39 C 97/2017 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal po žalované určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí. V žalobě uvedl, že byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako technolog provozní. Zároveň je žalobce předsedou představenstva [anonymizována čtyři slova] (dále jen„ [anonymizováno]“). Dne [datum] byla žalobci doručena výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákona č. 262/22006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) a na základě této výpovědi měl pracovní poměr skončit k datu [datum]. Žalobce dopisem ze dne [datum] oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání a výpověď z pracovního poměru považuje za neplatnou. Důvod pro neplatnost výpovědi spatřuje žalobce v tom, že žalovaná v rozporu s ust. § 61 odst. 2 zákoníku práce nepožádala odborovou organizaci o souhlas s výpovědí a výpověď byla tedy dána bez souhlasu této odborové organizace. Nad rámec uvedeného uvedl, že výpovědní důvod tvrzený ve výpovědi není dán. Uvedl, že je členem a předsedou předsednictva [anonymizováno], kdy tato odborová organizace působí u zaměstnavatele od [datum]. Žalovaná tuto odborovou organizaci zcela ignorovala a ani neformálně ji nepožádala o souhlas s výpovědí. Žalovaná rovněž od [datum] odborovou organizaci cíleně ignorovala, přitom ji žalovaná až do poloviny [anonymizováno] [rok] standardně respektovala. Následně se postup žalované vůči odborové organizaci [anonymizováno] změnil, a to pravděpodobně z důvodu, že tato organizace s dalšími dvěma organizovala stávku zaměstnanců a upadla tak u zaměstnavatele v nemilost. Dne [datum] obdržel předseda odborové organizace email od pana [celé jméno svědka], který obsahoval jednostranné požadavky zaměstnavatele na prokázání povinnosti vyplývající z ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce a byl [anonymizováno] stanoven termín do [datum] na doložení, že má nejméně 3 členy v pracovním poměru u zaměstnavatele. Na tento email obratem reagoval předseda [anonymizováno] s tím, že v takto krátkém termínu není schopen reagovat. Jelikož se [anonymizováno] ve vztahu ke svým členům zavázal, že nebude sdělovat totožnost svých členů, zaslal později žalované čestné prohlášení potvrzující, že jsou splněny podmínky existence odborové organizace. Zaměstnavatel ale již od [datum] zcela účelově [anonymizováno] jako odborovou organizaci ignoruje, a to přesto, že ze zákoníku práce nevyplývá žádná povinnost odborové organizace prokazovat požadované skutečnosti a identifikovat své členy. [anonymizováno] tedy následně opakovaně sděloval zaměstnavateli, že podmínky uložené zákonem jsou splněny, domáhal se účasti na jednáních se zaměstnavatelem a i přesto dne [datum], kdy se konala schůzka vedoucího [anonymizováno] [obec] s odborovým partnerem, nebyla [anonymizováno] na jednání přizvána. Dále žalobce uvedl, že nebyl naplněn ani požadavek, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával. Uvedl, že jeho pracovní poměr trvá již od roku [rok], kdy pracoval vždy řádně, rovněž získal certifikát opravňující ke školení dalších zaměstnanců. U žalované byla přitom dvě shodná pracovní místa (technolog provozní), z nichž jedno bylo zrušeno, a pro nadbytečnost obdržel výpověď právě žalobce. Přitom žalobce odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1125/2007, kde je uvedeno, že z více zaměstnanců vykonávajících tentýž druh práce, který je v dalším období pro zaměstnavatele potřebný jen v užším rozsahu, je možno zaměstnance uvedeného v ust. § 59 odst. 2 zákoníku práce vybrat jako nadbytečného pouze tehdy, nelze-li po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával. Nad rámec žalobce uvedl, že i samotné rozhodnutí o zrušení systemizovaného pracovního místa technolog provozní ze dne [datum] nemělo žádný věcný důvod a výpovědní důvod ve skutečnosti nebyl dán a je zcela vykonstruovaný. Žalobce uvedl, že na důvody uvedené v organizační změně, neměla práce technologa žádný vliv. 2. Žalovaná se k věci vyjádřila svým podáním ze dne [datum] s tím, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Uvedla, že nesouhlasí s tím, že by výpověď uložená žalobci nebyla předem projednána s odborovou organizací, ale naopak uvedla, že výpověď byla projednána s [anonymizováno 10 slov] a tato odborová organizace výpověď projednala dne [datum]. Bylo tak postupováno proto, že žalobce nebyl v době výpovědi členem žádné odborové organizace. Výpověď byla tedy projednána s odborovou organizací s největším počtem členů působících u žalované. Žalovaná