14 C 144/2019-150 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. V předmětné věci byly podány 2 žaloby, a to žaloba žalobkyně vedená pod č.j. 14 C 144/2019 a žaloba žalované vedená pod č.j. 21 C 97/2019 s tím, že žaloba pod č.j. 14 C 144/2019 byla soudu podána dříve. S ohledem na to soud spojil obě řízení ke společnému řízení vedeném pod č.j. 14 C 144/2019. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svoji žalobu zpět a soud řízení v této části zastavil, zabýval se dále pouze žalobou žalované. 2. Žalovaná podává žalobu podle části páté občanského soudního řádu, neboť je přesvědčena, že byla dotčena na svých právech nálezem finančního arbitra ze dne [datum rozhodnutí], č. j. FA/SR/ZP [číslo] 2018 (dále jen„ Nález“) ve znění rozhodnutí o námitkách č. j. FA/SR/ZP [číslo] 2018 ze dne [datum] (dále jen„ Rozhodnutí o námitkách“), a to konkrétně výrokem I, II, IV. [příjmení]. Žalovaná se návrhem k finančnímu arbitrovi ze dne [datum] domáhala určení neplatnosti smlouvy o životním pojištění [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] (dále jen„ Pojistná smlouva“) a dále vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplaceného pojistného a zákonného příslušenství z částky 31 856 Kč od [datum] do zaplacení, protože Pojistná smlouva je neplatná. Žalovaná namítá, že Nález finančního arbitra ve znění Rozhodnutí o námitkách je zatížen následujícími vadami: Finanční arbitr výrokem Rozhodnutí o námitkách zamítl námitky žalobkyně, což je v rozporu s ust. § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi; 2. Finanční arbitr rozporu se zákonem zastavil řízení v části úrazového pojištění, ačkoliv byl povinen rozhodnout o neplatnosti Pojistné smlouvy jako celku; 3. Finanční arbitr dospěl k závěru o neplatnosti Pojistné smlouvy bez zjištění skutkového stavu; 4. Finanční arbitr nesprávně posoudil otázku promlčení práva žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, neboť se nezabýval žalobkyní tvrzenými důvody neplatnosti Pojistné smlouvy: a. nedostatečně zjistil a nesprávně vyhodnotil zjištěné skutkové okolnosti prokazující úmysl žalované bezdůvodně se obohatit na úkor žalobkyně, b. v rozporu s platnou judikaturou se řádně nezabýval nemravností námitky promlčení vznesené žalovanou a nezkoumal přítomnost dobré víry na straně žalované při vznesení námitky promlčení; 5. Finanční arbitr v rozporu se zákonem zúčtoval vzájemná plnění z neplatné Pojistné smlouvy. 3. Žalobkyně žalobu považuje za nedůvodnou a odmítá ji v celém rozsahu. Žalobkyně znovu upozorňuje na skutečnost, že nárok žalované je promlčen. Pojistná smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., (dále jen "SOZ"). Již při uzavření měla žalovaná k dispozici veškeré relevantní podklady, ze kterých mohla dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost Pojistné smlouvy a měla tak možnost dovolat se včas údajné neplatnosti. Dle ustanovení § 107 odst. 1 SOZ je délka subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení dvouletá, objektivní pak dle odstavce 2 tříletá. Promlčecí doba plyne od doby, kdy se oprávněný z bezdůvodného obohacení dozví o vzniku bezdůvodného obohacení. Žalovaná se o údajném bezdůvodném obohacení mohla poprvé dozvědět při uzavírání Pojistné smlouvy a z informačního dopisu z roku 2015. Právo na vydání bezdůvodného obohacení je tak promlčeno uplynutím subjektivní promlčecí doby, neboť návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem byl podán až v roce 2018. Pokud marně uplynula alespoň jedna z promlčecích dob, nelze oprávněnému přiznat plnění z bezdůvodného obohacení. Pokud by soud posoudil Pojistnou smlouvu nebo její část jako absolutně neplatný právní úkon, vznáší žalobkyně námitku promlčení. Žalobkyně konstatuje, že předmětné náklady byly v Pojistné smlouvě, respektive v pojistných podmínkách řádně sjednány. Žalobkyně proto shrnuje, že všechna ustanovení Pojistné smlouvy a pojistných podmínek byla sjednána platně a určitě. Žalobkyně kategoricky odmítá, že by uzavření Pojistné smlouvy mělo představovat úmysl žalobkyně obohatit se na úkor žalované. Pojistná smlouva je dle žalobkyně v tzv. redukci. 