14 C 222/2019-200 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. V předmětné věci byly podány 2 žaloby, a to žaloba žalobkyně vedená pod č.j. [spisová značka] a žaloba žalovaného vedená pod č.j. [spisová značka] s tím, že žaloba pod č.j. [spisová značka] byla soudu podána dříve. S ohledem na to soud spojil obě řízení ke společnému řízení vedeném pod č.j. [spisová značka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svoji žalobu zpět a soud řízení v této části zastavil, zabýval se dále pouze žalobou žalovaného. 2. Žalovaný podává žalobu podle části páté občanského soudního řádu, neboť je přesvědčen, že byl dotčen na svých právech nálezem finančního arbitra ze dne [datum rozhodnutí], č. j. FA/SR/ZP [číslo] ve znění rozhodnutí o námitkách č. j. FA/SR/ZP [číslo] ze dne 26. 9. 2019, a to konkrétně výrokem III. [příjmení] ve znění Rozhodnutí o námitkách. Žalovaný se návrhem k finančnímu arbitrovi ze dne [datum] domáhal určení neplatnosti smlouvy o životním pojištění [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] a dále zaplacení částky ve výši zaplaceného pojistného se zákonným úrokem z prodlení z částky 236 122 Kč ode dne [datum] do zaplacení. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný k datu [datum] zaplatil žalobkyni pojistné v celkové výši 335 821 Kč. Finanční arbitr akceptoval námitku promlčení vznesenou žalobkyní, ačkoliv žalovaný tvrdil její nemravnost, jakož i úmysl bezdůvodně se obohatit, a přiznal žalovanému plnění pouze ve výši zaplaceného pojistného za období od [datum] do [datum], tj. částku 219 383 Kč. Žalovaný je přesvědčen, že finanční arbitr dospěl k výroku III. [příjmení] nezákonným postupem, neboť se odmítl zabývat skutkovým tvrzením žalovaného a dále nedostatečným zjištěním skutkových okolností a nesprávným právním posouzením skutkového stavu, který svědčí o úmyslu žalobkyně bezdůvodně se obohatit a o nemravnosti námitky promlčení vznesené žalobkyní. Žalovaný namítá, že Nález finančního arbitra ve znění Rozhodnutí o námitkách je zatížen následujícími vadami: finanční arbitr výrokem Rozhodnutí o námitkách zamítl námitky žalovaného, jakož i námitky žalobkyně, což je v rozporu s § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi; Finanční arbitr dospěl k závěru o neplatnosti Pojistné smlouvy bez zjištění skutkového stavu; Finanční arbitr nesprávně posoudil otázku promlčení práva žalobce na vydání bezdůvodného obohacení, neboť se nezabýval žalobcem tvrzenými důvody neplatnosti Pojistné smlouvy a nedostatečně zjistil a nesprávně vyhodnotil skutkové okolnosti prokazující úmysl žalobkyně bezdůvodně se obohatit na úkor žalovaného; v rozporu s platnou judikaturou se nezabýval nemravností námitky promlčení vznesené žalobkyní a nezkoumal přítomnost dobré víry na straně žalobkyně při vznesení námitky promlčení. 3. Žalobkyně žalobu považuje za nedůvodnou a odmítá ji v celém rozsahu. Pojistná smlouva byla uzavřena dne [datum] za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen "SOZ"). Již při uzavření měl žalovaný k dispozici veškeré relevantní podklady, ze kterých mohl dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost Pojistné smlouvy a měl tak možnost dovolat se včas údajné neplatnosti. Dle ustanovení § 107 odst. 1 SOZ je délka subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení dvouletá, objektivní pak dle odstavce 2 tříletá. Promlčecí doba plyne od doby, kdy se oprávněný z bezdůvodného obohacení dozví o vzniku bezdůvodného obohacení. Žalovaný se o údajném bezdůvodném obohacení mohl dozvědět již při uzavírání Pojistné smlouvy, neboť od tohoto momentu měl k dispozici veškeré informace, ze kterých mohl dovodit případnou neplatnost Pojistné smlouvy. Žalovaný byl navíc o vývoji informován prostřednictvím výročních dopisů a dopisu s aktuálním stavem účtu. Právo na vydání bezdůvodného obohacení je tak promlčeno uplynutím subjektivní promlčecí doby, neboť návrh na zahájení řízení u finančního arbitra byl podán až dne [datum]. Pokud marně uplynula alespoň jedna z promlčecích dob, nelze oprávněnému přiznat plnění z bezdůvodného obohacení. Pokud by soud posoudil Pojistnou smlouvu nebo její