21 C 45/2026-43 – Okresní soud v Příbrami

ECLI: ECLI:CZ:OSPB:2026:21.C.45.2026.1
Datum: 2026-06-23
Předmět: zaplacení 50 690,70 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 2 z. č. 262/2006 Sb., § 573 z. č. 89/2012 Sb., § 1958 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb., § 2993 z. č. 89/2012 Sb., § 1968 z. č. 89/2013 Sb., § 9 z. č. 257/2016 Sb.,
neplatnost smlouvybezdůvodné obohacenísmlouva o úvěrupostoupení pohledávky
O co šlo: zaplacení 50 690,70 Kč s příslušenstvím (§ 2 z. č. 262/2006 Sb., § 573 z. č. 89/2012 Sb., § 1958 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb., § 2993 z. č. 89/2012 Sb., § 1968 z.)
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 11. 2024 domáhá, aby jí žalovaná zaplatila 50 690,70 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 623,72 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 326,22 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 61,32 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 690,70 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 11,99 % ročně z částky 50 690,70 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení.2. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „banka“), uzavřela se žalovanou dne 26. 6. 2022 smlouvu o úvěru, jejíž součástí byly též Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . (dále jen „smlouva o úvěru“). Na základě této smlouvy poskytla banka žalované úvěr ve výši 60 000 Kč vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě, přičemž spolu se splátkami úvěru byla povinna hradit rovněž úroky ve výši 11,99 % ročně a poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru, zejména za vedení účtu, případně poplatky za pojištění, to vše ve výši stanovené smlouvou a aktuálním sazebníkem banky. K zajištění řádného splácení byla žalovaná povinna udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Strany si dále sjednaly oprávnění banky připisovat vyúčtované úroky k jistině úvěru vždy ke konci kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na jeho okamžité splacení. Pro případ prodlení se splácením byla žalovaná povinna hradit z dlužných částek rovněž zákonný úrok z prodlení a další náklady dle sazebníku banky, včetně smluvních pokut. Současně bylo sjednáno právo banky prohlásit úvěr za okamžitě splatný v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou splátek či jiných peněžitých závazků ze smlouvy.3. Žalovaná své smluvní povinnosti neplnila řádně a včas, neboť nehradila sjednané splátky, úroky ani poplatky. Banka ji proto opakovaně písemně vyzývala k úhradě dlužných částek a k nápravě vzniklého stavu. Vzhledem k tomu, že žalovaná své závazky nadále neplnila, banka úvěr v souladu se smlouvou zesplatnila, a to s účinností ke dni 23. 10. 2024, čímž jí vzniklo právo požadovat okamžité splacení celé dlužné částky. O zesplatnění byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 23. 10. 2024, v němž byla zároveň vyzvána k úhradě dluhu.4. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru byla následně bankou postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 1. 2025 s účinností ke dni 1. 2. 2025. O postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem odeslaným dne 14. 2. 2025. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 56 720,86 Kč a sestávala z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 50 690,70 Kč, úroku z úvěru ve výši 1 704,90 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 795,26 Kč a poplatků ve výši 2 530 Kč. Po postoupení pohledávky uhradila žalovaná 8 000 Kč ve dvou splátkách (dne 20. 5. 2025 a dne 17. 6. 2025), které byly podle tvrzení žalobkyně započteny na příslušenství pohledávky. Žalobkyně proto nadále požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 50 690,70 Kč spolu s kapitalizovanými úroky a úroky z prodlení za uvedené období a dále úrokem z úvěru ve výši 11,99 % ročně a zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky od 18. 6. 2025 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 8. 4. 