40 C 6/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou soudu doručenou dne [datum] domáhal po žalované z titulu uzavřené pojistné smlouvy vyplacení doplatku na odkupném ve výši 557 951 Kč s příslušenstvím. Žaloba vychází z tvrzení, že žalobce a žalovaná dne uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu o investičním životním pojištění PROFI Invest [číslo]. Pojištění na základě této smlouvy zaniklo dne [datum], k žádosti žalobce. Žalovaná vyplatila žalobci v souvislosti s ukončením pojištění odkupné ve výši 315 627 Kč. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná stanovila částku odkupného mylně, a proto požaduje doplatit ještě částku ve výši žalované sumy. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že žalovaný nárok plném rozsahu neuznává. Žalovaná má za to, že v prvé řadě by se soud měl zabývat skutečností, zda nárok uplatňovaný žalobou není promlčen, a v tomto rozsahu vznáší námitku promlčení. Žalobce se totiž původně domáhal návrhem na zahájení řízení u finančního arbitra ze dne [datum], v rámci řízení vedeného pod sp. zn. FA/SR/ZP [číslo], vydání bezdůvodného obohacení a příslušenství, in eventum o určení, že náklady a poplatky účtované žalované souvislosti s pojistnou smlouvou nebyly platně sjednány. Dne [datum] byl finančním arbitrem ve věci vydán nález, kterým byl uplatněný nárok zčásti zamítnut, což je obci nevyhovovalo a vzal svůj návrh zpět, načež bylo řízení usnesením ze dne [datum] zastaveno. Pojistná smlouva byla uzavřena dne [datum], žalobce se o jím tvrzeném bezdůvodném obohacení mohl dozvědět již při uzavírání pojistné smlouvy. Žalobce tedy nabyl vědomost o vzniku údajného bezdůvodného obohacení již dne [datum] a subjektivní promlčecí doba v trvání dvou let plyne od každé platby pojistného zaplacené žalobcem (stejně je judikováno i Nejvyšším soudem ČR, např. rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 2598/2020-240). Poslední platbu pojistného uhradil žalobce dne [datum]. Žaloba byla u soudu podána až dne [datum], promlčeno je tak veškeré bezdůvodné obohacení ve výši pojistného zaplaceného přede dnem [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobce po dni [datum] na pojistnou smlouvu neplnil ničeho, na straně žalované nedošlo a ani nemohlo dojít k jejímu bezdůvodnému obohacení. Žalovaná i přesvědčena, že jí vznese na námitka promlčení je důvodná a není v rozporu s dobrými mravy, V tomto rozsahu odkazuje na bohatou rozhodovací praxi níže podepsaného soudu, Městského soudu v Praze jakožto soudu odvolacího i judikaturu nejvyššího soudu a ústavního soudu. Pro případ, že by soud ve věci aplikoval tříletou promlčecí dobu, žalobce uplatnil námitku započtení, a to tak, že započetl výši uhrazeného odkupného na zaplacené pojistné v období od [datum] do [datum]. Žalovaná dále uvádí, že nejednala rozporu s pojistnou smlouvou, když snížila plnění při ukončení pojistné smlouvy, neboť součástí této smlouvy byly i náklady, poplatky a rizikové pojistné ve smlouvě sjednané. Čl. 3.1 Doplňkových pojistných podmínek stanoví, že„ Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění a počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele.“ Článek 1.6 DPP stanoví, že„ pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění rizikové pojistné za základní pojištění.“ Žalovaná zastává názor, že pokud ujednání pojistné smlouvy byla pro žalobce nejasná, neměl pojistnou smlouvu uzavírat, resp. mohl ji vypovědět ve lhůtě dvou měsíců po jejím uzavření. Má za to, že bez dalšího nelze přičítat pojišťovně subjektivně špatné rozhodnutí spotřebitele pouze proto, že pojišťovna je v roli silnější strany. 3. K vyjádření žalované se žalobce vyjádřil tak, že uvedl, že pojistná smlouva byla ukončena v říjnu 2019 a odkupné mu bylo vyplaceno v listopadu 2019. Žalobce tak nárok na řádné plnění z ukončené pojistné smlouvy ukončil v otevřené tříleté promlčecí době. V případě, že soud posoudí pojistnou smlouvu jako neplatnou, namítá, že námitka promlčení vznesená žalovanou je v rozporu s dobrými mravy. Žalobce přitom poukazuje na rozsudek Městského soudu v Praze, sp. zn. 23 Co 375/2020 ze dne 13. 