6 C 47/2023-45 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že dne [datum] žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru, na základě této žalovaný převzal částku 50 000 Kč a zavázal se spolu s jistinou vrátit i příslušenství ve výši 62 900 Kč (kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek), celkově se tedy žalovaný zavázal žalobci vrátit částku ve výši 112 900 Kč ve 20 měsíčních splátkách ve výši 5 645 Kč do 3. 8. 2022. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, tím mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 převedena na žalobce s účinností k 27. 10. 2022, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 10. 11. 2022. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku ve výši 31 084,99 Kč. Žalobce požaduje nesplacenou jistinu ve výši 38 215,56 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15% z částky 38 215, 556 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 115,06 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 45 457,88 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 713,30 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, doručení bylo vykázáno, lhůty k jednání byly zachovány, žalobce se z nařízeného jednání soudu omluvil, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce i žalovaného. 3. Soud z provedených důkazů, a to z kopie smlouvy o úvěru ze dne 3. 12. 2020 včetně předpisu splátek, kopie žádosti o úvěr, kopie formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kopie rámcové smlouvy o postoupení pohledávek včetně dodatku č. 1, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 včetně relevantní části přílohy, kopie oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu, kopie potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky, kopie předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu, zjistil následující skutkový stav věci. Dne 3. 12. 2020 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru na částku 50 000 Kč, které mu byly téhož dne vyplaceny. Žalovaný se kromě jistiny zavázal zaplatit také částku 62 900 Kč, celkem se tak zavázal vrátit částku ve výši 112 900 Kč spolu s příslušenstvím ve 20 měsíčních splátkách ve výši 5 645 Kč ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 3. 8. 2022. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena s účinností ke dni 27. 10. 2022, což bylo žalovanému písemně oznámeno a byl také vyzván k dobrovolnému plnění. Před podáním žaloby vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne 1. 3. 2023. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko 31 084,99 Kč. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Původní věřitel totiž řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, neboť od žalovaného nepožadoval doklady k jeho majetkovým a příjmovým poměrům včetně doložení relevantních výdajů. S ohledem na chybějící informace k úvěruschopnosti věřitel porušil povinnost uloženou mu v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., z tohoto důvodu soud úvěrovou smlouvu hodnotí jako absolutně neplatnou dle § 588 občanského zákoníku (srovnej s rozhodnutími KS [obec] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Za této situace soud žalobci, na kterého byla pohledávka platně postoupena, mohl přiznat pouze toliko bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaný přijal 50 000 Kč bez právního důvodu, na svůj dluh uhradil toliko 31 084,99 Kč, tím pádem se na úkor věřitele bezdůvodně obohatil, je tak povinen vrátit 18 915,01 Kč (50 000 Kč – 31 084,99 Kč) spolu s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení dle § 1968 občanského zákoníku (výrok I.). 6. Na druhé straně soud shledal žalobu ohledně zaplacení dalších nároků včetně smluvní pokuty či poplatku za poskytnutí úvěru jako nedůvodnou, neboť z neplatně uzavřené smlouvy nemohl věřiteli vzniknout platně nárok na zaplacení smluvených nároků, zároveň s neplatně ujednanými nároky nemůže být žalovaný v prodlení, proto soud ve zbývající části žalobu zamítl (výrok II.). 7. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť z procesní hlediska měl ve věci úspěch ve větší míře žalovaný, tomu však žádné náklady řízení nevznikly, proto si každý z účastníků ponese náklady ze svého.