6 C 3/2021-295 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se žalobou došlou na soud dne 1. 4. 2021 domáhal zaplacení částky 151 731 Kč s 8,25% úrokem z prodlení od 1. 8. 2020 do zaplacení. Návrh odůvodnil tím, že u žalované pracoval jako , podezřelý výraz, na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2016. Dne 16. 4. 2020 obdržel od zaměstnavatele výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost dle § 52 písm. c) zákoníku práce a s tímto skončením pracovního poměru byl srozuměn. Dne 17. 4. 2020 mu zaměstnavatel předal listinu označenou jako okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Dne 20. 4. 2020 zaměstnavateli předal písemné oznámení dle § 69 odst. 1 zákoníku práce, ve kterém označil skončení pracovního poměru jeho okamžitým zrušením za neplatné s tím, že trvá na tom, aby mu zaměstnavatel umožnil pokračovat v práci až do doby, kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru na základě výpovědi ze dne 16. 4. 2020. Okamžité zrušení pracovního poměru byla napadeno žalobou na neplatnost. Rozsudkem , právnická osoba, ze dne 16. 9. 2021 čj. , spisová značka, , v právní moci dne 29. 9. 2021, bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce u žalované ze dne 17. 4. 2020 je neplatné. Žalovaná částka představuje doplatek hrubé mzdy za období od 18. 4. 2020 do 30. 4. 2020 ve výši 11 160 Kč, doplatek hrubé mzdy za období od 1. 5. 2020 do 31. 5. 2020 ve výši 26 044 Kč, doplatek hrubé mzdy za období od 1. 6. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 27 280 Kč, odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku ve výši 81 035 Kč a neproplacenou dovolenou ve výši 6 212 Kč.2. V průběhu řízení, ještě před prvním jednáním, upravil žalobce podáním došlým na soud dne 29. 6. 2023 žalobní nárok tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 121 115,30 Kč s 8,25% úrokem z prodlení od 1. 8. 2020 do zaplacení z částky 111 405 Kč. Důvodem byla skutečnost, že v červnu 2023 na základě rozhodnutí , adresa, ze dne 15. 5. 2023 čj. , spisová značka, byla žalobci vyplacena kompenzace za nevyplacené odstupné ve výši 40 326 Kč. Řízení tedy bylo pro částku 40 326 Kč usnesením podepsaného soudu ze dne 24. 7. 2023 č.j. 6 C 3/2021-61, v právní moci dne 9. 8. 2023, zastaveno.3. Soud v prvé řadě, po podaném odporu žalovanou, řešil otázku písemného oznámení žalobce adresované žalované o trvání na dalším zaměstnávání a jeho doručení žalované jako zaměstnavateli. Jak Okresní soud Pelhřimově v rozhodnutí ze dne 13. 12. 2023 čj. 6 C 3/2021-86, tak , adresa, v usnesení ze dne 30. 4. 2024 čj. , spisová značka, , zastaly názor, že žalobce v souladu s ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce oznámil žalované poté, co skončil jeho pracovní poměr okamžitým zrušením, že trvá na tom, aby ho žalovaná zaměstnávala, přičemž účinky oznámení nastaly od 20. 4. 2020.4. Soud dále, k námitce žalované, zabýval otázkou, zda se žalobce dopouštěl vůči žalované úmyslně, soustavně a bezprostředně před podáním okamžitého zrušení pracovního poměru protiprávního jednání, v důsledku kterého není oprávněn domáhat se náhrady mzdy a odstupného, neboť takovýto postup představuje zjevné zneužití práva ve smyslu ust. § 8 o.z. , které nepožívá právní ochrany.3 6 C 3/20215. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou ode dne 1. 1. 2016 jako , podezřelý výraz, . Dne 16. 4. 2020 obdržel žalobce výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Následně obdržel žalobce dne 17. 4. 2020 od žalované okamžité zrušení pracovního poměru, které bylo dle pravomocného rozhodnutí , adresa, ze dne 16. 9. 2021, určeno za neplatné.6. Žalovaná poukazuje mimo jiné na to, že žalobce setrvale porušoval své pracovní povinnosti tím, že si na pracovišti v průběhu pracovní doby na služebním počítači za účelem vlastního obohacení vytvářel soukromé zakázky, pro jejichž provedení a administraci zneužíval majetek žalované, když odkazuje mimo jiné na zakázky , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , akce , jméno FO, , zakázku , podezřelý výraz, , akce , jméno FO, /, jméno FO, , na objednávky u společnosti , právnická osoba, .7. Z provedeného dokazování je nepochybné, že žalobce pracoval u žalované na pracovní pozici jako , podezřelý výraz, . Žalobce tvrdí, že v rámci výkonu pracovních povinností prováděl zaměstnavatele , podezřelý výraz, . Žalovanou předložené listinné důkazy , podezřelý výraz, žalobce označil za „nástřely“ (zkušební vzorky), na základě nichž nešly výrobky do výroby, a to do doby, než jim bylo přiděleno zakázkové