2025, avšak bez úspěchu.5. Žalobkyně dále uvedla, že smluvní strany si v čl. 2 bodu 2.2 smlouvy o úvěru sjednaly účel použití poskytnutého úvěru, a to na konsolidaci závazků žalované spočívající ve splacení dluhů z úvěru vedeného na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaná dne 26. 6. 2022 vyčerpala i zbývající část prostředků z úvěru ve výši 6 240,40 Kč převodem na účet č. , č. účtu, , čímž došlo k úplnému vyčerpání poskytnutého úvěru.6. Výzva k okamžitému splacení celého dluhu ze dne 23. 10. 2024 byla podle žalobkyně žalované odeslána doporučeně dne 30. 10. 2024, přičemž v souladu s § 573 občanského zákoníku se má za to, že tato zásilka došla do dispoziční sféry žalované nejpozději třetím pracovním dnem po odeslání, tedy dne 5. 11. 2024.7. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.8. Z provedeného dokazování se podává:i. Dne 26. 6. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla finanční prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté finanční prostředky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 022 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru).ii. Dne 26. 6. 2022 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně 60 000 Kč, a to ve dvou platbách: ve výši 53 759,60 Kč na účet č. , č. účtu, a ve výši 6 240,40 Kč na účet č. , č. účtu, . K refinancování úvěru žalované tak byl úvěr použit pouze částečně ve výši 53 759,60 Kč. To bylo prokázáno výpisem z účtu č. , č. účtu, .iii. Z listiny označené jako „Podklady pro súdne konanie“ bylo prokázáno, že žalovaná úvěr zpočátku splácela pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 022 Kč. Konkrétně žalovaná v období od 12. 7. 2022 do 10. 7. 2024 provedla ve prospěch úvěru celkem 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 022 Kč (tj. celkem 23 506 Kč), dále jednu splátku tvořenou dílčími úhradami 217,10 Kč a 804,90 Kč (tj. 1 022 Kč), a dále platby na poplatky a pohledávky po splatnosti ve výši 415 Kč, 200 Kč a 166,94 Kč. Celková výše uvedených plateb činí 24 287,94 Kč.iv. Žalovaná dne 20. 5. 2025 a dne 17. 6. 2025 uhradila celkem 8 000 Kč (nerozporované tvrzení žalobkyně).v. Právní předchůdkyně žalobkyně odeslala dne 24. 9. 2024 „Poslední výzvu k úhradě dlužné částky“ ze dne 21. 9. 2024, (prokázáno poslední výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 21. 9. 2024 a poštovním podací archem pod podací zn. , Anonymizováno, )vi. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila s účinností ke dni 23. 10. 2024. Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu bylo odesláno žalované doporučeně dne 30. 10. 2024 (prokázáno rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu a poštovním podacím archem pod podacím zn. , Anonymizováno, ).vii. Dne 24. 1. 2025 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postoupila pohledávky vůči žalované žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 1. 2025 včetně přílohy č. 1 seznamu pohledávek).viii. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 13. 2. 2025 právní předchůdkyně žalobkyně měla informovat žalovanou o tom, že postoupila svou pohledávku na žalobkyni. Zároveň žalovanou měla vyzvat k uhrazení 56 720,86 Kč. Dopis byl žalované odeslán dne 14. 2. 2025 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 13. 2. 2025 a podacím lístkem ze dne 14. 2. 2025).ix. Výzvou ze dne 8. 4. 2025 měl zástupce žalobkyně žalovanou vyzvat, aby uhradil žalobkyni dluh ve výši 59 156,47 Kč. Výzva byla žalované odeslána dne 8. 4. 2025 (prokázáno z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne 29. 4. 2024 a podacím lístkem ze dne 8. 4. 2025).x. Z jiných provedených důkazů nedospěl soud k žádným pro rozhodnutí ve věci podstatným skutkovým zjištěním.9. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru posuzoval soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.12. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle § 1968 vět

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 87 (257/2016 Sb.)§ 9 (257/2016 Sb.)§ 2 (262/2006 Sb.)§ 1958 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2993 (89/2012 Sb.)§ 573 (89/2012 Sb.)§ 588 (89/2012 Sb.)§ 1968 (89/2013 Sb.)