22 C 126/2020-57 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Finanční arbitr svým nálezem č.j. FA/SR/656 2017 ze dne 27.2.2019, ve spojení s Rozhodnutím o námitkách, č.j. FA/SR/656 2017 ze dne 1.4. 2019 (dále jen„ Nález“) rozhodl tak, že návrh žalobce na určení, že pojistná smlouva [číslo] kterou dne 4.9.2012 uzavřeli účastníci (dále jen„ Pojistná smlouva“), je od počátku neplatná a žalovaná Instituce je povinna žalobci zaplatit částku 87 6 00Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 74 100 Kč od 10.4.2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci nálezu. 2. Dále se žalobce domáhal, aby soud změnil výše citovaný nález ve znění rozhodnutí o námitkách tak, že se žalované ukládá sankce ve výši 10 % z částky mu přiznané na účet finančního arbitra. 3. Finanční arbitr v rámci meritorního rozhodování vyšel ze skutkových zjištění (učiněných na základě podkladů předložených mu oběma stranami) o tom, že žalovaná uzavřela se žalobcem dne 4.9.2012 pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizována čtyři slova]“ s počátkem pojištění od 15.9.2012 na pojistnou dobou 30 let, s pojištěním pro případ smrti nebo dožití, s garantovanou pojistnou částkou pro případ smrti ve výši 10 000 Kč. Žalobce se zavázal platit měsíční pojistné 2 300 Kč. Pojištění sjednané Pojistnou smlouvou nebylo ukončeno, proto finanční arbitr dovodil právní zájem žalobce na určení neplatnosti smlouvy a po připouštění důvodně vznesené námitky promlčení rozhodl, že je žalovaná Instituce z titulu bezdůvodného obohacení povinna vydat žalobci částku 41 000 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 25 000 Kč od 10.4.2017 do zaplacení. 4. Finanční arbitr se s ohledem na zásadu procesní ekonomie a konstantní soudní judikaturu přednostně zabýval námitkou absolutní neplatnosti Pojistné smlouvy. Finanční arbitr shledal neplatnost ujednání o počátečních, správních nákladech a rizikovém pojistném, o kterých dále dovodil, že nejsou oddělitelná od ostatních ustanovení Pojistné smlouvy ve smyslu § 41 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a dovodil tudíž absolutní neplatnost Pojistné smlouvy jako celku. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy od počátku se dále finanční arbitr zabýval vydáním bezdůvodného obohacení, představovaného zaplacením pojistného na účet neplatně sjednané smlouvy a s tím související námitky promlčení vznesené žalovanou Institucí. 5. Žalovaná se dle finančního arbitra bezdůvodně obohatila přijatým pojistným z neplatné Pojistné smlouvy ve výši 41 000 Kč za nepromlčené období od 10.4.2017 do zaplacení. Ve vztahu k určení běhu promlčecí lhůty vyšel finanční arbitr z obecné úpravy v § 107 odst. 2 o.z., podle níž je objektivní promlčecí lhůta tříletá. Počátek běhu lhůty pak finanční arbitr určil jako okamžik, zahájení řízení (14.6.2017). 6. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29.5.2020 se žalobce domáhá nahrazení a změny Nálezu tak, že žalované bude uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši 87 600 Kč, posléze po připuštěné změně žaloby požaduje částku 75 909 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z této částky od 10.4.2017 do zaplacení. 7. Žaloba vychází z tvrzení, že Finanční arbitr nesprávně aplikoval § 457 o.z., když nepřiznal z důvodu promlčení žalobkyní požadované plnění, ačkoliv bylo v řízení prokázáno, že z neplatné Pojistné smlouvy zaplatil žalobce žalované žalované částku 86 600 Kč a žalovaná má dle rozhodnutí arbitra mu zaplatit pouze 41 000 Kč, ačkoli i po vydání nálezu smlouva dál trvala a žalobce dál hradil pojistné. Dle žalobce není pro účely vypořádání dle § 457 o.z. podstatné, zda je některá pohledávka ke dni, kdy soud provádí vypořádání, promlčena a je tedy nezpůsobilá k započtení. Je to dáno tím, že pohledávky se vypořádávají (zúčtovávají) k okamžiku, kdy vznikly, tedy k okamžiku, kdy nebyly promlčeny. Žalobce dále poukazoval na úmysl žalované bezdůvodně se obohatit, když si byl vědoma i důsledků takového jednání, tedy neplatnosti pojistné smlouvy a toho, že přijímáním plnění (pojistného) od žalobce se bezdůvodně obohacuje. Námitku promlčení uplatněnou ze strany žalované pak žalobkyně považuje za nemravnou a finanční arbitr k ní neměl přihlédnout. Naopak měl vyslovit, že Pojistná smlouva je od počátku neplatná neurčitosti z důvodu způsobu snižování kapitálové hodnoty pojištění a systémové vady ujednání o počátečních a správních nákladech ve VPP. 8. