Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 10. 4. 2026 domáhal po žalovaném zaplacení 77 244 Kč s příslušenstvím. Tato částka měla vzniknout jako dluh žalovaného, který neuhradil řádně a včas vyúčtování služeb za rok 2024 včetně dluhu za období roku 2022 a 2023 (zahrnující platby do fondu oprav a fondu služeb) ve výši 77 244 Kč. Žalovaný měl tento dluh uhradit žalobci z titulu vlastnického práva k bytové jednotce č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, zapsané na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, společně se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, na společných částech budovy a pozemku č. , Anonymizováno, (dále jen „bytová jednotka“). Žalovaný přes výzvu na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodoval bez nařízení jednání.4. Z obsahu předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný je výlučným vlastníkem bytové jednotky. Z rozpisu vyúčtování za rok 2024 vyplynulo, že žalovanému za rok 2024 vznikla povinnost uhradit žalobci za služby celkem 47 098,04 Kč, na zálohách přitom zaplatil 10 200 Kč, tj. měl zaplatit 36 898 Kč. Z rozpisu vyúčtování za rok 2024 dále vyplynulo, že žalovaný měl nedoplatek z minulých let ve výši 40 345,65 Kč. Žalovaný tedy žalobci dluží celkem částku 77 244 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu písemně vyzván zástupkyní žalobce (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 26. 3. 2026).5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud v souladu s ustanoveními § 1180 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a § 1181 odst. 1 o. z., a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný je výlučným vlastníkem bytové jednotky a jako takový má povinnost přispívat na správu domu a pozemků a platit zálohy na služby. Žalovaný tak měl povinnost za tímto účelem zaplatit žalobci vyúčtování služeb za rok 2024 ve výši 77 244 Kč, avšak tuto povinnost nesplnil. Proto soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci žalovanou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na nesplnění povinnosti žalovaného řádně a včas má žalobce právo na zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z., jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinné v době počátku prodlení žalovaného.6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení 20 815,10 Kč. Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 3 863 Kč, dále z odměny advokátky za tři úkony právní služby po 4 220 Kč představující převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby podle § 8 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), ve znění účinném ke dni provedení jednotlivých úkonů právní služby, dále ze tří náhrad hotových výdajů po 450 Kč, tj. 1 350 Kč podle § 13 odst. 4 AT a dále z 21 % DPH ve výši 2 942,10 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. (počítáno ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. z částky 14 010 Kč). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.).