23 C 83/2020-54 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Podanou žalobou ze dne [číslo] [rok] se žalobce domáhal, aby mu žalovaný uhradil přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 133 815 Kč, která mu byla způsobena nesprávným úředním postupem [anonymizováno] a [stát. instituce], Odbor agend řidičů, jenž spatřuje v tom, že správní orgány porušily svou povinnost stanovenou v § 71 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, vydat rozhodnutí do 30 –ti dnů od zahájení řízení, v důsledku čehož byla délka předmětného řízení nepřiměřená. V souvislosti s uvedeným pochybením měla být žalobci způsobena nemajetková újma, kterou uplatňuje za období trvání průtahů řízení vedeného před správními orgány, jež činí dle jeho vyjádření celkem 9 let, 10 měsíců a 32 dnů. Průtah [anonymizováno] žalobce vymezil v délce 8 let, 2 měsíce a 25 dnů a průtah [stát. instituce] Odbor agend řidičů v délce 1 rok, 8 měsíců a 7 dní. Celková délka žalobcem nárokovaného období v obou stupních správního řízení je 9 let, 10 měsíců a 32 dnů. Svůj nárok žalobce uplatnil u žalovaného žádostí podanou dne [datum] a k dnešnímu dni, tedy v šestiměsíční lhůtě nebyl nijak uspokojen. Tuto dobu nelze hodnotit jinak, než jako nepřiměřenou. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4.2011 (dále jen„ Stanovisko“) v této věci uvádí:„ Nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí a § 22 odst. 1 věty třetí zákona č. 82/1998 Sb. je třeba tvrdit a není-li úspěšně popřena anebo nepostačuje-li konstatování porušení práva, přizná se za ni zadostiučinění v penězích. Náhrada nemateriální újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován.“ 2. Vzniklou nemajetkovou újmu vyčíslil žalobce takto: 3. Žalobce vyšel ze všech atributů, které jsou uvedeny v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobce nijak nepřispěl k průtahům v tomto řízení. Naopak to byly orgány veřejné moci, které rozhodovaly v nepřiměřeně dlouhých lhůtách. Tato situace se zásadním způsobem podepsala na psychice žalobce. Pokud jde o hodnocení nemajetkové újmy, je třeba v souladu se„ Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky“ pod č.j. Cpjn 206/2010 ze dne 13. 4. 2011 k výkladu ustanovení § 13 odst. 1 vět druhé a třetí a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., přihlédnout k těmto kritériím: Složitosti případu, chování poškozeného, postupu příslušných orgánů, význam předmětu řízení pro poškozeného. 4. Žalobce má zato, že kauza byla jednoduchá, proto mohlo být rozhodnuto v zákonem stanovené lhůtě. Žalobce svým chováním nijak nezapříčinil průtahy, naopak očekával rychlé vyřízení věci. Význam předmětu řízení pro osobu žalobce je značný, protože zdlouhavý postup v rozhodování [stát. instituce] pro něho znamenal zvládat velkou psychickou zátěž. Také má značně podlomenou důvěru v právní stát, pokud orgány veřejné správy rozhodují výše uvedeným způsobem. Nemajetkovou, zejména psychickou, újmu žalobce vyčíslil částkou odpovídající 15 000 za rok. Celková délka průtahů tedy činí 8 let 2 měsíce 25 dnů před [stát. instituce] a 1rok 8 měsíců 7 dnů před Ministerstvem dopravy celkem: 9 roků 10 měsíců 32 dnů. Výpočet je následující:x 15 000 - [číslo] = 120 000 Kčx 15000/12 12 500 Kč x [číslo] 1 315 Kč celkem 133 815 Kč za 9 let 10 měsíců a 32 dní nemajetková újma tedy činí 133 815 Kč. Pokud jde o výpočet uplatněné výše nemajetkové újmy, vychází se z rozhodovací praxe Obvodního soudu pro Prahu 1 v jiné kauze kde bylo konstatováno, že v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu (viz. rozsudek sp.zn. 34 Cdo 344/2014) dospěl soud k závěru, že ve věci lze aplikovat čl. 6 Úmluvy a stanovisko NS Cpjn. 206/ 2010. Soud konstatoval, že jde o právo, které je soukromoprávní povahy a přiznal žalobci za každý rok řízení zadostiučinění ve výši 15 000 Kč. Za první dva roky se přitom přiznává 15 000 Kč celkem. 5. Žalobce má zato, že nemajetková újma vznikla jako bezprostřední následek nečinnosti správních orgánů. Žalobce s ohledem na částečné plnění ze strany žalované ve výši 26. 763 Kč, která byla žalobci vyplacena dne [datum], vzal částečně žalobu zpět v rozsahu 26. 763 Kč a nadále požadoval uhrazení částky 107. 