18 C 98/2021-84 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 23 352 Kč s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 93,61 % p. a. splácet v 18 měsíčních splátkách po 3 157 Kč splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaný do data zesplatnění uhradil 15 785 Kč, a to splátky 3 157 Kč dne 14. 11. 2019, 10. 12. 2019, 8. 1. 2020, 10. 2. 2020 a 11. 3. 2020. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 200 Kč. Následně došlo v důsledku prodlení žalovaného automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu 16. 9. 2020, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, neboť žalovaný se u splátky č. 11, splatné 25. 5. 2018, dostal do prodlení delšího 65 dnů. V souladu s bodem 6.5. smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne [datum], až do jejího úplného zaplacení. Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. 2. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila tvrzení ohledně toho, jakým způsobem zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet. Tvrdila, že úvěruschopnost byla zkoumána řádně na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Čistý příjem žalovaného činil 28 190 Kč, celkové náklady 4 410 Kč, volné zdroje ke splácení, po odečtení rezervy 1 000 Kč, činily 22 780 Kč. Dále byl proveden scoring klienta, tj. interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka. Bylo prověřeno, že žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u věřitele předchozí smlouvu, doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl v insolvenci, obchodník doporučil úvěr ke schválení. K výdajové stránce žalobkyně vycházela z částky životního minima 3 410 Kč. Dále žalobkyně ověřila totožnost žalovaného. Provedla výpis z Nebankovního registru klientských informací (dále také jen„ NRKI“), kde byl proveden skóring žalovaného, a z výpisu z registru SOLUS zjistila, že žalovaný nebyl v době uzavření smlouvy nikde s dlužnou částkou po splatnosti. Žalobkyně vycházela také z informativního výpisu z bankovního účtu a výplatní pásky za období srpen a září 2019, který dokládal, že žalovaný pobíral mzdu, a pracovní smlouvu. Pokud jde o náklady, žalovaný uvedl, že jeho náklady na bydlení činí 1 000 Kč, žalobkyně vycházela z premisy jeho poctivého jednání. K ostatním výdajům žalovaného nemá žalobkyně žádné doklady. Spoléhá tedy na prohlášení žalovaného, který měl povinnost nic nezatajit. Žalovaný uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, v době vzniku smlouvy neměl s žalobcem uzavřenou žádnou jinou úvěrovou smlouvu. Žalobce spoléhá na prohlášení žalovaného, kterým se zavázal přiznat veškeré příjmy a výdaje, vycházel tedy z údajů vyplněných na formuláři a podepsaným žalovaným. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez odmluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Žalobkyně při jednání navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Tomuto návrhu soud nevyhověl z důvodu rozporu s hmotným právem, kdy podle předběžného posouzení žaloby a předložených listinných důkazů absentovala ze strany žalobkyně potřebná tvrzení a důkazy v tom směru, jakým způsobem žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. 5. Provedeným dokazováním a z tvrzení žalobkyně zjistil soud následující skutkový stav věci. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále také jen„ smlouva“) včetně předsmluvního formuláře - formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a oznámení o schválení úvěru a splátkového kalendáře soud zjistil, že dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky 30 000 Kč bez účelu. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky po 18 měsíčních splátkách 3 157 Kč s tím, že splátka v sobě zahrnuje splátku jistiny, úroku za poskytnutí úvěru, případně i úhradu za pojištění. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 93,61% ročně a byla dohodnutá jako pevná. Strany si dohodly roční procentní sazbu nákladů (dále také jen„ RPSN“) ve výši 146,3% ročně. Žalovaný se tak zavázal vrátit žalobkyni celkem 56 826 Kč (část A smlouvy). Strany se dále dohodly, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny. Úrok běží i po zesplatnění úvěru, poté přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady (část B, čl. 2 smlouvy). Žalovaný coby klient se zavázal vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit úroky v dohodnutých měsíčních splátkách, které budou hrazeny vždy ve lhůtě počínající dnem následujícím po posledním dnu splatnosti předcházející splátky a končící posledním dnem splatnosti příslušné splátky. U první splátky počíná lhůta splatnosti splátky běžet dnem poskytnutí úvěru. Výše splátek se po celou dobu splácení nemění (část B, čl. 4, 4.2. smlouvy). Neurčí-li klient, jak má být platba započtena, započítávají se platby nejdříve na jednotlivé splátky v pořadí od nejdříve splatné splátky (nejdříve splatné splátky a poté nesplatné), následně na pohledávky na náhradu nákladů v pořadí dle jejich splatnosti, následně na náklady nalézacího řízení spojené s uplatněním pohledávky, poté smluvní pokuty. Nebude-li platba postačovat, bude použita nejdříve na úhradu úroku tvořícího součást dané splátky, následně na úhradu jistiny, dále případně na úhradu pojištění (část B, čl. 4 smlouvy). Jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn. k tomuto dni se stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky přirostlé ke dni zesplatnění, smluvní pokuty i náhrady nákladů. Ke dni zesplatnění se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. Poskytoval je oprávněn požadovat zákonný úrok z prodlení z nové jistiny úvěru (část B, čl. 6, 6.4. smlouvy). Poskytoval má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením, a to ve výši 200 Kč u každé splátky, ohledně níž se klient ocitl v prodlení delším než 15 dnů. Toto právo vzniká patnáctým dnem trvání prodlení s úhradou splátky (část B, čl. 6 smlouvy). Jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění až do úplné zaplacení (část B, čl. 6 smlouvy). Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného ČNB bylo zjištěno, že žalobkyně je registrována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, a to jiného než na bydlení. 6. Z Hodnocení klienta, fotografie mobilního telefonu s detailem pohybu platby, kopie občanského průkazu, pracovní smlouvy včetně dodatku, výplatních pásek, prohlášení klienta soud zjistil, že žalovaný v den uzavření smlouvy vyplnil a podepsal formulář s osobními údaji, podle něhož byl žalovaný t.č. zaměstnán na hlavní pracovní poměr u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] na dobu neurčitou. Tato skutečnosti byla zjištěna i z citované pracovní smlouvy včetně dodatku. Žije sám, jeho příjmy činí 28 190 Kč, výdaje 4 410 Kč, z toho 3 410 Kč je představováno životním minimem, výdaj na bydlení činí 1 000 Kč; volné zdroje tedy činí 22 780 Kč. Dále z vyjmenovaných listin bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného vyplacený na účet za měsíc srpen 2019 činil 26 646 Kč, za měsíc září 2019 částku 29 734 Kč; tyto mu byly zaslány na bankovní účet [číslo]. Soud tedy rovněž zjistil, že se jedná o bankovní účet žalovaného. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) ke dni 16. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní lustrován v registru s výsledným kódem příznaku 14, tzn. klient je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti. Hodnota skóre není vyplněna. Z výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný ke dni uzavření smlouvy neměl e