část jako absolutně neplatný právní úkon, vznáší žalobkyně námitku promlčení. Pokud žalovaný náhle po šesti letech od uzavření Pojistné smlouvy tvrdí, že Pojistná smlouva je neplatná, je to právě žalovaný, kdo se v rozporu s dobrými mravy snaží neoprávněně získat zpět své finančního prostředky, a to navzdory skutečnosti, že žalobkyně řádně po dobu šesti let poskytovala žalovanému pojistné krytí. Žalobkyně konstatuje, že předmětné náklady byly v Pojistné smlouvě, respektive v pojistných podmínkách řádně sjednány. Žalobkyně proto shrnuje, že všechna ustanovení Pojistné smlouvy a pojistných podmínek byla sjednána platně a určitě. Žalobkyně kategoricky odmítá, že by uzavření Pojistné smlouvy mělo představovat úmysl žalobkyně obohatit se na úkor žalovaného. 4. K podané žalobě se též vyjádřil Finanční arbitr tak, že žalovaný nepřednáší ničeho, s čím by se finanční arbitr již nevypořádal a zopakoval, že musel posoudit námitku promlčení vznesenou žalobkyní. Protože ze shromážděných podkladů vyplynulo, že životní pojištění sjednané pojistnou smlouvou nezaniklo, finanční arbitr dovodil právní zájem na určení neplatnosti pojistné smlouvy. 5. Soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas (§ 247 odst. 1 o. s. ř.; dvouměsíční lhůta je nepochybně zachována, i pokud by plynula již ode dne vydání rozhodnutí Finančního arbitra o námitkách) osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení před Finančním arbitrem, srov. ustanovení § 246 odst. 1 o. s. ř.) poté, co byly vyčerpány přípustné opravné prostředky (§ 246 odst. 2 o. s. ř), nařídil k projednání podané žaloby ústní jednání, projednal věc v mezích, ve kterých se žalovaný domáhal projednání sporu před soudem (§ 250f odst. 1 o. s. ř), a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 6. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Pojistnou smlouvou„ Životní pojištění PROFI Invest“ [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalobcem, má soud za prokázané, že žalobce uzavřel tuto smlouvu s účinností od [datum] a pojistnou dobou 30 let, s pojištěním pro případ smrti nebo dožití, s garantovanou pojistnou částkou pro případ smrti ve výši 10 000 Kč, s měsíčním běžným pojistným ve výši 3 000 Kč s umístěním běžného a mimořádného pojistného v rozsahu 100% do žalovaným zvolených fondů (dále jen„ Pojistná smlouva"). Pojistná smlouva byla sjednána s pravidelnou indexací. Pojistná smlouva obsahuje prohlášení pojistníka (žalovaného), že při uzavření smlouvy převzal Všeobecné pojistné podmínky životního pojištění a Doplňkové podmínky životního pojištění. Životní pojistkou má soud za prokázané, že žalovaná vydala žalobci životní pojistku jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, údaje v ní uvedené korespondují s údaji v pojistné smlouvě. Stejné skutečnosti vyplývají i z potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, výročních dopisů i z informací k pojistné smlouvě. 7. Doplňkovými pojistnými podmínkami má soud za prokázané následující. Dle bodu 2.3 se rizikovým pojistným rozumí úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným pojistnou smlouvou. Dle bodu 2.5 se kapitálovou hodnotou rozumí aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotou negarantovanou. Kapitálová hodnota se snižuje k 1. dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené pojistné. Kapitálová hodnota se může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů. Dále se kapitálová hodnota může snižovat o mimořádné výběry. Dle čl. 1, bod 1.6 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění, dle bodu 1.7 rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Čl. 1 bod 3.1 stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. Čl. 1 bod 3.2 pak stanoví, že pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Čl. 1 bod 1. 6. stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. Ustanovení čl. 2 bod 1.1 a 1.2 stanoví, že dožije-li se pojištěný konce pojištění či zemře-li v jeho průběhu, žalovaná mu vyplatí sjednanou pojistnou částku a kapitálovou hodnotu pojištění. Dále soud provedl důkaz Všeobecnými pojistnými podmínkami pro životní pojištění a zjistil, ž