6 C 216/2021-44 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že dne 14. 2. 2020 žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru, na základě této žalovaná převzala částku 12 000 Kč a zavázala se vrátit celkem 22 302 Kč (kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek) spolu s příslušenstvím ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 593 Kč do 14. 4. 2021. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, tím jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 převedena na žalobce s účinností k témuž dni, změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 5. 8. 2021. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši 2 000,01 Kč. Žalobce požaduje nesplacenou jistinu ve výši 11 001,92 Kč, zákonný úrok ve výši 8,25% z prodlení z částky 11 001,92 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 141,74 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 557,79 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 545 Kč a smluvní pokutu ve výši 627,11 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, doručení bylo vykázáno, lhůty k jednání byly zachovány, žalobce se z nařízeného jednání soudu omluvil, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce i žalované. 3. Soud z provedených důkazů, a to z kopie smlouvy o úvěru ze dne 14. 2. 2020 včetně předpisu splátek, kopie žádosti o úvěr, kopie formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021, kopie oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu, kopie potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky, kopie předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu, zjistil následující skutkový stav věci. Dne 14. 2. 2020 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru na částku 12 000 Kč, které jí byly téhož dne vyplaceny. Žalovaná se kromě jistiny zavázala zaplatit také částku 10 302 Kč, celkem se tak zavázala vrátit částku ve výši 22 302 Kč spolu s příslušenstvím ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 593 Kč ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 14. 4. 2021. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena s účinností ke dni 19. 7. 2021, což bylo žalované písemně oznámeno a byla také vyzvána k dobrovolnému plnění. Před podáním žaloby vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2021. Žalovaná na svůj dluh uhradila toliko 2 000,01 Kč. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Původní věřitel totiž řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované, neboť od žalované nepožadoval doklady k jejím majetkovým a příjmovým poměrům včetně doložení relevantních výdajů. S ohledem na chybějící informace k úvěruschopnosti věřitel porušil povinnost uloženou mu v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., z tohoto důvodu soud úvěrovou smlouvu hodnotí jako absolutně neplatnou dle § 588 občanského zákoníku (srovnej s rozhodnutími [anonymizováno] [obec] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Za této situace soud žalobci, na kterého byla pohledávka platně postoupena, mohl přiznat pouze toliko bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaná přijala 12 000 Kč bez právního důvodu, na svůj dluh uhradila toliko 2 000,01 Kč, tím pádem se na úkor věřitele bezdůvodně obohatila, je tak povinna vrátit 9 999,99 Kč (12 000 Kč – 2 000,01 Kč) spolu s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení dle § 1968 občanského zákoníku (výrok I.). 6. Na druhé straně soud shledal žalobu ohledně zaplacení dalších nároků včetně smluvní pokuty či poplatku za poskytnutí úvěru jako nedůvodnou, neboť z neplatně uzavřené smlouvy nemohl věřiteli vzniknout platně nárok na zaplacení smluvených nároků, zároveň s neplatně ujednanými nároky nemůže být žalovaný v prodlení, proto soud ve zbývající části žalobu zamítl (výrok II.). 7. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu účastníků, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť oba účastníci byli ve věci přibližně stejně úspěšní.