§ 17 Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích – NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM
Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích · 219/2000 Sb. · § 17 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 17 zákona č. 219/2000 Sb. stanoví, že smlouvy týkající se nakládání se státním majetkem musí být vždy písemné a projevy vůle obou stran musí být na jedné listině, ledaže by zákon nebo povaha právního jednání či okolnosti takovou formu vylučovaly.
§ 17 NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM
Nakládá-li se s majetkem na základě smlouvy, musí mít smlouva písemnou formu a projevy vůle na jedné písemnosti i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy, popřípadě projevy vůle na jedné písemnosti, nevylučuje zákon anebo povaha právního jednání, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází.
Paragraf 17 zákona č. 219/2000 Sb. stanoví, že smlouvy týkající se nakládání se státním majetkem musí být vždy písemné a projevy vůle obou stran musí být na jedné listině, ledaže by zákon nebo povaha právního jednání či okolnosti takovou formu vylučovaly.
Co to znamená v praxi
Stát, zastoupený příslušnou organizační složkou, musí při prodeji, pronájmu nebo jiném smluvním nakládání se svým majetkem vždy trvat na písemné smlouvě.
Nestačí ústní dohoda ani výměna e-mailů, pokud by nebyly považovány za jednu písemnost. Obě strany musí projevit svou vůli na jedné listině.
Tato přísnější forma platí i v případech, kdy by pro běžné občany nebo firmy postačovala ústní dohoda nebo jiná forma podle obecných právních předpisů.
Cílem je zajistit transparentnost a právní jistotu při nakládání se státním majetkem.
Na co si dát pozor
Pokud by smlouva nebyla uzavřena písemně nebo by projevy vůle nebyly na jedné listině (a nešlo by o zákonnou výjimku), mohla by být taková smlouva neplatná.
Výjimky z písemné formy nebo požadavku jedné písemnosti jsou velmi omezené a musí být buď výslovně stanoveny zákonem, nebo vyplývat z povahy právního jednání či okolností, což je spíše výjimečné.