se neztotožňuje s tím, že měla být výpověď projednána s [anonymizováno]. Uvedla, že dříve u žalované [příjmení] působila, nicméně následně dne [datum] oslovil [celé jméno svědka] předsedu [anonymizováno] s prosbou o zaslání seznamu členů výboru [anonymizováno] a jelikož na uvedený email nebylo ze strany [anonymizováno] nikterak reagováno, obrátil se na ně [anonymizováno] [celé jméno svědka] opakovaně o zaslání seznamu členů a dále o prokazatelné doložení skutečností, že [anonymizováno] naplňuje podmínky ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce a upozornil je na skutečnost, že tato informační povinnost vyplývá mj. z části IV bodu 14 platné kolektivní smlouvy. Na daný email reagoval žalobce s tím, že zachovává absolutní anonymitu jejich členů a jmenný seznam zaměstnanců nikdy nepředloží a požadavek, že májí v odborové organizaci alespoň 3 členy doloží prostřednictvím právníka, ovšem bez uvedení termínu, kdy se tak stane. Dne [datum] byla [anonymizováno] zaslána opětovná žádost o doložení podmínky v ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce a byla upozorněna na skutečnost, že od [datum] je žalovaná nepovažuje za odborovou organizaci. Ode dne [datum] již žalobce s žalovanou nekomunikoval a požadované dokumenty mu nedoložil. Přitom požadavek zaměstnavatele na doložení požadovaných informací je zcela legitimní s ohledem na skutečnost, že jsou zástupcům odborových organizací předávány strategické a obchodně citlivé informace a je jim umožněno čerpat nemalé prostředky z fondu kulturních a sociálních potřeb na jejich činnost. Ostatní odborové organizace s prokázáním shora uvedených podmínek problém nemají. Žalovaná odkázala na odborné publikace týkající se zákoníku práce a uvedla, že odborová organizace musí na požádání zaměstnavateli prokázat splnění podmínky 3 členů/zaměstnanců, a to nejen při zahájení své činnosti, ale kdykoliv v průběhu svého působení. Žalovaná dále odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 5054/2014 ze dne 26. 10. 2016, kdy Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že působnost odborové organizace u zaměstnavatele je nutno zjišťovat ke dni doručení výpovědi zaměstnanci. Jelikož nebylo prokázáno, že [anonymizováno] ke dni výpovědi u zaměstnavatele působil, nemohla ho žalovaná požádat o souhlas. K předpokladům platnosti výpovědi podle § 52 písm. c) zákoníku práce uvedla, že důvodem organizační změny byly důvody organizační a provozní. Rozhodnutí žalované o organizační změně bylo přijato za účelem dosažení optimalizace pracovních míst v souvislosti s poklesem počtu kusů zpracovávaných drobných listovních zásilek na [anonymizováno] a naplnění koncepce zpracování listovních zásilek. Obdobná organizační změna, tj. zrušení shodných pracovních míst, proběhla v loňském roce na [anonymizováno] [obec a číslo] i na [anonymizováno] [obec a číslo]. 3. Ve své replice ze dne [datum] žalobce uvedl, že na podporu svých tvrzení dokládá závěr šetření Oblastního inspektorátu práce pro hl. m. Prahu ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že [anonymizováno] splnil [datum] podmínky ust. 286 odst. 3 zákoníku práce a současně zaměstnavateli neoznámil, že by přestal splňovat tyto podmínky a je tedy oprávněn jednat v pracovněprávních vztazích. 4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že závěr Oblastního inspektorátu práce není pro soud závazný a v kontrolním řízení nebyly zohledněny všechny uplatněné skutečnosti, Inspektorát práce nezohlednil právní úpravu, důvodovou zprávu, nepřihlédl k odborným výkladům a vůbec se nezabýval otázkou, zda členství doložených zaměstnankyň trvalo nepřetržitě až do roku [rok]. Z uvedeného šetření nevyplynulo, že dané zaměstnankyně, které se přihlásily jako členky v roce [rok] k odborové organizaci žalobce, by byly automaticky členkami až do dnešní doby. 5. Soud ve věci rozhodl rozsudkem dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] tak, že žalobu na určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum] je neplatné, zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč. 6. K odvolání žalobce rozhodl dne [datum rozhodnutí] pod čj. [číslo jednací] Městský soud v Praze a rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění odvolací soud uvedl, že v průběhu řízení před soudem I. stupně došlo dvakrát ke změně v obsazení senátu. Při první změně soud postup podle ust. § 119 odst. 3 o.s.ř. respektoval, ale v případě druhé změny při jednání dne [datum] již takto nepostupoval. Dále odvolací soud vytkl soudu I. stupně, že neposkytl