůta: [anonymizováno], zkušební lhůta: [anonymizováno], průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce: [částka], počet zdrojů příjmu: [anonymizováno], povolání: [anonymizováno], počet vyživovaných [anonymizováno], zaměstnavatel: [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]. Ze žádosti není zřejmé, že by uvedené údaje byly ověřovány. Z informace o úvěrech/zápůjčkách žalované (zjišťování poskytovatele úvěru z interních a externích zdrojů) bylo zjištěno, že žalovaná splácí dluh ve výši [částka] měsíčně. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 10. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. 16. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, neboť soud posoudil postoupení pohledávek za žalovanou jako platné. 17. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v souvislosti s poskytnutím úvěru – povolení debetního zůstatku. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila (resp. její právní předchůdkyně) schopnost žalované splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. 18. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že posuzovala (resp. její právní předchůdkyně) schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí. 19. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k důkazu, vyplývá, že nebyly zjišťovány výdaje žalované, její tvrzené příjmy nebyly nikterak ověřovány. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované zjevně musely vyplynout důvodné pochybnosti o její schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaná sice uváděla příjem ve výši [částka], nicméně již splácela dluh ve výši [částka] měsíčně, uváděla [anonymizováno] vyživovací povinnost. Na výdaje nebyla dotaz