65 C 87/2014 — Obvodní soud pro Prahu 1

Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 284.434,75 Kč s příslušenstvím. Žalobce k žalobě uvedl, že žalovaný si u společnosti [právnická osoba], objednal sto kusů [příjmení] iPad 2 [příjmení] – 64 GB WiFi 3G. [právnická osoba] dodala žalovanému na základě ústně uzavřené smlouvy objednané zboží, které si žalovaný převzal. To vše za podmínek v obchodním styku mezi nimi obvyklých a na základě zavedených obchodních zvyklostí. Za dodané zboží vystavila společnost [právnická osoba] dne [datum] fakturu [číslo] na částku 81.600 EUR, tedy 1.992.264 Kč (1 EUR činilo 24, 415 Kč). Žalovaný část svého dluhu ve výši 69.950 EUR, tedy 1.707.829,25 Kč, bez dalšího uhradil dne [datum]. Žalovaný kvalitu dodaného zboží nereklamoval, neuplatnil námitky ani jiné úkony, které by způsobily zánik jeho povinnosti za objednané zboží zaplatit. Žalobce (jako postupník) uzavřel se společností [právnická osoba] (jako postupitelem) dne [datum] smlouvu o postoupení části pohledávky ve výši 284.434,75 Kč s příslušenstvím (zbývající část pohledávky, kterou měla společnost [právnická osoba] za žalovaným za dodání shora vymezeného zboží). [právnická osoba] řádně oznámila postoupení pohledávky žalovanému. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 284.434,75 Kč s příslušenstvím, a to doporučenou písemnou výzvou ze dne [datum]. Odesláním této výzvy žalobce splnil podmínku dle ust. § 142a OSŘ. Žalobce s cílem vyřešit úhradu dlužné částky mimosoudně poskytl žalovanému zmíněnou smlouvu o postoupení části pohledávky. Žalovaný k žalobě uvedl, že ji zcela neuznává. Dle žalovaného předmětná pohledávka zanikla ještě před uzavřením samotné postupní smlouvy a to konkrétně dne [datum], kdy jí žalovaný uhradil [právnická osoba] group. s.r.o. jako zálohu na předmětné zboží. Z tohoto důvodu je tak zcela evidentní, že když předmětná pohledávka zanikla ke dni [datum], nemohla být předmětem postoupení na základě žalobcem tvrzené postupní smlouvy. Na tyto skutečnosti byl žalobce upozorněn žalovaným prostřednictvím svého právního zástupce, a to zejména dopisy ze dne [datum], resp. [datum], kterými reagoval na dopisy žalobce ze dne [datum], resp. [datum]. Žalovaný je tak názoru, že žalobcem tvrzený nárok neexistuje a žalobce se ve své podstatě domáhá opakovaného zaplacení předmětné pohledávky, která byla žalovaným již jednou uhrazena. Žalovaný dále namítá nedostatek aktivní žalobní legitimace žalobce, a to právě z důvodu zániku uplatněné pohledávky ještě před samotným postoupením. Žalovaný dále uvedl, že nelze přehlédnout skutečnost, že společnost [právnická osoba], ani žalobce se v průběhu téměř tří let žádným způsobem nedomáhaly zaplacení předmětné pohledávky, z čehož žalovaný dovozuje účelovost jednání, a to i s ohledem na to, že v případě statutárních orgánů společnosti [právnická osoba] a žalobce se jedná o vztah syna a matky. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalovaný si u spol. [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen:„ [právnická osoba]“) objednal 100 kusů [příjmení] [jméno] 2 [příjmení] – 64GB wifi 3G (dále jen:„ předmětné zboží“). Účastníci učinili nesporným, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] vystavila dne [datum] fakturu [číslo] na částku 81.600 EUR, která byla doručena žalovanému nejpozději dne [datum]. Soud má dále za prokázané, a účastníci označili tuto skutečnost za nespornou, že žalovaný uhradil dne [datum] na tuto fakturu částku ve výši 69.950 EUR na účet společnosti [právnická osoba] (viz důkaz faktura [číslo] ze dne [datum], výpis z účtu [právnická osoba] v roce 2011 č. účtu [bankovní účet]) Soud má dále za prokázané, a účastníci tuto skutečnost označili za nespornou, že dne [datum] uzavřel žalobce se spol. [právnická osoba] smlouvu o postoupení části pohledávky ve výši 284.434,75 Kč s přísl. a nesporná je i skutečnost, že postoupení bylo řádně oznámeno žalovanému. (viz důkaz smlouva o postoupení části pohledávky ze dne [datum]) Žalobce opakovaně vyzval žalovaného k úhradě částky 284.434,75 Kč s přísl. písemnou výzvou ze dne [datum] a [datum], na které žalovaný reagoval prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum] a [datum]. Zástupce žalobce opakovaně vyzval žalobce k doložení dodání zboží, a to dne [datum] a [datum] (viz důkaz dopis žalovaného ze dne [datum] dopis žalobce ze dne [datum], dopis žalovaného ze dne [datum], dopis žalovaného ze dne [datum], dopis žalovaného ze dne [datum]) Ze znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně] č. MB [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že znalec uzavřel:„ U sporného podpisu předpokládaného znění„ [příjmení]“ na příjmovém pokladním dokladu ze dne [datum], vystaveného na částku 11.650 EUR, který jsem označila [číslo] nelze objektivně rozhodnout, neboť i když nelze v rovině nízké pravděpodobnosti vyloučit možnost nepravého podpisu, tj. podpisu vyhotoveného jiným pisatelem, zároveň tuto variantu nelze písmoznalecky objektivně prokázat, ani vyloučit variantu pravého podpisu. U případného komolení vlastního podpisu, které nebylo s ohledem na charakter a rozsah podpisu prokázáno, by se daly očekávat spíše opticky nápadnější změny oproti běžně užívaným podpisům, než dodržení rámcové podoby s výskytem dílčích rozdílů.“. Z výslechu znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] mimo jiné dále vyplynulo, že ačkoli byly nalezeny rozdílné znaky, které by mohly vést k předpokladu, že sporný podpis vyhotovila jiná osoba, nelze tento předpoklad písmoznalecky prokázat. Znalkyně uvedla:„ tím porovnáním mi vycházel ten předpoklad, že se nejedná o běžně užívaný podpis, jsou tam rozdíly v nasazení tahu i zakončení. To vlastně souvisí s druhou otázkou, zda by se mohlo jednat o zkomolený podpis, k tomu jsem se vyjádřila v té druhé části v závěru, že to nelze prokázat. Celý ten závěr pochází z charakteru podpisu, který je graficky natolik jednoduchý, běžný pisatel by jej zvládl vyhotovit. Takové znaky, které by mohly podporovat, že se jedná o podpis vyhotovený jiným pisatelem jsou popsány v písemné podobě znal. posudku. jedná se zejména o zakončení svislého tahu, nasazení následující části a vzájemné poměry a umístění těch dvou částí podpisu. Co se týká toho zakončení vzestupného tahu v takové podobě v jaké byl vyhotoven u sporného podpisu ve srovnávacích materiálech, nalezen nebyl. Jde o to, že pisatel vlastního podpisu na jeho provedení nepřemýšlí, vytváří jej podvědomě, tzn. že i jednotlivé tahy a případné další navázání částí podpisu je zautomatizováno, tudíž u běžně užívaného spontánního podpisu by takový znak ve srovnávacích materiálech měl být nalezen.“. Znalkyně dále uvedla:„ V písmoznalectví se nepoužívá nějaký exaktní výsledek, nejsou to hodnoty, není to dáno výpočtem ale spíše odborným názorem znalce. V tomto případě já jsem se mírně přiklonila k nepravosti podpisu, ale musím podotknout, že celkové vyhodnocení těch znaků s případným stanoviskem, jaký závěr jde, jsem se přiklonila k závěru, že nelze rozhodnout.“. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], mimo jiné vyplynulo, že svědek je vlastníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba], že uzavřel s žalovaným smlouvu na dodání předmětného zboží v roce 2011. Svědek uvedl, že smlouva byla uzavřena v písemné formě. Současně však svědek upřesnil, že se jednalo o rámcovou smlouvu, kterou měl uzavřenou s každou společností. Dodání předmětného zboží v roce 2011 si žalovaný objednal ústně. K dotazu soudu, zda svědek podepsal příjmový pokladní doklad z [datum] na částku 11 650 EUR, uvedl, že nikoliv a podpis na příjmovém pokladním dokladu z [datum] na částku 11 650 EUR není jeho podpisem. Současně upozornil na absenci otisku razítka. Svědek dále vyloučil, že by uvedený příjmový pokladní doklad podepsala za společnost [právnická osoba] jiná osoba a doplnil:„ protože jediným, kdo mohl vydat takový příjmový pokladní doklad jsem byl já a hlavně to bylo u nás zakázané a hlavně jsme příjmové pokladní doklady nikdy nevydávali ani na maloobchod.“. Svědek vyloučil přijetí platby od společnosti [název žalované] ve výši 11 650 EUR v hotovosti. Svědek dále potvrdil, že s panem [příjmení], jednatelem žalovaného měli společnou kancelář a přátelské vztahy, které se v roce 2012 zhoršily z důvodu vytunelování jedné společné společnosti panem [příjmení]. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] mimo další vyplynulo, že byla externí účetní společnosti [právnická osoba], v současné době je však pouze jako evidenční, nevykonává žádnou činnost. Svědkyně uvedla, že faktura daňový doklad č. E [číslo] na částku 1 992 264 Kč což je v přepočtu na eura 81 600 EUR, která byla vydaná dne [datum] [právnická osoba] group byla částečně uhrazena [datum] bankovním převodem a to ve výši 1 747 700,75 Kč což činí 69 950 EUR žalovaným. Nedoplatek na této faktuře zůstává ve výši 11 650 EUR. Pohledávka v konečné výši 11 650 EUR byla postoupena žalobci, který jí odkoupil v plné výši. Faktura byla uvedena v číselné řadě E315, což je číselná řada, která pouze ev