18 C 145/2022-60 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na částku 13 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den podpisu smlouvy a zavázal se kromě jistiny zaplatit také úrok za půjčené peněžní prostředky 2 600 Kč odměnu za administrativní činnost 2 600 Kč a hotovostní inkaso splátek 5 200 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně závazek v 60 týdenních splátkách po 390 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 6. 2021. Žalovaný však nesplácel řádně a včas. Žalovanému bylo známo, že má celkovou dlužnou částku uhradit nejpozději 11. 6. 2021, ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky byl tedy v prodlení se splácením všech sjednaných a neuhrazených splátek. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo následujícího dne po splatnosti právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené částky. Žalovaný do okamžiku postoupení pohledávky uhradil pouze 3 500 Kč, kterou právní zástupce žalobkyně započetl v rozsahu 2 600 Kč na úrok, 119,97 Kč na poplatek za administrativní činnost a 780,03 Kč na poplatek hotovostní inkaso splátek. Poslední platba byla ze strany žalovaného uhrazena 22. 4. 2020. Dne 7. 1. 2022 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo na dluh uhrazeno ničeho. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky dlužné jistiny 13 000 Kč, kapitalizovaných úroků 1 535,63 Kč s tím, že se jedná o úrok 20,25% ročně počítaný z dlužné jistiny 13 000 Kč od 12. 6. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 625,63 Kč s tím, že jde o zákonný úrok z prodlení 8,25% ročně z dlužné jistiny od 12. 6. 2021 do postoupení, úroků 20,25 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 13 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že předmětnou smlouvu o úvěru si nepamatuje, ale asi ji podepsal. Bylo to v době, kdy chodil s bývalou přítelkyní, pro kterou si peníze půjčoval. Pak se ale rozešli a ona mu nic nevrátila. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila. Ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) tedy soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně. 4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum] [číslo] (dále také jen„ smlouva“), včetně smluvních podmínek soud zjistil, že daného dne uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], dohodu, na základě které byly ve dne podpisu smlouvy v hotovosti poskytnuty a předány žalovanému peněžní prostředky 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal kromě jistiny vrátit věřiteli také 2 600 Kč na úroku, 2 600 Kč na administrativním poplatku 5 200 Kč na hotovostním inkasu splátek, a to v 60 týdenních splátkách po 390 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy a poslední splátka tak byla stanovena na 11. 6. 2021. Celková částka k zaplacení tak činila 23 900 Kč RPSN bylo sjednáno ve výši 206,15%. V čl. 2 se strany dohodly, že splátky se započítávají nejprve na úrok, poté na administrativní poplatek, poté na jistinu. Každou ze splátek se uhrazuje příslušná část odměny za hotovostní inkaso splátek a případně příslušná část poplatku za pojištění nebo asistenční služby. V čl. 5 se strany dohodly, že předtím, než se spotřebitelský úvěr stane v důsledku prodlení zákazníka splatný, vyzve věřitel zákazníka k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu lhůtu alespoň 30 dnů. Pokud v této lhůtě zákazník dlužnou splátku neuhradí, je věřitel oprávněn prohlásit spotřebitelský úvěr za splatný. Z karty zákazníka vyplněné v souvislosti s uzavřením smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný vyplnil tyto údaje tak, že byl t.č. zaměstnán u [jméno] [příjmení] jako kuchař s čistým příjmem 9 000 Kč, s tím, že měl i další příjem 4 000 Kč. Výdaje na bydlení činily 4 150 Kč a osobní výdaje 4 000 Kč. Žalovaný dle karty předložil výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 3. 2. 2022 včetně podacího lístku soud zjistil, že postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno; tento dopis byl odeslán 4. 2. 2022. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je společnost s předmětem podnikání poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru. Z dopisu ze dne 14. 4. 2022 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. 5. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil celkem 3 500 Kč, poslední splátka byla uhrazena 22. 4. 2020. Jakkoli žalobkyně úhradu ze strany žalovaného nedoložila, soud neměl důvodu toto tvrzení nepřevzít za pravdivé, ostatně žalovaný se k těmto tvrzením nikterak nevyjádřil. 6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 580 odstavec 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Smlouvu uzavřenou mezi stranami bylo lze právně posoudit jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, na kterou je nutno aplikovat příslušná shora citovaná ustanovení. Soud se tedy předně zabýval tím, zda žalobkyně, resp. její právní předchůdce, splnila podmínku dle zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s náležitou pečlivostí před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Soudem byla proto vyzvána k doplnění tvrzení a předložení důkazů k prokázání, jakým způsobem posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když k žalobě sice byla předložena karta zákazníka, žalobkyně však netvrdila, jakým způsobem vyplněné údaje ověřila a žádné listiny v tomto směru k důkazu nepředložila, ačkoli je žalovaný dle vyplněných údajů k žádosti doložil. 9. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila fotokopie dohody o provedení práce, smlouvy o nájmu bytu, dodatků dohody o provedení práce a výplatních pásek žalovaného. Z první Dohody o provedení práce soud zjistil, ž