číslo. Pro výrobky pro vlastní potřebu musel být souhlas zaměstnavatele, aby mohl být výrobek zpracován na , podezřelý výraz, . Označení zakázek např. , podezřelý výraz, není zakázkové číslo, ale číslo, které si sami přidělovali v rámci příprav. Do výroby však nemohl výrobek jít, neboť neměl zakázkové číslo. Zkušební výpočet spotřeby byl činěn pro vlastní orientaci, nejednalo se o výrobní zakázku. Pokud se příprava změnila na zakázku, bylo přiděleno zakázkové výrobní číslo a dosavadní označení se již nepoužívalo. Celá výroba – , podezřelý výraz, byla evidovaná pod výrobním zakázkovým číslem. Označení , podezřelý výraz, bylo používáno pro předběžné přípravné práce v rámci firmy, kromě sériové výroby. Při plnění pracovních povinností nemohl nikdy objednávat zakázku na své vlastní jméno. V rámci služebního počítače, do kterého měl přístup kdokoli, nepoužíval svůj soukromý email. Pokud jsou na , podezřelý výraz, dopsána jeho rukou jména, nejsou to zákazníci žalované společnosti, neboť objednávky nemají zakázkové číslo. Systém práce byl takový, že přeposlal výrobek na , podezřelý výraz, , která si udělala svůj vlastní výpočet, a následně žalobce dopočítal finanční částku zakázky. Bez přidělení zakázkového čísla nemohlo dojít k , podezřelý výraz, . Měl v rámci svého počítače program na , podezřelý výraz, , ten nebyl shodný s programem na , podezřelý výraz8. Ve stejném pracovním zařazení byl u žalované zaměstnán svědek , jméno FO, , který uvedl, že práci přiděloval vedoucí , jméno FO, . V náplni jeho práce bylo mimo jiné to, že prováděl , podezřelý výraz, . Popsal způsob tvorby cenové nabídky, která se dělá tak, že se „, podezřelý výraz, “, když připustil i osobní jednání se zákazníkem žalované. Již si nevzpomněl, jakým způsobem a čím jménem byli uvědomováni o ceně zákazníci, s nimiž nebylo osobně jednáno. Stávalo se, že si také sami telefonicky objednávali , podezřelý výraz, . Označení zakázek si prováděli sami, ukládali je i do počítače pro další využití. Také prováděl propočty doma na základě staženého programu od některých zákazníků. Po odsouhlasení zákazníkem a , jméno FO, pokyn, aby výrobek mohl jít na , podezřelý výraz, . Automaticky se to vygenerovalo v počítači, a poslalo se to na , podezřelý výraz, . Program na , podezřelý výraz, nebyl , podezřelý výraz, . Tzv. „melouchy“ dělali se souhlasem , jméno FO4 6 C 3/2021všichni, každá taková zakázka měla číslo, platili to žalované, a to , podezřelý výraz, . Pokud by zakázka neměla vygenerované číslo, , podezřelý výraz, .9. Svědek , jméno FO, , , podezřelý výraz, u žalované, uvedl, že na základě pokynů od , jméno FO, dělal , podezřelý výraz, . Objednávky prováděla účetní, výjimečně on. Souhlas k soukromým zakázkám uděloval , jméno FO, nebo , jméno FO, . Pokud byla soukromá zakázka , podezřelý výraz, , zaplatili účetní spotřebu a práci na , podezřelý výraz, , to se počítalo podle tabulek. Nevěděl o tom, že by soukromé zakázky byly zakázány. Jako zaměstnanci měli žalovanou levněji účtované práce, nastavení prováděl zesnulý , jméno FO, , pak to fungovalo dál, i když se zvýšenými cenami.10. Svědek , jméno FO, , , podezřelý výraz, u žalované (na období jeho trvání pracovního poměru u žalované si u jednání konaném dne 5. 2. 2025 nevzpomněl, ale u jednání dne 13. 12. 2023 uvedl, že u žalované byl zaměstnán v období od roku 2019 do roku 2021), přímý nadřízený žalobce v době trvání jeho pracovního poměru u žalované, mimo jiné uvedl, že melouchy povolovala paní , jméno FO, . Probíhalo to tak, že cenovou nabídku, na základě které šla zakázka do výroby a o které , jméno FO, věděla, prováděli k tomu pověření pracovníci, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, . Sám to kontroloval jako každou jinou zakázku, na základě jeho pokynu šla do výroby. V jeho kompetenci již nebylo zaplacení zakázky. Soukromé zakázky dělali všichni, kdo ji chtěli dělat, a pokud byl kapacitní prostor. Tyto zakázky byly zaevidované pod číslem do systému. Každý stroj byl napojený na počítač a ani by se nespustil, pokud by nebylo zadáno číslo zakázky. Kontrola provádění byla věcí majitelů firmy. Cena materiálu, délka práce, byla stanovována majiteli. Soukromé zakázky se dělaly v rámci firmy, byly evidované a placené. Byly srovnatelné se zakázkami žalované. Jednatel společnosti měl v počítači přístup do evidence zakázek a měl možnost kontrolovat, co se vyrábí. V době trvání jeho pracovního poměru u žalované paní , jméno FO, nezrušila provádění „melouchů“ zaměstnanci. Uvedl také, že žalobce měl v popisu práce počítání zakázek, , podezřelý výr