14 C 112/2020-27 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně je státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Žalobkyně je příslušná hospodařit s majetkem státu, a to s pozemkem parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 787 m2, jehož součástí je budova [část obce], [adresa], stavba občanského vybavení, stojící na pozemku parc. [číslo] vše v kat. úz. [část obce], obci [obec], zapsaném na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha pro kat. úz. [část obce]. Smlouvou o nájmu bytu ze dne [datum] pronajala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému byt [číslo] umístěný v 5. podlaží domu [adresa], [ulice a číslo], v [obec a číslo], [část obce]. Byt sestává z kuchyně, 3 pokojů, koupelny, předsíně, komory, spíže, balkonu a WC. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Předmětná smlouva o nájmu bytu byla uzavřena dne [datum], za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Nakládání s majetkem, se kterým je příslušná hospodařit státní příspěvková organizace, se řídí zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Dle ust. § 27 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., nájem mohl a může být sjednán pouze na dobu určitou, a to na dobu nejdéle 8 let s případnou možností prodloužení opět nejdéle na 8 let, a to výhradně písemnou formou s projevy vůle smluvních stran na jedné listině, ve smyslu ust. § 17 zákona č. 219/2000 Sb. Předmětná smlouva o nájmu je v rozporu s ustanovením § 27 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., neboť chybí ujednání o délce nájmu. Podle ust. § 39 starého občanského zákoníku platí, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o nájmu bytu na dobu neurčitou odporuje zákonu č. 219/2000 Sb., je takové ustanovení smlouvy o nájmu neplatné. Žalobkyně je toho názoru, že žalovaný měl právo užívat byt v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb. pouze od [datum] do [datum], tedy 8 let, takže ode dne [datum] užívá byt bez právního důvodu. Žalovaný byl, dopisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], vyzván k vyklizení bytu nejpozději do [datum]. Toto však neučinil. 2. Účastníci řízení, na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze ve věci rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Výpisem z katastru nemovitostí - má soud za prokázané, že žalobkyně je státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Žalobkyně je příslušná hospodařit s majetkem státu, a to s pozemkem parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 787 m2, jehož součástí je budova [část obce], [adresa], stavba občanského vybavení, stojící na pozemku parc. [číslo] vše v kat. úz. [část obce], obci [obec], zapsaném na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha pro kat. úz. [část obce]. 5. Ze smlouvy o nájmu soud zjistil, že Smlouvou o nájmu bytu ze dne [datum] pronajala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému byt [číslo] umístěný v 5. podlaží domu [adresa], [ulice a číslo], v [obec a číslo], [část obce]. Byt sestává z kuchyně, 3 pokojů, koupelny, předsíně, komory, spíže, balkonu a WC. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. 6. Z výzvy s podacím lístkem soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala dopisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], k vyklizení bytu nejpozději do [datum]. 7. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný užívá nebytový prostor výše uvedený bez právního důvodu, když smlouva o nájmu nebytových prostor skončila uplynutím doby, na kterou mohla být sjednána. Protože žalovaný dobrovolně byt žalobkyni nepředal, rozhodl soud o povinnosti žalované jej vyklidit. Soud tak žalobě vyhověl v plném rozsahu, když žalovaný užívá byt bez právního důvodu po ukončení nájemní smlouvy. 8. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2292 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: Nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. 9. Předmětná smlouva o nájmu bytu byla uzavřena dne [datum], za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve smyslu ust. § 3074 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se vznik nájmu, jakožto i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti současného občanského zákoníku, posuzují podle dosavadních právních předpisů (starého občanského zákoníku). 10. Nakládání s majetkem, se kterým je příslušná hospodařit státní příspěvková organizace, se řídí zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Dle ust. § 27 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., nájem mohl a může být sjednán pouze na dobu určitou, a to na dobu nejdéle 8 let s případnou možností prodloužení opět nejdéle na 8 let, a to výhradně písemnou formou s projevy vůle smluvních stran na jedné listině, ve smyslu ust. § 17 zákona č. 219/2000 Sb. 11. Podle ust. § 39 starého občanského zákoníku platí, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 12. Předmětná smlouva o nájmu je v rozporu s ustanovením § 27 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., neboť chybí ujednání o délce nájmu a soud ji považuje za neplatnou od samého počátku. I pokud by soud uvažoval o platnosti této smlouvy, tak nejzazší datum, kdy tato smlouva skončila je 8 let od jejího uzavření. Žalovaný tedy vždy byt užívá bez právního důvodu a po výzvě žalobkyně je povinen jej vyklidit. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Žalobkyni vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze 2 a 1/2 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva, sepis žaloby, včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % tj. 7 626,50 Kč.