24 C 2/2016-249 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalované částky 5 720 146 Kč, po částečném zpětvzetí pak zaplacení částky 5 694 011 Kč, s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] o zaplacení z titulu doplacení náhrady podle § 11 zákona o mimosoudních rehabilitacích. 2. V žalobě tvrdila, že restituční spor, na základě kterého byla povinna vydat nemovitost oprávněné osobě, trval více než 23 let, když návrh byl podán [datum] a řízení fakticky skončilo až [datum]. Stát žalobkyni na základě první žádosti z roku [rok] uhradil částku 79 854 Kč poté, co žalobkyně vydala darovací smlouvou ze dne [datum] oprávněné osobě [jméno] [příjmení] nemovitost (dům [adresa] a který je součástí pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] ostatní plocha vše zapsané v [katastrální uzemí], [územní celek]) jež byla předmětem restitučního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Původní rozsudky vydané těmito soudy, na základě kterých žalobkyně nemovitost vydala, však byly následně zrušeny a řízení skončilo až rozhodnutím [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který návrhu oprávněné osoby na vydání nemovitostí vyhověl. Žalobkyně žádala o úhradu náhrady za vydanou nemovitost, avšak než stihla předložit znalecký posudek, kterým byla zjištěna cena nemovitostí v době jejich vydání ke dni [datum], [stát. instituce] jí přípisem ze dne [datum] odpovědělo, že již dne [datum] vrátilo žalobkyni kupní cenu za předmětné nemovitosti 79 854 Kč, čímž je nárok žalobkyně zcela konzumován a nelze jejímu dalšímu požadavku vyhovět. Žalobkyně má však za to, že na základě rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1895/14 má možnost domoci se náhrady v takové výši, aby nenesla nepřiměřené břemeno. Odkázala na závěry Nejvyššího soudu vyjádřené v rozsudku ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 28 Cdo 22 02/ 2009 či ze 14. 9. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4646/2010, v nichž tento soud dovodil, že § 11 zákona o mimosoudních rehabilitacích nelze vykládat tak, aby povinná osoba nesla nepřiměřené břemeno, přičemž umožňuje přiznat náhradu v rozumném poměru k tržní ceně nemovitosti v době jejího vydání. Náhrada v původní výši ceny se poskytne pouze těm osobám, které využily svého politického postavení a přispěly k protiprávnímu zvýhodnění, což není případ žalobkyně ani jejích právních předchůdců. Na základě znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] proto požaduje výše uvedenou částku k doplacení po odečtení již vyplacené náhrady. Úrok z prodlení požaduje od [datum], kdy jí bylo ministerstvem sděleno, že žádosti o náhradu nelze vyhovět. K vyjádření žalované pak žalobkyně doplnila, že nárok nemůže být s ohledem na pozdější povinnost stanovenou soudem vydání nemovitosti v roce 2015 promlčena, a pokud jde o výši náhrady, pak otec žalobkyně [příjmení] [příjmení] zaplatil za předmětné nemovitosti požadovanou cenu, která byla stanovena dříve, než se do výběrového řízení přihlásil. V řízení nebylo navíc prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně byl nad rámec řadového pasivního členství v KSČ jakkoliv politicky exponovanou osobu a skutečnost, že Obvodní národní výbor porušil směrnici při vyhlašování výběrového řízení, nebyl schopen žádným způsobem ovlivnit. Nelze proto aplikovat citovanou judikaturu ve věci protiprávního zvýhodnění žadatele. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zpět z důvodu vyplacení zhodnocení nemovitosti [jméno] [příjmení] v částce 26 135 Kč. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že k žádosti žalobkyně z [datum] jí byla přiznána a vyplacena náhrada postupem podle § 11 zákona č. 87/1991 Sb., v částce 79 854 Kč, tedy ve výši odpovídající částce, která byla zaplacena jejími právními předchůdci za koupi předmětných nemovitostí od státu v roce 1982. Nárok žalobkyně je proto zcela konzumován. Nadto je nárok žalobkyně potřeba považovat za promlčený, neboť byl založen uzavřením dohody o vydání nemovitostí ze dne [datum] s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni [datum], přičemž žádná žádost na zaplacení další či vyšší náhrady nebyla v promlčecí tříleté lhůtě od tohoto okamžiku podána. Žádost ze dne [datum] nelze proto považovat za adekvátní a ani včasnou. Pokud jde o případnou výši samotného nároku, pak pro účely zjištění ceny nemovitostí, jež tvoří základ pro určení výše náhrady, je třeba ji ocenit dle stavu, ve kterém se