31 C 80/2019-383 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně podala dne 5. 6. 2019 u zdejšího soudu žalobu na ochranu osobnosti proti žalovaným: 1. České advokátní komoře a 2. [celé jméno žalovaného]. Tvrdila, že je advokátkou, zapsanou od [datum] v seznamu advokátů, vedeném Českou advokátní komorou pod [číslo]. Žalobkyně vykonává advokacii formou advokátní společnosti„ Advokátní kancelář [právnická osoba]“, se sídlem [adresa žalobkyně], v její kanceláři pracují výlučně ženy a nepravidelně se tam vyskytují dva studenti, co by výpomocné síly. Žalovaný, Česká advokátní komora je organizace, zřízená na základě zákona č. 85/1996 Sb., ve smyslu tohoto zákona jejím jménem jedná Česká advokátní komora. Vzhledem k tomu, že žaloba směřuje proti jednání České advokátní komory, jíž je Kontrolní rada orgánem, je žalobkyně přesvědčena, že ČAK nese zodpovědnost za činnost svých orgánů a je tedy na místě její pasivní legitimace. Druhý žalovaný [anonymizována dvě slova] [advokátní komora] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [advokátní komora], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně je přesvědčena, že druhý žalovaný svým jednáním významně překročil své pravomoci a zneužil své funkce, včetně porušení zákona pro poškození žalobkyně. Žalobkyně skutkově tvrdí, že dostala od vedoucí kontrolního oddělení, JUDr. [jméno] [příjmení] informaci, že na ni byla podána stížnost, vedená dále pod [číslo jednací] s požadavkem, aby se k ní do 10 dnů vyjádřila. K tomuto oznámení byla připojena původní stížnost stěžovatele, ke které se žalobkyně měla vyjádřit. Dne 15. 5. 2018 žalobkyně odpověděla České advokátní komoře, připojila„ úřední záznam“ z jednání se stěžovatelem ze dne 13. 2. 2018, kdy proběhla jediná konzultace a v odpovědi na výzvu žalované se vyjádřila takto: zdá se, že pan [příjmení] má silné psychické problémy, což v kombinaci s jeho evidentně násilnou povahou, může přinášet zásadní problémy. Proto si dovolujeme požádat, abyste nejen jeho stížnost, jako nedůvodnou zamítli, ale abyste též zvážili, zda je nutno dotyčného informovat o zamítnutí stížnosti expressis verbis, zda by nebylo pouze možné, abyste mu napsali, že je věc„ v řešení“, či něco podobného, co by u něho nevzbudilo nenávistnou reakci, které se velmi obáváme. S ohledem na opravdu dosti šílenou zkušenost s ním, se totiž obáváme, že v případě, kdy zjistí, že jeho stížnost nedopadla tak, jak si to představoval, je možné, že si vyčíhá nějakou chvíli a např. při vstupu jiného klienta do kanceláře k nám vnikne a eventuálně někoho napadne. S ohledem na jeho naprosto přezíravý vztah k ženám a evidentně násilnickou povahu – a to i agresi směrem k ženám - toto nemůžeme vyloučit. Prosím proto ČAK alespoň tímto způsobem o zprostředkování ochrany. Též si z toho důvodu dovoluji poprosit, abychom byli zavčas informováni o tom, že mu ČAK odpovídá, abychom mohli přijmout zvýšená bezpečnostní opatření. Dne 1. 8. 2018 se žalobkyně znovu obrátila na Českou advokátní komoru s přípisem, ve kterém ČAK informovala, že její kancelář byla znovu kontaktována stěžovatelem, a to formou e-mailu. V tomto přípisu žalobkyně znovu požádala ČAK o ochranu a uvedla:„ s ohledem na nedobrý zdravotní stav a násilnickou povahu pana [příjmení], jsem neučinila, vyjma interních opatření, žádné aktivní kroky ke své ochraně, prostřednictvím státních orgánů (např. podání trestního oznámení, apod.), protože jsem přesvědčena, že by toto nemělo žádný pozitivní efekt. Spíše by jej to ještě více vyprovokovalo k našemu napadání, alespoň takové máme zkušenosti. S ohledem na tuto nepříjemnou situaci si Vás opětovně dovoluji požádat, abych byla zavčas informována o tom, že panu [příjmení] ČAK odpovídá, abych mohla přijmout zvýšená bezpečnostní opatření. Dne 20. 11. 2018 obdržela žalobkyně přípis ČAK ze dne 13. 11. 2018 o tom, že stížnost na ni byla odložena jako bezdůvodná. Tento přípis byl doručen datovou schránkou a byl podepsán druhým žalovaným [příjmení] [anonymizováno], [celé jméno žalovaného]. K přípisu z ČAK byl přiložen text odpovědi s datací z téhož data, 13. 11. 