6 C 5/2018-753 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 600 000 eur představující bolestné ve výši 200 000 Eur, ztížení společenského uplatnění ve výši 200 000 Eur, [anonymizováno] útrapy ve výši 200 000 Eur a placení měsíční renty ve výši 134 942 Kč od 1. 5. 2018 a omluvy žalované za šikanózní jednání. Žalobu odůvodnila mimo jiné tím, že k žalované nastoupila v květnu 2015, kde pracovala na pozici manažerky lidských zdrojů, na této pracovní pozici pracovala do 11. 5. 2017, kdy byla po dlouhodobém a systematickém šikanózním jednání ze strany žalované, resp. ze strany konkrétních osob zaměstnanců žalované [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], donucena ukončit pracovní poměr. Dne 18. 12. 2017 zaslala žalobkyně žalované stížnost a výzvu ke kompenzaci za způsobenou újmu, která jí vznikla v přímé souvislosti s šikanózním jednáním, kterou žalovaná odmítla jako nedůvodnou. Žalobkyně k žalované nastoupila 1. 5. 2015, kde pracovala do 2. 6. 2015, kdy se z důvodu náročného dojíždění rozhodla pracovní poměr ukončit ve zkušební době. Od 1. 7. 2015 opět nastoupila k žalované na výslovnou žádost bývalého generálního ředitele, jenž jí dovolil pracovat dva dny v týdnu z domova. Na této pozici žalovaná pracovala do 12. 5. 2017. K ukončení pracovního poměru došlo dohodou účastníků, nicméně ze strany žalobkyně nedobrovolně. K prvnímu incidentu v podobě vyhrožování z pozice nadřízeného došlo ze strany [jméno] [příjmení], pracovníka žalované působícího ve funkci Financial controller v říjnu 2015. V té době odcházel ze [právnická osoba] [příjmení] z pozice Management controller, jehož byl [příjmení] přímý nadřízený. Při výstupním pohovoru žalobkyně zjistila, že [příjmení] netrvá na ukončení pracovního poměru ve společnosti, ale z finančního oddělení, kdy jedním důvodem k tomuto kroku je pravidelné zastrašující a nepřípustné jednání pana [příjmení] vůči ostatním zaměstnancům. Vzhledem k perspektivnosti [příjmení] a přínosu jeho odbornosti pro žalovanou společnost žalobkyně rozhodla zamezit jeho odchodu a nabídla mu pracovní pozici v oddělení lidských zdrojů. O tomto záměru informovala [jméno] [příjmení], který na tuto skutečnost reagoval velmi negativně, jednání žalobkyně označil za vysoce nekolegiální a po transferu [příjmení] do nového oddělení jí nejen výslovně sdělil, že„ jí to vrátí“, osobně se postará o to, aby nedošlo k navýšení jeho mzdy, a bude to znamenat problémy i pro žalobkyni. V návaznosti na tuto událost bezprostředně následovaly výpady [příjmení] vůči žalobkyni. Ve spojitosti s náročností její práce vedl v březnu 2016 k pracovní neschopnosti žalobkyně z důvodu pracovní zátěže a enormního stresu. Žalobkyně byla v pracovní neschopnosti po dobu tří týdnů a její návrat do zaměstnání byl ošetřujícím lékařem povolen pouze na její výslovnou žádost. Z [anonymizováno] zpráv žalobkyně je zřejmé, že trpěla [anonymizována dvě slova], u nichž však nebyl zjištěn organický podklad. Dle doporučení absolvovala [anonymizována dvě slova], z jehož závěru se jednoznačně podává, že její potíže jsou reakcí na situaci v zaměstnání, patrně s podílem [anonymizováno], tedy převádění potíží z [anonymizováno] sféry na tělesné příznaky. Bezprostředně po ukončení pracovního poměru na základě vysokého [anonymizováno] vypětí byla žalobkyně [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova], což je [anonymizováno], jehož výskyt je běžně asociován se zvýšeným stresem postižené osoby. V důsledku tohoto [anonymizováno] byla [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], která je častou komplikací [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a v jejímž důsledku nyní trpí opakovanými [anonymizována dvě slova] a je nucena pravidelně užívat léky. Po prodělaném [anonymizována dvě slova] se u žalobkyně projevil [anonymizováno], který je především při relaxu velmi obtěžující a překážející v běžném životě. Z tohoto důvodu byl žalobkyni doporučen [anonymizováno] zákrok, konkrétně [anonymizována dvě slova], jehož cílem je zmírnění stávajících problémů. Po návratu do práce čekal žalobkyni ze strany pana [příjmení] obdobně intenzivní [anonymizováno] nátlak, který zahájil ironickou poznámkou„ tak už jste se nám konečně vrátila?“. Již v daném kontextu a situaci, kdy bylo přítomno nemálo dalších pracovníků, působila velice nemístně a pro mnoho zúčastněných i značně trapně. Na základě mnohotvárných [anonymizováno] útoků s různou mírou intenzity takřka na denní bázi se panu [příjmení] podařilo vyvinout u žalobkyně [anonymizována dvě slova], kdy přijížděla každé ráno do práce v těžkém [anonymizováno] a [anonymizováno], co ji zase ze strany pana [příjmení] čeká. Žalobkyně se denně učila nazpaměť různé aktuální údaje o společnosti (např. stav zaměstnanců). 