40 C 12/2020-146 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. [anonymizována dvě slova] svým nálezem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [číslo] [rok], ve znění Rozhodnutí o námitkách, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok], ze dne [datum] (dále jen„ Nález“) rozhodl tak, že ve výroku I. řízení o návrhu žalovaného, [celé jméno žalovaného], na zaplacení částky 182 728 Kč s příslušenstvím zastavil. Ve výroku II. určil, že pojistná smlouva [číslo] kterou dne [datum] uzavřeli žalobkyně a žalovaný, je od počátku neplatná. Ve výroku III. uložil žalobkyni zaplatit žalovanému částku 30 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení. Ve výroku IV. návrh žalovaného ve zbývající části zamítl. Ve výroku V. uložil žalobkyni povinnost zaplatit sankci ve výši 15 000 Kč podle [ustanovení pr. předpisu] o [anonymizována dvě slova]“). 2. [anonymizována dvě slova] v rámci meritorního rozhodování vyšel ze skutkových zjištění (učiněných na základě podkladů předložených mu oběma stranami) o tom, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizováno] pojištění [anonymizována dvě slova]“ s počátkem pojištění od [datum] a pojistnou dobou 40 let, s ročním běžným pojistným ve výši 100 000 Kč, sjednanou garantovanou částkou pro případ smrti ve výši 10 000 Kč, s umístněním 50% běžného pojistného i mimořádného pojistného do [anonymizováno] fondu a 50% běžného pojistného i mimořádného pojistného do [anonymizováno] fondu (dále jen„ Pojistná smlouva“). Smlouvou bylo sjednáno investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití žalovaného. S účinností od [datum] došlo ke změně frekvence placení pojistného na měsíční, s účinností od [datum] došlo ke snížení běžného měsíčního pojistného na 1 000 Kč a ke změně délky pojistné doby do [datum], s účinností od [datum] došlo ke snížení běžného měsíčního pojistného na 500 Kč a ke změně konce data pojištění na [datum] Poslední doloženou platbu pojistného uhradil žalovaný dne [datum] ve výši 500 Kč; celkem žalovaný uhradil žalobkyni na pojistném částku 279 332 Kč. Finanční arbitr zjistil, že pojištění sjednané [anonymizováno] smlouvou ke dni vydání [příjmení] stále trvalo. Dále zjistil, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě jeho žádostí mimořádné výběry ve výši 18 061 Kč dne [datum], 65 000 Kč dne [datum] a 99 667 Kč dne [datum]. 3. Pokud jde o meritum věci, [anonymizována dvě slova] se s ohledem na zásadu procesní ekonomie a konstantní soudní judikaturou přednostně zabýval námitkou absolutní neplatnosti [anonymizováno] smlouvy. [anonymizována dvě slova] shledal neplatnost ujednání o počátečních, správních nákladech a rizikovém pojistném, o kterých dále dovodil, že nejsou oddělitelná od ostatních ustanovení [anonymizováno] smlouvy ve smyslu § 41 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a dovodil tudíž absolutní neplatnost [anonymizováno] smlouvy jako celku. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy od počátku se dále [anonymizována dvě slova] zabýval vydáním bezdůvodného obohacení vzniklého z neplatně sjednané smlouvy a s tím související námitky promlčení vznesené oběma stranami. 4. Žalobkyně se dle [anonymizována dvě slova] bezdůvodně obohatila přijatým pojistným z neplatné [anonymizováno] smlouvy a žalovaný naopak vyplacenými mimořádnými výběry. [anonymizována dvě slova] posoudil otázku vydání bezdůvodného obohacení obou stran [anonymizováno] smlouvy ve smyslu § 451 a § 457 o.z. Žalobkyně pak v průběhu řízení před [anonymizována dvě slova] vznesla námitku promlčení uplatňovaného nároku žalovaného, žalovaný obdobný návrh učinil ve vztahu k nárokům uplatňovaným žalobkyní. Ve vztahu k určení běhu promlčecí lhůty vyšel [anonymizována dvě slova] z obecné úpravy v § 107 odst. 1 o.z., podle níž je subjektivní promlčecí lhůta dvouletá, resp. objektivní promlčecí lhůta tříletá. Počátek běhu lhůty pak [anonymizována dvě slova] určil jako okamžik, kdy se žalovaný skutečně dozvěděl, že se žalobkyně na jeho úkor bezdůvodně obohatila. Tento okamžik dle [anonymizována dvě slova] nenastal dříve než ke dni [datum], kdy se žalovaný na infolince žalobkyně dozvěděl aktuální výši kapitálové hodnoty pojištění 55 055 Kč, žalovaný současně z podstaty smluvního vztahu věděl, jakou výši pojistného žalobkyni uhradil a jakou výši plnění od žalobkyně obdržel. Protože od března 2017 neuplynula do zahájení řízení před [anonymizována dvě slova] dvouletá subjektivní lhůta, [anonymizována dvě slova] použil pro posouzení promlčení nároku objektivní tříletou