2018, který obsahoval přesný popis jejích výroků a názorů, které poskytla Kontrolní radě ČAK – a to i přesto, že jej sama zcela nadstandardně nabádala k opatrnosti, konkrétně tam bylo uvedeno toto:„ advokátka má za to, že máte silné psychické problémy a násilnickou povahu, neznáte jméno osoby, na kterou si stěžujete“. Dle ustanovení § 41 odst. 1 zákona o advokacii, je advokát povinen předložit členům Kontrolní rady veškeré, jimi požadované písemnosti, nebo jiné dokumenty, vzniklé v souvislosti s poskytováním právních služeb. Žalobkyně si je vědoma této právní úpravy a vycházela z komplementárního ustanovení zákona o advokacii, které upravuje povinnost mlčenlivosti i České advokátní komory, včetně Kontrolní rady a jejích zaměstnanců, vůči třetím osobám, přičemž se jedná konkrétně o ustanovení § 2 zákona o advokacii, konkrétně poukazuje na ustanovení § 21 odst. 9, písm. b) zákona o advokacii, podle něhož povinnost mlčenlivosti je v rozsahu, stanoveném v odstavcích 1-8 se vztahuje obdobně i na zaměstnance a advokáta nebo společnosti, nebo zahraniční společnosti, jakož i na jiné osoby, které se s advokátem nebo ve společnosti, nebo v zahraniční společnosti podílejí na poskytování právních služeb, členy orgánu komory a její zaměstnanci, jakož i na všechny osoby, které se účastní právního řízení podle § 55 nebo kárného řízení, včetně advokátů, pověřených předsedou Kontrolní rady, provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3). Podle názoru žalobkyně, žalovaní porušili ustanovení § 21 odst. 9, písm. b), když porušili zákonnou povinnost mlčenlivosti, kdy se dozvěděli o skutečnostech, které bezprostředně souvisely s výkonem advokacie. Učinili tak i přesto, že žalobkyně opakovaně žádala ČAK o ochranu. Žalovaná se pokoušela řešit situaci smírnou cestou, když požádala o smírčí řízení. Na základě žádosti předsedkyně, ustanovil předseda prvé žalované, JUDr. [jméno] [příjmení] smírčí orgán a v přípisu ze dne 29. 3. 2019 vyzval žalobkyni, aby upřesnila, jaká opatření by měla smírčí komise provést, event. signalizovat pro vedení, která by eliminovala ohrožení advokáta v podobných situacích. Na základě výzvy odpověděla žalobkyně 2. 4. 2019 s tím, že se domnívá, že uvedená odpověď stěžovateli svědčí buď o zcela neprofesionálním přístupu Kontrolní rady ČAK a jejím jménem jednajícího JUDr. [celé jméno žalovaného], nebo o úmysl ji poškodit. V každém případě, je přesvědčena, že je na místě jeho omluva, případně i omluva České advokátní komory, jejímž jménem JUDr. [celé jméno žalovaného] jednal. Smírčí komise, resp. druhý žalovaný nevyužili možnosti řešit spor smírem a evidentně o toto neměli zájem. Žalobkyně tudíž má za to, že jednáním žalovaných, tito porušili svou zákonem stanovenou povinnost i povinnost danou ustanovením § 81 a následujících občanského zákoníku, dle kterého má každý právo na ochranu, zejména života, zdraví, soukromí a projevu osobní povahy. Žalovaní způsobili žalobkyni stres, přinutili ji přijmout opatření mimořádné povahy a pro ochranu jí samé i jejích pracovnic a podstoupili její vyjádření, tedy projev soukromé povahy, třetí osobě, ačkoliv jim zákon explicitně ukládal povinnost mlčenlivosti. Žalobkyně tudíž požaduje satisfakci ve formě omluvy ve shora uvedeném znění. 2. Prvý žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že posuzování stížnosti stěžovatele na advokáty, je imanentní součástí činnosti Kontrolní rady žalované. ČAK informovala žalobkyni, že na ni byla podána žaloba, stížnost byla k podání připojena a žalobkyně byla vyzvána, aby se vyjádřila ve lhůtě 10 dnů. Žalovaná podáním č. j. -418/2018-002 ze dne 10. 5. 2018 informovala stěžovatele o doručení jeho stížnosti a nastínila mu další postup ve věci při posuzování stížnosti a informovala ho o nemožnosti komory rozhodovat o náhradě škody, nebo jiných finančních nárocích. Žalobkyně se ke stížnosti vyjádřila a ke stížnosti žalobkyně připojila úřední záznam o schůzce, sepsaný advokátkou [příjmení]. Na záznamu je ručně tiskacím písmem napsáno slovo„ šílenec“. Pokud se žalobkyně žalobou domáhá omluvy po žalovaném ad 1, tento navrhuje její zamítnutí. Žalovaná výkonem kontrolní činnosti (§ 46 zákona o advokacii) i organizování smírčího řízení podle ustanovení § 28 z.a. plnila svou zákonnou působnost, své právo, která lze ovšem současně považovat i za zákonnou povinnost. K tomu, aby žalovaná byla označena v souladu s právní úpravou za škůdce, když vykonávala své právo, byla povinna nahradit škodu,