3 6 C 5/2018 Žalobkyně nebyla také oficiálně předem pozvána na meeting s nadřízenými z [země], kam byla zavolána až v jeho průběhu, nebyla informována, co bude jeho předmětem a jak je nutné se na něj připravit. V rámci konání meetingu po žalobkyni [jméno] [příjmení] vyžadoval konkrétní data a počty přítomných zaměstnanců v daném dni, což žalobkyně bez přípravy nemohla zodpovědět a před všemi nadřízenými působila zcela neschopně. Pan [příjmení] [příjmení] měl veškerá data k dispozici a prezentoval je obratem sám, aby ukázal, jak je žalobkyně„ neschopná“. Žalobkyně tak byla vystavena nepříjemné a velmi zbytečné situaci. Začátkem listopadu 2016 proběhlo jednání mezi žalobkyní, panem [příjmení] a panem [příjmení], na kterém [příjmení] opakovaně útočil na žalobkyni, tuto ponižoval a zastrašoval, mimo jiné agresivními dotazy„ zda ví, co je vůbec náplní její práce, jestli ví, co jsou to priority“ atp.. Přítomný pan [příjmení] jednání [příjmení] omlouval a zlehčoval. Žalobkyně upustila od písemné stížnosti, neboť byl předpoklad změny pracoviště pana [příjmení], což se však nestalo. Na nevhodné chování [jméno] [příjmení] a neřešení konfliktů ze strany pana [příjmení] bylo poukázáno v rezignačním rozhovoru dalších vrcholných manažerů, konkrétně pana [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení]. V prosinci 2016 navštívil [právnická osoba] [příjmení], pracovník mateřské společnosti, který byl velice spokojen s prací v týmu žalobkyně a osobně jí a panu [příjmení] poděkoval za odvedenou práci. Pan [anonymizováno] požadoval nábor [anonymizováno] zaměstnanců a setrvání pouze na spolupráci pouze s občany [země], kdy varoval před prací s osobami dalších národností z důvodu vysoké administrativní náročnosti a nutnosti dodržet požadavky normy v [anonymizováno] průmyslu. Vedení žalované společnosti prostřednictvím pana [příjmení] však výslovně požadovalo zcela nahradit právě občany [země] [anonymizováno] pracovníky do konce července 2017. Tento cíl byl však s ohledem na tehdy aktuální trh [anonymizováno] pracovníků zcela nereálný. Žalobkyně se tak v důsledku jednání pana [příjmení] dostala do [anonymizováno] situace, kdy byla se svým týmem nucena připravovat akční plán na snížení počtu zaměstnanců z [země], a to navzdory zcela odlišného trendu a výslovného doporučení pana [příjmení], na což opakovaně pana [příjmení] upozorňovala. Koncem roku 2016 zintenzivnil [příjmení] odvetné kroky proti žalobkyni, která se dne 3. 1. 2017 dozvěděla, že oslovil potenciální kandidáty na pozici žalobkyně, a to i když výsledky žalobkyně byly dobré a adekvátní situaci, ve které se závod v té době nacházel. Tato informace, kterou si později žalobkyně opakovaně potvrdila jako pravdivou, ji uvedla do obrovské nejistoty a způsobila jí jen těžko představitelný [anonymizováno], jelikož o aktivní snaze [příjmení] nahradit žalobkyni věděli i další zaměstnanci společnosti. Žalobkyně tak na základě těchto událostí podala dne 6. 1. 2017 písemnou stížnost na jednání [jméno] [příjmení], dne 9. 2. 2017 jí zaslal pan [příjmení] email, v jehož připojeném textu výslovně uvádí, že se rozhodl žalobkyni vyhodit, v tomto emailu konstatuje, že bude potřebovat pomoc k tomu, aby se vše odehrálo rychle. Tento úmysl byl zcela nedůvodný a nepochopitelný ve vztahu k celkovému ročnímu hodnocení žalobkyně za rok 2016 s výsledkem„ B“. V souvislosti s tím se žalobkyně ocitla v [anonymizováno] extrémně vypjaté situaci, kdy nevěděla, zda se jedná pouze o programový nátlak na její osobu, nebo se má skutečně obávat o pracovní místo. Dne 22. 2. 2017 žalobkyně podala druhou písemnou stížnost, ve které žádala řešení celé věci. Přitom byla srozuměna s pro ni nejhorší variantou, a to odchodem ze žalované společnosti, kdy byla nanejvýš [anonymizováno] unavena. Bezprostředně po šetření stížnosti byla žalobkyně vyzvána panem [příjmení] k předložení veškeré [anonymizováno] dokumentace, kterou lze doložit její [anonymizováno] potíže popsané ve stížnosti a související s pracovním stresem. Tato výzva byla podmíněna krátkým časovým limitem 2 dní, což žalobkyně splnila, a dosud neví, z jakého důvodu byla nucena předložit svoji kompletní [anonymizováno] dokumentaci popisující její [anonymizováno] stav, tedy údaje nanejvýš citlivé, jak žalovaná s těmito údaji nakládala, kde tyto skladuje apod.. Od 10. 2. 2017 se žalobkyně pravidelně dotazoval