nacházela ke dni, kdy byla žalobkyně v postavení osoby povinné vyzvána osobou oprávněnou k vydání, tj. ke dni [datum]. Případné zvýšení ceny předmětné nemovitosti za dobu po vydání výzvy k vydání nemovitosti do jejího vydání nelze klást k tíži žalované. Pro účely k ocenění měly být dále uplatněny cenové předpisy platné ke dni účinnosti zákona č. 87/1991 Sb., tedy vyhláška č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., nikoliv předpisy pozdější s poukazem na princip přiměřenosti a rozumnosti náhrady. Zásadním je dále, zda nemovitost nebyla v průběhu doby, kdy byla vlastněna povinnou osobou, podstatně zhodnocena. Rozdíl mezi cenou nemovitosti určenou ke dni nabytí nemovitosti povinnou osobou a cenou určenou ke dni vydání nemovitosti, je oprávněná osoba povinna vydanému uhradit. Tento nárok však musí směřovat vůči oprávněné osobě. Předmětná nemovitost byla podstatným způsobem zhodnocena, když v roce 1988 byla provedena nástavba druhého nadzemního podlaží, což vyplývá z posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], proto je potřeba od celkové tržní ceny nemovitostí odečíst zhruba 34 % za toto zhodnocení. Znalecký posudek provedený jmenovaným inženýrem není zpracován správně v souladu s příslušným cenovým předpisem, proto je pro danou věc nepoužitelný. Poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 8. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1293/2012, v němž soud uzavřel, že náhrada by měla být v rozumném poměru k ceně nemovitosti v době jejího odnětí, že je vyvlastněnému zásadně třeba poskytnout přiměřenou náhradu v rozumném poměru k tržní hodnotě odnímaného majetku, přičemž adekvátní nemusí být vždy plná tržní cena. Při jejím určení bude třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, například v době, po kterou žalobci nemovitost nerušeně užívali, okolnosti, za nichž je právní předchůdci nabyli, způsob péče o nemovitosti atd. Jak vyplývá z judikatury ESLP ve věci Pešková proti České republice ze dne 26. 11. 2009, stížnost číslo 22186/03, je třeba snížit požadovanou náhradu poměrným způsobem o tolik procent, o kolik byla kupní cena v roce 1979 nižší než cena odpovídající cenovým předpisům, přičemž právní předchůdci žalobkyně získali nemovitost za cenu nejméně o 10,2 % nižší než umožňovaly tehdy platné cenové předpisy, což vyplývá z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Cena měla v době uzavření smlouvy činit 88 925 Kč, avšak právní předchůdci žalobkyně zaplatili částku 10,2 % nižší. ESLP v uvedené věci poukázal i na to, že je třeba zabývat se tím, zda stěžovatelé nabyli majetek od státu v dobré víře, aniž by byli schopni ovlivnit podmínky transakce, přičemž pokud využili svého postavení a nabyli majetek neoprávněně za zvýhodněných podmínek, je namístě uložit povinnost vydat majetek zcela bez náhrady. Odůvodnění citovaného rozsudku [název soudu] je uvedeno, že nabyvatel [příjmení] [příjmení] v žádosti o koupi domu uváděli, že pracuje jako vedoucí oddělení práce a mezd na odboru školství [anonymizována čtyři slova], je členem KSČ 34 let, je mnoho let politicky a plně veřejně angažován, na žádost je připsáno doporučení závodního výboru [příjmení] k přednostnímu zařazení k prodeji předmětného domu s tím, že realizací tohoto prodeje by u [anonymizováno]. [příjmení] byla řešena stabilizace jeho pracovního poměru, na kterém mají zájem. Tím došlo v důsledku členství KSČ a angažovanosti [jméno] [příjmení] k protiprávnímu zvýhodnění oproti ostatním uchazečům. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil tento skutkový stav věci: Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl potvrzen rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým soud rozhodl o povinnosti žalobkyně uzavřít s [jméno] [příjmení] dohodu, na základě které mu budou vydány nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. [část obce] - dům [adresa] se stavební plochou parc. [číslo] zahrada parc. [číslo] ostatní plocha parc. [číslo] ve stavu, v jakém se nacházejí ke dni doručení písemné výzvy k vydání věci povinné osoby, tj. ke dni [datum] (rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudek [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] byly oba rozsudky zrušeny s tím, že soud musí zodpovědět také otázku, zda ve věci došlo k protiprávnímu zvýhodnění nabyvatelů nemovitostí, tyto své závěry náležitě zdůvodnit, znovu se vypořádat s výší kupní ceny nemovitostí, resp. odchylkou cen podle znaleckých posudk