7 C 7/2022-51 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne 29. 10. 2021 žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 19. 10. 2007 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den podpisu smlouvy a zavázal se kromě jistiny zaplatit také souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaný se tak zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 16 960 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 10. 2008. Žalovaný však nehradil splátky půjčky řádně a včas. Žalovaný na tuto smlouvu o půjčce ničeho neuhradil. Žalovanému bylo již ze smlouvy známo, že má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 24. 10. 2008. Dlužná částka činila na jistině půjčky částku 10 000 Kč a na dlužném poplatku částku 6 960 Kč. Dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 16 837,42 Kč počítaného v zákonné výši z celkové dlužné částky 10 000 Kč od 11. 6. 2008 (od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky) do 18. 12. 2020 (do postoupení) a dále úroku ve výši 7,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2021 do 9. 11. 2021 a za dobu od 10. 11. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 29. 7. 2021 k úhradě dlužných částek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, doručení bylo vykázáno, lhůty k jednání byly zachovány, žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného. 3. Soud z provedených důkazů, a to ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 19. 10. 2007, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalovanému ze dne 6. 1. 2021, z výpisu z poštovního podacího archu a z předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2021, zjistil následující skutkový stav věci. Dne 19. 10. 2007 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce na částku 10 000 Kč, která mu byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaný se zavázal kromě jistiny zaplatit také souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, celkem tedy 16 960 Kč, v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy, a poslední splátka byla stanovena na 24. 10. 2008. Dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, s to s účinností ke dni 5. 1. 2021, což bylo žalovanému písemně oznámeno, a byl také vyzván k dobrovolnému plnění. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 4. Smlouva o půjčce byla uzavřena dne 19. 10. 2007, a soud tak na základě § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postupoval podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013. 5. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 7. Podle § 559 občanského zákoníku dluh musí být splněn řádně a včas. 8. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 9. Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 pak soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 10. Podle ustanovení § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 12. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem došlo dne 19. 10. 2007 k uzavření smlouvy o půjčce podle § 657 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč. Převzetí částky v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy a zavázal se poskytnuté peněžní prostředky vrátit se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně po žalovaném požaduje pouze uhrazení nesplacené dlužné jistiny s příslušenstvím a nepožaduje po žalovaném zaplacení dlužného poplatku, soud neposuzoval přiměřenost ujednaných podmínek, tedy neposuzoval přiměřenost sjednaného souhrnného poplatku. 13. Lze shrnout, že žalobkyně prokázala platné postoupení pohledávky za žalovaným od právního předchůdce žalobkyně, uzavření smlouvy o půjčce s žalovaným, na základě které žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 837,42 Kč. Soud tedy uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku. Soud přiznal žalobkyni v souladu s uplatněným nárokem úrok ve výši 7,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2021 do 9. 11. 2021 a za dobu od 10. 11. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní. 14. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 151 odst. 1, 3 o. s. ř. soud přiznal úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 400 Kč, tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, kvalifikovaná předžalobní výzva) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, a 21% daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.