6 C 207/2025-52 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou dne 31. 7. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 22 668,78 Kč s příslušenstvím. Podle tvrzení žalobce uzavřel původní věřitel společnost , právnická osoba, a žalovaný dne 25. 12. 2024 úvěrovou smlouvu, a to prostředky komunikace na dálku. Na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému dne 25. 12. 2024 vyplacen úvěr. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného, kdy mu byla poskytnuta částka ve výši 16 000 Kč, úvěr měl být splacen nejpozději dne 27. 4. 2025. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi původním věřitelem a žalobcem. Žalovaný nedostál svým smluvním povinnostem, ocitl se v prodlení s úhradou dlužné částky, když na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalobce se domáhá uhrazení pohledávky, která se skládá z dosud neuhrazené jistiny ve výši 16 000 Kč a smluvního úroku ve výši 6 668,78 Kč a dále zákonného úroku z prodlení.2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který ačkoliv byl včas a řádně předvolán, k jednání se nedostavil, a v nepřítomnosti žalobce, který se z jednání omluvil.3. Z předložených důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce dne 25. 12. 2024 uzavřel smlouvu o úvěru, přičemž k uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek původního věřitele, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , v chráněném internetovém prostřední s ověřením identity žadatele (žalovaného). Na základě úvěrové smlouvy byla dne 25. 12. 2024 žalovanému, na účet ve smlouvě uvedený, zaslána částka 16 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal splatit nejpozději do 27. 4. 2025. Dne 12. 12. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný byl rovněž vyzván k plnění předžalobní upomínkou. Žalovaný na svůj dluh z této smlouvy o úvěru ničeho neuhradil. Soud vycházel zejména ze smlouvy o úvěru, z potvrzení o platbě, ze smlouvy o postoupení pohledávky, z oznámení o postoupení a z výzvy k plnění včetně dokladu o odeslání.4. Žalobce podal dne 31. 7. 2025 k soudu dva zcela shodné návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž druhý návrh došel k soudu později v čase 15:03,59.5. Podle § 83 odst. 1 o. s. ř., zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.6. V daném případě soud řízení zahájené dalším a pozdějším totožným návrhem žalobce zastavil, neboť zahájené řízení brání tomu, aby další stejné řízení probíhalo u soudu současně. Jedná se o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, proto soud později zahájené řízení dle § 104 odst. 1 věta prvá o. s. ř. zastavil, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.7. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“).8. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.10. Podle ustanovení § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.12. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.13. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce řádně netvrdil relevantní skutečnosti a zároveň ani nepřipojil relevantní důkazy k prokázání, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, nebylo doloženo, že by byly zkoumány pravidelné výdaje žalovaného spojené s bydlením, energiemi či telefonem. Žalobce tedy neprokázal, že jeho právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně, tudíž došlo k porušení ustanovení § 86 odst. l, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., pro uzavření smlouvy o úvěru v rozporu se zákonem se jedná o absolutní neplatnost dle § 588 občanského zákoníku. (srovnej s rozhodnutími KS Praha sp. zn. 27 Co 81/2019, 27 Co 477/2017, 22 Co 295/2019). Za této situace soud nárok žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaný obdržel částku 16 000 Kč bez právního důvodu, tudíž je povinen tuto částku vrátit, zákonný úrok z prodlení odpovídá § 1968 občanského zákoníku (výrok I.).14. Na druhé straně soud žalobu zamítl ohledně zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru, neboť z neplatně jednané smlouvy nemůže žalobci vzniknout nárok na zaplacení poplatku, který navíc soud hodnotí jako neurčitý, s tímto nárokem nemůže být ani žalovaný v prodlení, proto soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II.).15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu 40% nákladů řízení ve výši třetiny 963 Kč (žalobce byl úspěšný zhruba ve výši 70%, žalovaný pak byl úspěšný zhruba ve výši 30%, po odečtení 30% tak má žalobce nárok na náhradu nákladů ve výši 40%). Náklady řízení sestávají ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) po 400 Kč, tj. 1 200 Kč, 3 režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 907 Kč, celkem tedy ve výši 2 407 Kč (40% tak činí 963 Kč).16. Soud pak v této souvislosti pouze dodává, že na danou věc při posuzování práva na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšného žalobce aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to na základě toho, že obdobné žaloby jsou tím samým žalobcem ke zdejšímu soudu podávány na ustáleném vzoru opakovaně, a to ve skutkově a právně obdobných věcech.