6 C 213/2021-43 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že dne 18. 12. 2018 žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobcem, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru, na základě této žalovaná převzala částku 10 000 Kč a zavázal se ji vrátit společně s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 8 592 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 328 Kč, přičemž splatnost poslední splátky připadala na den 18. 2. 2020. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, tím jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 převedena na žalobce, změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 5. 8. 2021. Žalobce požaduje nesplacenou jistinu ve výši 5 492,73 Kč, zákonný úrok ve výši 10% z prodlení z částky 5 492,73 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 719,32 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 398,24 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 625,52 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, doručení bylo vykázáno, lhůty k jednání byly zachovány, žalobce se z nařízeného jednání soudu omluvil, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce i žalované. 3. Soud z provedených důkazů, a to z kopie smlouvy o úvěru ze dne 18. 12. 2018 včetně předpisu splátek, kopie žádosti o úvěr, kopie formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021, kopie oznámení o postoupení včetně poštovního podacího archu, kopie předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu, zjistil následující skutkový stav věci. Dne 18. 12. 2018 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru na částku 10 000 Kč, které jí byly téhož dne vyplaceny. Žalovaná se kromě jistiny zavázala zaplatit také příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 8 592 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 328 Kč, přičemž splatnost poslední splátky připadala na den 18. 2. 2020. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena dne 19. 7. 2021, což bylo žalované písemně oznámeno a byla také vyzvána k dobrovolnému plnění. Před podáním žaloby vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2021. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku ve výši 8 780,01 Kč. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Původní věřitel totiž řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované, neboť od žalované nepožadoval doklady k jejím majetkovým a příjmovým poměrům včetně doložení relevantních výdajů. S ohledem na chybějící informace k úvěruschopnosti věřitel porušil povinnost uloženou mu v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., z tohoto důvodu soud úvěrovou smlouvu hodnotí jako absolutně neplatnou dle § 588 občanského zákoníku (srovnej s rozhodnutími [anonymizováno] [obec] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Za této situace soud žalobci, na kterého byla pohledávka platně postoupena, mohl přiznat pouze toliko bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaná přijala 10 000 Kč bez právního důvodu, tím pádem se na úkor věřitele bezdůvodně obohatila, na svůj dluh uhradila toliko 8 780,01 Kč a je tak povinna vrátit 1 219,99 Kč spolu s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení dle § 1968 občanského zákoníku (výrok I.). 6. Na druhé straně soud shledal žalobu ohledně zaplacení dalších nároků včetně smluvní pokuty či poplatku za poskytnutí úvěru jako nedůvodnou, neboť z neplatně uzavřené smlouvy nemohl věřiteli vzniknout platně nárok na zaplacení smluvených nároků, zároveň s neplatně ujednanými nároky nemůže být žalovaná v prodlení, proto soud ve zbývající části žalobu zamítl (výrok II.). 7. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť z procesního hlediska měla ve věci ve větší míře žalovaná, této však žádné náklady nevznikly.