17 C 33/2022-62 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 18. 2. 2022 domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem – pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. a obci [obec] (dále jen„ nemovitosti“). Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný vlastní na nemovitostech každý podíl o velikosti ½. Jedná se o dva pozemky, které nejsou využívány ani udržovány. Na 1/8 z nich se nachází polovina zbytku hřiště na volejbal, ostatní tvoří silnici a skalnatý sráz. Pozemky jsou obtížně využitelné. Žalobce nabyl svůj podíl v dražbě, žalovaný pravděpodobně v dědickém řízení. Žalobce nemá z pozemku žádný užitek a pozemek nelze ani efektivně prodat. Současný stav není možné změnit z důvodu absence komunikace. Další dělení pozemků by je znehodnotilo, neboť mají komplikovanou dispozici. Žalovaný je zcela nekontaktní, na výzvy žalobce nereaguje. Žalobce požaduje zrušit a vypořádat spoluvlastnictví, neboť zablokovaný spoluvlastnický podíl žalovaného neumožňuje nemovitost ani prodat. Dle žalobce pozemky nelze v tuto chvíli reálně rozdělit z důvodu jejich dispozice, kdy přístupová cesta na pozemek je pouze v úzké části a rozdělení by znehodnotilo zbylé pozemky. Prakticky využitelná je jen malá část pozemku bývalého hřiště, kterou spoluvlastníci vlastní jen z poloviny a bude vyžadovat další následné jednání s vlastníkem druhé poloviny bývalého hřiště. Problémy by nastaly i v následném hospodaření s pozemkem vzhledem k postoji žalovaného, který nevykonává práva a povinnosti související s vlastnictvím parcely. Žalobce nemůže jednat o dohodě s vlastníky sousedních parcel o případném sjednocení pozemků, neboť mu chybí součinnost žalovaného. Jediné možné řešení je tak přikázání nemovitostí do vlastnictví žalobce, kterému by byla stanovena povinnost vyplatit žalovanému přiměřenou náhradu. Žalobce navrhl určit náhradu ve výši 60 000 Kč, když vyšel z ceny, za kterou mu byl udělen příklep v dražbě za podíl o velikosti ½ na nemovitostech. S tím, že cena dosažená v dražbě pravděpodobně nejlépe vypovídá o tržní ceně nemovitostí. 2. Žalobce ani žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavili, soud proto jednal bez jejich přítomnosti. Žalovaný se ve věci nevyjádřil žádným způsobem. 3. Soud vyšel z těchto skutkových zjištění. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí vyplynulo, že dne 10. 1. 2022 byl proveden vklad s právními účinky k 13. 12. 2021, kdy bylo zapsáno vlastnické právo pro [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [příjmení] a pro [celé jméno žalovaného] ve výši ½ k nemovitostem pro každého. Vlastnické právo pro žalobce bylo zapsáno na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu vydaného Exekutorským úřadem Přerov č.j. [číslo jednací] z 3. 11. 2021 (dále jen„ usnesení“). 4. Z usnesení vyplynulo, že žalobci byl udělen příklep na vydražený spoluvlastnický podíl na nemovitostech včetně jejich příslušenství, když vydražitel učinil při dražbě konané dne 3. 11. 2021 nejvyšší podání 60 000 Kč. 5. Z dopisu ze dne 8. 1. 2022 odeslaného žalovanému dne 10. 1. 2022, (prokázáno podací stvrzenkou) vyplynulo, že žalobce vyzval žalovaného k jednání o rozdělení spoluvlastnictví event. o společném prodeji nemovitostí, a to před případným podáním žaloby na zrušení jejich spoluvlastnictví. Z obálky vyplynulo, že zásilka se vrátila dne 13. 1. 2022 žalobci jako nedoručená. 6. Z listiny označené znalecký posudek [číslo] vyplynulo, že byla zpracovaná [právnická osoba], znalecký ústav s tím, že znalecká doložka uvedená v listině neodpovídá znění ustanovení § 127a o.s.ř. Znalecký úkol v listině byl stanoven jako ocenění ideálního spoluvlastnického podílu ve výši ½ k nemovitostem, kdy úkolem znalce bylo stanovit obvyklou cenu těchto nemovitostí a jejich příslušenství. Zároveň bylo odkázáno na § 2 odst. l zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku. V listině byla uvedena jako obvyklá hodnota ideálního spoluvlastnického podílu ve výši ½ pozemku parc. [číslo] částka 60 000 Kč a pozemku par. [číslo] ve výši 60 000 Kč, kdy se jednalo vždy o hodnotu podílu ve výši ½. 7. Dle ustanovení § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ve znění účinném ke dni rozhodování soudu, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle § 1140 odst. 2 o.z., každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 8. Dle ustanovení § 1143 o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm, na návrh některého ze spoluvlastníků, soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 9. Dle ustanovení § 1144 odst. 1 o.z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota. Dle § 1144 odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. 10. Dle § 1147 o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 11. V daném věci soudu nezbylo, než žalobu zamítnout. Důvodem byla pasivita obou účastníků, kdy žalobci bylo předvolání k jednání doručeno do jeho datové schránky, kde si zprávu vyzvedl dne 14. 6. 2022. Zároveň soud žalobce přípisem doručeným s předvoláním k jednání vyzval k možnému předložení zpracovaného znaleckého posudku, který musí však obsahovat doložku dle ustanovení § 127a o.s.ř. a zadání znaleckého úkolu musí znít jako stanovení ceny, kterou by zájemce o nemovitosti zaplatil, pokud by ji nyní kupoval, při ocenění je zapotřebí vycházet z aktuálního stavu nemovitostí k datu vypracování posudku bez použití zákona č. 151/1997 Sb. v účinném znění. Soud zároveň žalobce upozornil, že jím založená listina neobsahuje doložku dle ustanovení § 127a o.s.ř. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl zpracován znalecký posudek z oboru ekonomie ke stanovení ceny a zároveň žalobce navrhoval vypořádat spoluvlastnictví tím způsobem, že nemovitosti budou přikázány do jeho vlastnictví za náhradu, kterou vyplatí žalovanému, bylo by zapotřebí prokázat solventnost žalobce k zaplacení stanovené náhrady v přiměřené lhůtě žalovanému. K takovému postupu je však zapotřebí součinnost žalobce. Soud nemohl přistoupit ani k případnému vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci, neboť k takovému postupu je zapotřebí vypracování geometrického plánu, jehož náklady by museli nést případně účastníci a opět vyvinout součinnost, případně vyjádřit souhlas s převzetím tohoto závazku. Jako jediný možný způsob vypořádání spoluvlastnictví zůstává nařízení prodeje věci ve veřejné dražbě. Takový postup však soud považoval za nepřiměřeně tvrdý vůči žalobci, který požadoval jiný způsob vypořádání spoluvlastnictví v žalobě, chtěl věc přikázat do vlastnictví, a pokud by soud rozhodl tímto způsobem, založil by překážku věci rozsouzené pro případné další řízení, ve kterém by žalobce mohl být aktivní. Vzhledem k nastalé koncentraci řízení dle ustanovení §118b o.s.ř. by účastníci při případném dalším jednání již nemohli navrhnout další důkazy kromě případu zákonných výjimek. Soud proto jednání neodročoval a z výše uvedených důvodů žalobu zamítl. 12. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. l o.s.ř., neboť vzhledem k zamítnutí žaloby byl procesně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že náhrada nákladů řízení nepřísluší žádnému z účastníků řízení.