1. 2021 a uvádí, že námitkou promlčení se žalovaná snaží ekonomicky těžit z rozdílu mezi řádným plněním z pojistné smlouvy a nepromlčenou částí bezdůvodného obohacení. Za nesprávný považuje žalobce i závěr, že pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby je rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení, kdo je získal, přičemž touto vědomostí nemíní znalost právní kvalifikace, nýbrž pouze skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Žalobce je přesvědčen, že tento závěr učinily obecné soudy zcela schematickou aplikací judikatury nejvyššího soudu, aniž by vzaly v úvahu individuální aspekty sporu. Dále poukazuje na skutečnost, že jednání systémově poškozující klienty byla jen důsledkem vědomého ignorování legislativy, stanovisek regulátora a judikatury. Praktiky žalované byly nekalé, ačkoli žalovaná měla zákonnou povinnost zřídit a udržovat funkční efektivní řídící a kontrolní systém (vnitřní systém kontroly), tuto nesplnila. Pokud by naplněna byla, žalovaná by musela nejpozději s okamžikem zřízení oddělení compliance vyhodnotit nesoulad svého jednání v předsmluvní fázi se zákonem o ochraně spotřebitele, k datu zveřejnění úředního sdělení ČNB ze dne [datum] revidovat své právní dokumenty a vyhodnotit nesoulad svých postupů s právními předpisy, nejpozději v roce se 2014 vypořádat s právním názorem finančního arbitra, který opakovaně v rámci předběžného posouzení sděloval žalované, že příslušná ujednání DPP týkající se srážek počátečních a správních nákladů a rizikového pojistného, jsou neplatná. Žalovaná tak ve výsledku uplatněnou námitkou promlčení těží z vlastní vědomé nepoctivosti a protiprávního jednání. 4. V rámci jednání, které se konalo dne [datum], soud poskytl žalobci poučení ve smyslu ust. §118a odst. 2 o.s.ř. o tom, že věc bude právně posuzována jako nárok z bezdůvodného obohacení, neboť má za to, že pojistná smlouva je absolutně neplatná. K tomuto poučení soudu žalobce svůj návrh na zaplacení částky 557 951 Kč s přísl. doplnil tak, že uvedl, že žalovaná částka představuje sumy zaplaceného pojistného na neplatnou pojistnou smlouvu za celou dobu jejího trvání ponížené o částku 315 627 Kč, která představuje vyplacené odkupné. Žalobce současně sdělil, že netrvá na výslechu svědků navržených v jeho podání ze dne [datum], neboť soudy by vůbec neměly v dané věci s ohledem na rozhodnutí ESD sp. zn. C [číslo], promlčení ve věci aplikovat. 5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 6. Dne [datum] žalobce a žalovaná uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění PROFI Invest s počátkem pojištění [datum] na pojistnou dobu 20 let, a to na pojištění pro případ smrti nebo dožití, s měsíčním běžným pojistným ve výši 4 645 Kč (5 000 Kč minus 355 Kč, které představuje pojistné na úrazové pojištění), sjednanou garantovanou částkou pro případ smrti 1 000 000 Kč. Pojistná smlouva obsahuje prohlášení pojistníka (žalobce), že při uzavření smlouvy převzal Všeobecné pojistné podmínky životního pojištění a Doplňkové podmínky životního pojištění (pojistná smlouva [číslo]). 7. Podle bodu 2.3 doplňkových pojistných podmínek se rizikovým pojistným rozumí úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným pojistnou smlouvou. Dle bodu 2.5 se kapitálovou hodnotou rozumí aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotou negarantovanou. Kapitálová hodnota se snižuje k 1. dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené pojistné. Kapitálová hodnota se může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů. Dále se kapitálová hodnota může snižovat o mimořádné výběry. Dle čl. 1, bod 1.5 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění, dle bodu 1.6 rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Čl. 1 bod 2.1 stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. Čl. 1 bod 2.2 pak stanoví, že pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Ustanovení čl. 2 bod [číslo] a [číslo] stanoví, že dožije-li se pojišt