6 C 111/2022-33 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 11. 4. 2022 domáhal proti žalovanému zaplacení částky 19 336 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný na webových stránkách žalobce vyplnil svoje kontaktní údaje za účelem kontaktování pro zřízení služby [webová adresa]. V následném telefonátu požádal o registraci služby [webová adresa] – služba Zasílání českých poptávek bez omezení“ a služby [webová adresa] – služba Zasílání veřejných zakázek“. Služba [webová adresa] slouží ke zprostředkování obchodních poptávek pro registrované dodavatele s cílem najít vhodné zájemce o služby poskytované těmito dodavateli. Tuto službu provozuje žalobce. K uzavření smlouvy na tyto služby došlo distančním způsobem. K úhradě ceny služeb sjednaných za období od 25. 10. 2021 do 25. 10. 2022 vystavil žalobce dne 25. 10. 2021 fakturu č. [rok] [číslo] na částku 19 336 Kč s datem splatnosti 8. 11. 2021. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Žalovanému byla prostřednictvím právního zástupce žalobce zaslána předžalobní upomínka. Žalovaný tak dluží žalobci částku ve výši 19 336 Kč. Žalobce rovněž požaduje také úhradu zákonného úroku z prodlení. Dále si žalobce uplatňuje nárok na částku ve výši 1 200 Kč v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy tato částka představuje minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky vzhledem k tomu, že obě smluvní strany uzavřely smlouvu jako osoby podnikající, a to v rámci své podnikatelské činnosti. 2. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili. 3. Na základě předložených listin zjistil soud následující skutkový stav, jenž vzal za prokázaný. Žalovaný žalobce požádal o registraci služby [webová adresa] – služba Zasílání českých poptávek bez omezení“ a služby [webová adresa] – služba Zasílání veřejných zakázek“. Podle předložených obchodních podmínek služba [webová adresa] slouží ke zprostředkování obchodních poptávek pro registrované dodavatele s cílem najít vhodné zájemce o služby poskytované těmito dodavateli. Tuto službu provozuje žalobce. K uzavření smlouvy na tyto služby došlo distančním způsobem. Žalobce vystavil žalovanému k úhradě ceny služeb sjednaných za období od 25. 10. 2021 do 25. 10. 2022 dne 25. 10. 2021 fakturu č. [rok] [číslo] na částku 19 336 Kč s datem splatnosti 8. 11. 2021. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu dopisem ze dne 18. 2. 2022 s tím, že touto výzvou žalovaného zároveň upozornil na možnost vymáhání nároku soudní cestou (k předžalobní upomínce doložen i poštovní podací arch). 4. Zjištěný skutkový vztah soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“). 5. Podle ustanovení § 1724 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle ustanovení § 1725 je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvou ujednat a určit její obsah. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle § 1968 věta prvá občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Stran tvrzení žalobce o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobci zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobcem tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobce za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci z titulu smlouvy na poskytnuté služby [webová adresa] – služba Zasílání českých poptávek bez omezení“ a služby [webová adresa] – služba Zasílání veřejných zakázek“ celkem částku ve výši 19 336 Kč včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní. 7. Podle ust. § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 8 786 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“). Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 800 Kč, tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) po 1 900 Kč podle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT a tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT, 21% DPH ve výši 1 386 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.).