lhůtu. Z toho [anonymizována dvě slova] dovodil, že mezní datum rozhodné pro promlčení nároku je den [datum], tj. tři roky před podáním návrhu žalované k [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] pak určil (ve smyslu rozhodnutí o námitkách), že od tohoto data do vydání rozhodnutí ve věci žalovaný uhradil a doložil celkem 47 plateb pojistného v celkové výši 30 500 Kč. Všechny zbývající platby žalovaného prohlásil [anonymizována dvě slova] za promlčené. [anonymizována dvě slova] rovněž posoudil jako důvodnou námitku promlčení vznesenou žalovaným ve vztahu k mimořádným výběrům a odkupnému, když tříletá promlčecí doba poslednímu z vyplacených plnění v dubnu 2017 a žalobkyně neuskutečnila v této lhůtě žádný úkon, kterým by běh promlčecí lhůty zastavila. Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu řízení před [anonymizována dvě slova] vzal svůj návrh částečně zpět, rozhodl finanční arbitr v tomto rozsahu (182 728 Kč) o zastavení řízení. 5. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala změny Nálezu tak, že všechny návrhy žalovaného uplatněné před [anonymizována dvě slova] se zamítají, a že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady soudního řízení. Svou žalobou se dále domáhala na další žalované, České republice – Kanceláři [anonymizována dvě slova], uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, kterou musela zaplatit dle výroku V. [příjmení]. 6. Žaloba vychází z tvrzení, že [anonymizováno] smlouva byla uzavřena platně a určitě, a i pokud by tomu tak v některých částech snad nebylo, působilo by to nejvýše relativní neplatnost dílčích ujednání smlouvy, přičemž právo dovolat se relativní neplatnosti je na straně žalovaného promlčeno a ani neplatnost dílčích ujednání by neměla za následek neplatnost celé [anonymizováno] smlouvy. K napadenému určovacímu výroku žalobkyně zpochybnila pravomoc [anonymizována dvě slova] k jeho vydání, stejně jako nedostatek naléhavého právního zájmu. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně kategoricky žalobkyně odmítla, že by uzavření [anonymizováno] smlouvy mělo představovat úmysl žalobkyně obohatit se na úkor žalovaného. Žalobkyně neměla ani nemohla mít jakoukoli možnost zjistit, že žalovaný si není vědom všech pojistných podmínek či dokonce že s nimi nesouhlasí, neboť žalovaný nikdy nerozporoval uzavření [anonymizováno] smlouvy a ani nijak nenapadal pojistné podmínky či rozsah informací, které mu byly či měly být sděleny. Rovněž odmítla námitku, že promlčení je v rozporu s dobrými mravy, když žalovaný náhle, po šesti letech od uzavření [anonymizováno] smlouvy tvrdí, že jeho [anonymizováno] smlouva je neplatná, je to právě žalovaný, kdo se v rozporu s dobrými mravy snaží neoprávněně získat zpět své finanční prostředky, a to navzdory skutečnosti, že žalobkyně řádně po dobu více než šesti let poskytovala žalovanému pojistné krytí. 7. Rovněž žalovaný [celé jméno žalovaného] podal ke zdejšímu soudu žalobu směřující proti [příjmení], a to dne [datum]. Žalovaný se podanou žalobou domáhal změny [příjmení] tak, aby byl v rozsahu výroků II. až V. nahrazen tak, že (i) se určuje, že [anonymizováno] smlouva je od počátku neplatná, že (ii) žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku 105 604 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 92 104 Kč od [datum] do zaplacení a že (iii) žalobkyně je povinna zaplatit sankci podle §17a zákona o finančním arbitrovi ve výši 10% z částky, kterou je žalobkyně povinna zaplatit podle bodu ad (ii). 8. Žalovaný ve své žalobě namítal, že [anonymizována dvě slova] dovodil neplatnost smlouvy na základě neoddělitelnosti neplatných ujednání o počátečních a správních nákladech a rizikovém pojistném, když přitom žalovaný neplatnost spatřoval v rozporu vůle žalobkyně s obsahem smlouvy, nesjednání pojištění (tedy nesjednání rozsahu pojistného plnění a rizikového pojistného), nekalých obchodních praktikách a neurčitosti ujednání o tvorbě kapitálové hodnoty pojištění (v této souvislosti v následných vyjádřeních poukázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], v němž v podobné skutkové a právní situaci došel odvolací soud k závěru, že sama skutečnost, že ujednání o rizikovém pojistném je v pojistných podmínkách (shodných s nynějším případem) neurčité, stačí k závěru o neplatnosti pojistné smlouvy jako celku). Žalovaný dále poukazoval na úmysl žalobkyně bezdůvodně se obohatit, když si byla vědoma vzhledem k úřednímu sdělení [anonymizováno] ze dne [datum] i důsledků takového jednání, tedy neplatnosti pojistné