6 C 49/2023-48 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že dne 3. 12. 2019 žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru, na základě této žalovaná převzala částku 31 000 Kč a zavázala se spolu s jistinou vrátit i příslušenství ve výši 26 624 Kč (kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek), celkově se tedy žalovaná zavázala žalobci vrátit částku ve výši 57 624 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 4 116 Kč do 3. 2. 2021. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, tím jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 převedena na žalobce s účinností k 27. 10. 2022, změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 27. 11. 2022. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši 26 799,99 Kč. Žalobce požaduje nesplacenou jistinu ve výši 17 244,50 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% z částky 17 244,50 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 404,90 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 17 952,05 Kč, náklady s uplatněním pohledávky ve výši 471 Kč a smluvní pokutu ve výši 10 639,86 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě k dotazu soudu vyjádřila tak, že výzvy o oznámení o postoupení pohledávky převzala, úvěr chtěla uhradit, ale nevyšlo jí to, dále že v době uzavření smlouvy v roce 2019 měla i jiné dluhy a půjčky, na které se věřitel neptal, vždy pobírala pouze pěstounské dávky ve výši 8 700 Kč. Žalobce se z nařízeného jednání soudu omluvil, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti. 3. Soud z provedených důkazů, a to z kopie smlouvy o úvěru ze dne 3. 12. 2019 včetně předpisu splátek, kopie žádosti o úvěr, kopie formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, rámcové smlouvy o postoupení pohledávek včetně dodatku č. 1, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 včetně relevantní části přílohy, kopie oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu, kopie potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky, kopie předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu, zjistil následující skutkový stav věci. Dne 3. 12. 2019 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru na částku 31 000 Kč, které jí byly téhož dne vyplaceny. Žalovaná se kromě jistiny zavázala zaplatit také částku 26 624 Kč, celkem se tak zavázala vrátit částku ve výši 57 624 Kč spolu s příslušenstvím ve 14 měsíčních splátkách ve výši 4 116 Kč ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 3. 2. 2021. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena s účinností ke dni 27. 10. 2022, což bylo žalované písemně oznámeno a byla také vyzvána k dobrovolnému plnění. Před podáním žaloby vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne 1. 3. 2023. Žalovaná na svůj dluh uhradila toliko 26 799,99 Kč. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Původní věřitel totiž řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované, neboť od žalované nepožadoval doklady k jejím majetkovým a příjmovým poměrům včetně doložení relevantních výdajů. S ohledem na chybějící informace k úvěruschopnosti věřitel porušil povinnost uloženou mu v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., z tohoto důvodu soud úvěrovou smlouvu hodnotí jako absolutně neplatnou dle § 588 občanského zákoníku (srovnej s rozhodnutími KS [obec] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Za této situace soud žalobci, na kterého byla pohledávka platně postoupena, mohl přiznat pouze toliko bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaná přijala 31 000 Kč bez právního důvodu, na svůj dluh uhradila toliko 26 799,99 Kč, tím pádem se na úkor věřitele bezdůvodně obohatila, je tak povinna vrátit 4 200,01 Kč (31 000 Kč – 26 799,99 Kč) spolu s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení dle § 1968 občanského zákoníku (výrok I.). 6. Na druhé straně soud shledal žalobu ohledně zaplacení dalších nároků včetně smluvní pokuty či poplatku za poskytnutí úvěru jako nedůvodnou, neboť z neplatně uzavřené smlouvy nemohl věřiteli vzniknout platně nárok na zaplacení smluvených nároků, zároveň s neplatně ujednanými nároky nemůže být žalovaný v prodlení, proto soud ve zbývající části žalobu zamítl (výrok II.). 7. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu účastníků, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť oba účastníci byli ve věci přibližně stejně úspěšní.