052 Kč. Řízení bylo částečně zastaveno ve výši 26.763 Kč. Význam předmětu řízení byl pro něj vysoký, neboť se jednalo o možnost řídit motorové vozidlo jak v soukromém životě tak v podnikání. 6. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že trvá na svých tvrzeních v této písemnosti uvedených, pro přehlednost rekapitulovala a doplnila další skutková tvrzení, důkazní návrh a právní hodnocení. 7. Dobu trvání řízení nelze hodnotit jinak, než jako nepřiměřenou. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4.2011 (dále jen„ Stanovisko“) v této věci uvádí:„ Nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí a § 22 odst. 1 věty třetí zákona č. 82/1998 Sb. je třeba tvrdit a není-li úspěšně popřena anebo nepostačuje-li konstatování porušení práva, přizná se za ni zadostiučinění v penězích. Náhrada nemateriální újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován.“ 8. Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením, které představuje nesprávný úřední postup ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010, ze dne 25. 1. 2012). 9. Vzhledem k tomu, že žalovaná neshledala, že by v daném případě bylo samotné konstatování porušení práva dostatečnou kompenzací nemajetkové újmy, přistoupila k poskytnutí finančního zadostiučinění. 10. Z žádosti vyplývá, že žalobce požadoval poskytnutí odškodnění za konkrétně vymezené období z celkové délky řízení. 11. V souvislosti s pochybením [anonymizováno] žalobce nárokoval zadostiučinění za období od 16. 3. 2009 do 12. 7. 2017, tj. 8 let, 2 měsíce a 25 dnů, a v souvislosti s pochybením [stát. instituce], Odboru agend řidičů, žalobce uplatnil nárok na finanční odškodnění za období trvání odvolacího řízení po odečtení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí tj. od 21. 10. 2017 do 28. 6. 2019, tj. 1 rok, 8 měsíců a 7 dnů. 12. Při stanovení výše finanční kompenzace má být podle Stanoviska přihlédnuto nejen k celkové délce správního řízení, ale i ke konkrétním okolnostem případu, tj. ke skutkové složitosti řízení, jednání samotného žalobce, kterým mohl tento přispět k nepřiměřené době řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení, významu předmětu řízení pro žalobce a možnosti sdílené újmy. 13. Žalovaná po zvážení všech okolností případu, přihlédnutím k manuálu [stát. instituce] při aplikaci zákona o odpovědnosti za škodu na případy odškodňování průtahů v řízení z května 2006 a ke Stanovisku stanovila za přiměřenou částku finančního zadostiučinění ve výši 26.763 Kč. Tato částka byla žalobci vyplacena dne [datum]. 14. Základní částku ve výši 133.815 Kč nárokovanou žalobcem v rámci mimosoudního projednání, žalovaná, v souladu se Stanoviskem, modifikovala dle okolností případu příkladmým výčtem uvedeným v § 31a odst. 3 zákon č. 82/1998 Sb., a to tak, že došlo ke snížení o 50 % s ohledem na význam řízení pro žalobce a o 30 % s ohledem na chování žalobce. 15. K odůvodnění provedené modifikace žalovaná konstatovala následující. 16. Zákon č. 82/1998 Sb. v ust. § 31a odst. 3 písm. d) uvádí, že při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne ke konkrétním okolnostem, a to mimo jiné k významu předmětu řízení pro poškozeného. Tímto kritériem je nutno zabývat se ve vztahu ke všem okolnostem případu, tj. jak nepřiměřená délka správního řízení a její důsledky zasáhly do osobní sféry života poškozených. Dle konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) je potřeba vycházet z toho, že některá řízení mají pro jeho účastníky zvýšený význam a vyžadují ze strany vnitrostátních orgánů zvláštní péči. Mezi taková ESLP zpravidla řadí zejména řízení v trestních věcech, zejména pokud je obviněný ve vazbě, ve věcech opatrovnických, kde plynutí času může mít nezvratné následky pro rodinný život, v pracovněprávních sporech, ve věcech osobního stavu, či ve věcech týkajících se zdraví nebo života. 17. Žalovaná je tedy toho názoru, že vedení předmětného řízení nemělo za následek např. vznik existenčních nejistot či jiný podobně závažný dopad na žalobcův život, proto bylo na místě z hlediska významu předmětu řízení základní částku snížit. 18. Žalobce nebyl vedením předmětného řízení zásadně omezen ve svém životě, čemuž odpovídá i skutečnost, že ze správního spisu [anonymizováno] i [stát. instituce], Odboru agend řidičů, vyplývá, že žalobce během řízení nebyl aktivní