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že Pojistná smlouva byla uzavřena platně a určitě, a i pokud by tomu tak v některých částech snad nebylo, působilo by to nejvýše relativní neplatnost dílčích ujednání smlouvy, přičemž právo dovolat se relativní neplatnosti je na straně žalobkyně promlčeno a ani neplatnost dílčích ujednání by neměla za následek neplatnost celé Pojistné smlouvy. Kategoricky žalovaná odmítla, že by uzavření Pojistné smlouvy mělo představovat úmysl žalované obohatit se na úkor žalobkyně, a i kdyby žalobkyně skutečně byla poškozena na svých právech, nelze z toho bez dalšího dovozovat, že žalovaná měla úmysl se obohatit na úkor žalobkyně. Žalovaná neměla ani nemohla mít jakoukoli možnost zjistit, že žalobkyně si není vědoma všech pojistných podmínek či dokonce že s nimi nesouhlasí, neboť žalobkyně až do roku 2017 nerozporovala uzavření Pojistné smlouvy a ani nijak nenapadala pojistné podmínky či rozsah informací, které jí byly či měly být sděleny. Pokud jde o námitku promlčení, k té žalovaná zejména uvedla, že námitku promlčení nelze považovat za rozpornou s dobrými mravy, neboť v předmětném případě nejsou žádné relevantní okolnosti svědčící pro takový závěr. Žalovaná nijak nebránila žalobkyni v uplatnění jejích práv, ani nijak nepřiměřeně (zejména lstivě, kupř. předstíraným vyjednáváním o smíru, narovnání apod.) žalobkyni od uplatnění jejích nároků nezrazovala. Samotný fakt, že žalobkyně s žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu, nemůže závěr o nemravnosti uplatněné námitky odůvodnit. 9. K podané žalobě žalobkyně se vyjádřil Finanční arbitr tak, že žalobkyně nepřednáší ničeho, s čím by se Finanční arbitr již nevypořádal a zopakoval stručně své závěry uvedené v předmětném řízení. 10. Soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas (§ 247 odst. 1 o. s. ř.) osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení před finančním arbitrem, srov. ustanovení § 246 odst. 1 o. s. ř.) poté, co byly vyčerpány přípustné opravné prostředky (§ 246 odst. 2 o. s. ř), nařídil k projednání podané žaloby ústní jednání, projednal věc v mezích, ve kterých se žalobkyně domáhala projednání sporu před soudem (§ 250f odst. 1 o. s. ř), a dospěl k následujícím závěrům. 11. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 12. Soud na tomto místě konstatuje, že vlastní dokazování nad rámec důkazů provedených finančním neprováděl, neboť podle ustanovení § 250e odst. 2 o. s. ř. může soud vzít za svá též skutková zjištění správního orgánu. 13. Mezi účastníky přitom nebyl o skutkovém stavu věci spor, neshodli se toliko v jeho interpretaci a zejména právním posouzení. Podle věty druhé cit. ust. soud pouze zopakoval důkaz napadeným nálezem a rozhodnutím o námitkách, pojistnou smlouvou, včetně jejího dodatku s potvrzením o uzavření pojistné smlouvy, pojistkou, doplňkovými a všeobecnými pojistnými podmínkami, výročními dopisy, přehledem zaplaceného pojistného, mechanismem a výší výpočtu počátečních a správních nákladů z nichž zjistil, že Účastníci uzavřeli dne 4.9.2012 pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizována čtyři slova]“ s počátkem pojištění od 15.9.2012 na pojistnou dobou 30 let, s pojištěním pro případ smrti nebo dožití, s garantovanou pojistnou částkou pro případ smrti ve výši 10 000 Kč. Žalobce se zavázal platit měsíční pojistné 2 300 Kč. S účinností od 15.12.2014 došlo ke snížení pojistného na 500 Kč a ke změně konce pojištění na 14.12.2042 smlouva obsahuje prohlášení pojistníka (žalobkyně), že při uzavření smlouvy převzala Všeobecné pojistné podmínky životního pojištění a Doplňkové podmínky životního pojištění. 14. Podle bodu 2.3 doplňkových pojistných podmínek se rizikovým pojistným rozumí úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným pojistnou smlouvou. Dle bodu 2.5 se kapitálovou hodnotou rozumí aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotou negarantovanou. Kapitálová hodnota se snižuje k 1. dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené pojistné. Kapitálová hodnota se může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů. Dále se kapitálová hodnota může snižovat o mimořádné výběry. Dle [číslo listu], [anonymizována dvě slova] je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění, dle bodu 1.7 rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk poji