5 C 74/2021-76 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s 10% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, když v návrhu uvedl, že žalovaná s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země] (dále pouze [anonymizováno]), prostřednictvím internetové stránky právního předchůdce žalobce, způsobem v návrhu popsaným, uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději do [datum]. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], přes upomínky nebyl úvěr splacen. Pohledávka byla shora uvedenou společností žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Následně žalobce doplnil svá tvrzení v tom směru, že žalovaná na základě předmětné smlouvy čerpala úvěr v celkové výši [částka] a z této částky jí v době postoupení pohledávky zbývalo splatit [částka], na žalobce byla postoupena částka [částka], která se sestávala z uvedené jistiny, dále smluvních úroků ve výši [částka] a z náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši [částka]. Úroky byly žalované účtovány dle smlouvy v sazbě 10,5% měsíčně, náhrada účelně vynaložených nákladů pak v souvislosti s prodlením s úhradou splátek splatných [datum] a [datum]. Za této situace žalobce rozšířil předmět řízení o částku [částka], když z této částky připadá částka [částka] na úvěrovou jistinu a částka [částka] na úroky a tato změna byla připuštěna usnesením zdejšího soudu z 3.9.2021, č.j. 5 C 74/2021-66. Současně vzal žalobce ještě před jednáním ve věci samé návrh částečně zpět ohledně zaplacení 10% úroku z prodlení ročně z částky [částka] (součet úroků a náhrady účelně vynaložených nákladů) od [datum] do zaplacení, v tomto rozsahu bylo řízení částečně zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 30.9.2021, čj. 5 C 74/2021-75, a předmětem řízení tak zůstalo zaplacení částky [částka] s 10% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. K nařízenému jednání soudu se účastníci nedostavili, soud ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a z provedeného dokazování. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovanou a [právnická osoba] byla uzavřena v návrhu popsaným způsobem dne [datum] smlouva o revolvingovém úvěru, z jejíhož obsahu a žalobcem předložených výpisů z účtu vyplývá, že ze sjednaného úvěrového rámce [částka] žalovaná čerpala částku [částka], ze smlouvy vyplývá sjednaný úrok z úvěrové částky ve výši 10,5% měsíčně. Dále ze smlouvy vyplývá, že účastníci sjednali v jejím čl. VI odst. 1 písm. a) náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované se splácením kterékoliv částky ve výši [částka]. Současně soud konstatoval smlouvu o postoupení pohledávky z této smlouvy na žalobce ze dne [datum], konstatoval jednotlivá vyúčtování dluhů v souvislosti s provedenými výběry. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě shora uvedené smlouvy o postoupení pohledávky. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), kterou je nutno hodnotit dle jejího obsahu jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle zákona č. 145/2010 Sb.. Jak vyplývá z dokazování, tvoří žalovanou částku po částečném zpětvzetí žaloby částka [částka] na úvěrové jistině, částka [částka] na úroku a částka [částka] na náhradě účelně vynaložených nákladů. Pokud žalovaná úvěrovou částku ve smlouvě uvedenou žalobci jako právnímu nástupci smluvního věřitele nevrátila, je ve smyslu § 2395 o.z. oprávněný nárok žalobce na zaplacení částky [částka]. Stejně tak soud konstatuje oprávněnost nároku žalobce na zaplacení sjednaného poplatku [částka] (2 x [částka]) za prodlení žalované, fakticky tento poplatek lze hodnotit jako 3 5 C 74/2021 smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o.z.. Pokud se jedná o nárok žalobce na zaplacení úroku ve výši [částka], vyplývá z tvrzení žalobce a smlouvy o revolvingovém úvěru, že tento úrok byl z příslušných dlužných částek za dobu do splatnosti vypočten v sazbě 10,5% měsíčně. Jedná se tedy o 126% roční úrok. Vzhledem k tomu, že se jedná o značně vysoký úrok, soud nejprve z úřední povinnosti přistoupil k přezkumu výše takto sjednaných úroků z hlediska dobrých mravů, když konstatuje, že dle ustálené judikatury je úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě průměrná úroková sazba revolvingových úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem činila dle statistiky [obec] národní banky, kterou soud v průběhu jednání konstatoval, v době uzavření smlouvy 12,31% ročně. Sjednaná úroková sazba mezi účastníky ve smlouvě o revolvingovém úvěru ve výši 126% ročně tuto sazbu výrazně převyšuje, byla sjednána svou výší v rozporu s dobrými mravy a soud shledává smlouvu o revolvingovém úvěru z [datum] v části týkající se sjednaných úroků za absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o.z.. Z tohoto důvodu pak soud určil v tomto řízení úrokovou sazbu úvěru sám podle § 1802 o.z. s přihlédnutím k § 1792 o.z., dle nichž má dlužník platit úroky obvyklé v místě svého bydliště nebo sídla v době uzavření smlouvy. Vzhledem k tomu, že úvěr byl poskytnut nebankovní institucí s vyšší mírou rizika, určil soud dle ustálené judikatury úrok ve výši trojnásobku obvyklé úrokové sazby, která v době uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru činila 12,31% ročně, tedy ve výši 36,93% ročně. Za této situace soud uložil v rámci úroků žalované povinnost zaplatit žalobci pouze částku ve výši [částka]. Dále soud konstatuje, že od data následujícího po splatnosti, tedy od data [datum], je žalovaná dle § 1968 a § 1970 o.z. v prodlení se zaplacením úvěrové jistiny, výše úroků z prodlení je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy návrhu vyhověl pouze částečně, v rámci požadovaných úroků návrh zamítl co do částky [částka] v rámci požadovaných úroků. S ohledem na skladbu žalované částky soud přímo v rámci I. výroku uvedl výši jistiny a výši kapitalizovaného úroku. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., dle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Neúspěch žalobce se týká pouze části, o kterou bylo řízení částečně zastaveno a v rámci které došlo k zamítnutí návrhu, jedná se o žalované příslušenství, které samo o sobě není předmětem poplatkové povinnosti a odměny právního zastoupení a z tohoto důvodu soud přiznává žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši [částka] (viz. následující odstavec), odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání návrhu) po [částka], tří paušálů po [částka] dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění předpisů pozdějších a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí [částka] Celkem se jedná o náklady řízení ve výši [částka] a soud uložil žalované povinnost je žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. Žalobce zaplatil soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], když vycházel z předmětu řízení, který vymezil v uvedeném návrhu na částku [částka]. V rámci této žalované částky však bylo žalováno příslušenství ve formě úroků a ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění předpisů pozdějších, není toto příslušenství základem pro výpočet soudního poplatku. Základem pro výpočet soudního poplatku je v tomto případě pouze částka ve výši [částka], které odpovídá dle položky 2 písm. c) Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu uvedeného zákona, soudní poplatek ve výši [částka]. Soud tedy konstatuje, že žalobce zaplatil na soudním poplatku o [částka] více, než činila jeho poplatková povinnost a z tohoto důvodu ve smyslu § 10 odst. 1 uvedeného zákona rozhodl o vrácení tohoto přeplatku soudního poplatku zpět žalobci. 4 5 C 74/2021