4. K podané žalobě se též vyjádřil Finanční arbitr tak, že žalovaná nepřednáší ničeho, s čím by se finanční arbitr již nevypořádal a zopakoval, že musel posoudit námitku promlčení vznesenou žalobkyní. 5. Soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas (§ 247 odst. 1 o. s. ř.; dvouměsíční lhůta je nepochybně zachována, i pokud by plynula již ode dne vydání rozhodnutí Finančního arbitra o námitkách) osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení před Finančním arbitrem, srov. ustanovení § 246 odst. 1 o. s. ř.) poté, co byly vyčerpány přípustné opravné prostředky (§ 246 odst. 2 o. s. ř), nařídil k projednání podané žaloby ústní jednání, projednal věc v mezích, ve kterých se žalovaná domáhal projednání sporu před soudem (§ 250f odst. 1 o. s. ř), a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná s výjimkou určení neplatnosti smlouvy. 6. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Pojistnou smlouvou [číslo] s názvem Životní pojištění PROFI Invest uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou, má soud za prokázané, že žalovaná tuto smlouvu uzavřela s počátkem pojištění ode dne [datum], s pojistnou dobou 30 let, s měsíčním běžným pojistným ve výši 1 500 Kč, sjednanou garantovou částkou pro případ smrti ve výši 10 000 Kč, s umístěním 100 % běžného pojistného do Fondu dynamické portfolio a 100 % mimořádného pojistného do Fondu konzervativní portfolio (zjištěno z textu Pojistné smlouvy). Na základě žádosti žalované byl s účinností od [datum] rozšířen rozsah pojištění o doplňkové úrazové pojištění při zachování sjednané výše a frekvence placení lhůtního pojistného, rizikové pojistné za úrazové pojištění činilo 200 Kč (zjištěno z dodatku k Pojistné smlouvě ze dne [datum]. Na základě žádosti došlo s účinností od [datum] ke snížení lhůtního pojistného na 300 Kč měsíčně a ukončení úrazového pojištění (zjištěno z dodatku k Pojistné smlouvě ze dne [datum]. Na základě žádosti vyplatila žalobkyně žalované mimořádný výběr z kapitálové hodnoty pojištění ve výši 31 856 Kč dne [datum] (zjištěno z žádosti o mimořádný výběr ze dne [datum], z potvrzení mimořádného výběru ze dne [datum], z výpisu uhrazeného pojistného. Poslední platbu pojistného uhradila žalovaná dne [datum] ve výši 300 Kč, k datu poslední doložené platby pojistného uhradila žalovaná na pojistném celkem 81 300 Kč, (zjištěno z výpisu plateb pojistného a Tabulky rozpadu lhůtního pojistného. Pojistná smlouva obsahuje prohlášení pojistníka (žalované), že při uzavření smlouvy převzal Všeobecné pojistné podmínky životního pojištění a Doplňkové podmínky životního pojištění. Životní pojistkou má soud za prokázané, že žalobkyně vydala životní pojistku jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, údaje v ní uvedené korespondují s údaji v pojistné smlouvě. Stejné skutečnosti vyplývají i z potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, výročních dopisů i z informací k pojistné smlouvě. 7. Doplňkovými pojistnými podmínkami má soud za prokázané následující. Dle bodu 2.3 se rizikovým pojistným rozumí úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným pojistnou smlouvou. Dle bodu 2.5 se kapitálovou hodnotou rozumí aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotou negarantovanou. Kapitálová hodnota se snižuje k 1. dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené pojistné. Kapitálová hodnota se může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů. Dále se kapitálová hodnota může snižovat o mimořádné výběry. Dle čl. 1, bod 1.6 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění, dle bodu 1.7 rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Čl. 1 bod 3.1 stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. Čl. 1 bod 3.2 pak stanoví, že pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Čl. 1 bod 1. 6. stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. Ustanovení čl. 2 bod 1.1 a 1.2 stanoví, že dožije-li se pojištěný konce pojištění či zemře-li v jeho průběhu, žalovaná mu vyplatí sjednanou pojistnou částku a kapitálovou hodnotu pojištění. Dále soud provedl důkaz Všeobecnými pojistnými podmínkami pro životní pojištění a zjistil, že dle čl. 9