21 C 141/2021-54 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení s následujícím odůvodněním. Žalovaný jakožto úvěrovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] [rok] (dále jen„ Smlouva“), na základě níž byl dne [datum] poskytnut žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Ke dni [datum] byla část závodu [právnická osoba] zahrnující Smlouvu převedena ve prospěch [právnická osoba] a dne [datum] uzavřel [právnická osoba] jakožto postupník smlouvu o postoupení pohledávky s žalobkyní, na základě níž byla pohledávka ze Smlouvy postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a na jistině dluží částku [částka]. 2. Žalovaný namítl neplatnost Smlouvy pro rozpor s dobrými mravy zejména kvůli nemravné výši RPSN, která činí více než 166%. Dále namítl, že poskytovatel úvěru nepostupoval v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a neposoudil schopnost žalovaného jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, když částí úvěru ze Smlouvy byl doplacen předchozí úvěr žalovaného u stejné společnosti. 3. V průběhu řízení vzala žalobkyně podáním ze dne [datum] žalobu ohledně částky [částka] s požadovaným úrokem z prodlení zpět s tím, že žalovaný uhradil k tomuto dni z poskytnutého úvěru celkem částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedisponuje dalšími důkazními prostředky, jimiž by prokázala, jak původní věřitel prověřil úvěryschopnost žalovaného, nadále požaduje pouze částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], ve spojení s usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], bylo řízení ohledně částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení zastaveno. 4. Žalovaný podáním ze dne [datum] sdělil, že souhlasí s vrácením finančních prostředků ve zbývající výši [částka] z titulu bezdůvodného obohacení. 3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovaný z této částky dosud neuhradil částku [částka]. 4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav. Smlouvou o úvěru [anonymizována dvě slova] [rok], formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a předpisem splátek ke Smlouvě má soud za prokázané, že [právnická osoba] jakožto úvěrující uzavřela dne [datum] smlouvu s žalovaným jakožto úvěrovaným s tím, že ke dni podpisu Smlouvy poskytla žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši [částka] na dobu určitou do splatnosti poslední 13. splátky. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutou jistinu, úroky a poplatky v pravidelných 13. měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž každá splátka byla splatná 22. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Dle čl. II odst. 1 Smlouvy byl úvěr poskytnut za úroky ve výši 28% z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu činí na rok 25,85% ročně u úvěru na 13 měsíců. Dle čl. II odst. 2 Smlouvy se strany dohodly, že dlužník zaplatí poplatek za uzavření smlouvy ve výši [částka] RPSN dle čl. IV. činila v případě nulového poplatku za uzavření smlouvy 166,07%. 5. Smlouvou o prodeji části závodu včetně příloh má soud za prokázané, že [právnická osoba] jakožto prodávající a [právnická osoba] uzavřely smlouvu o prodeji části závodu, na základě níž prodávající za úplatu předvedl vlastnické právo k části závodu spočívající v organizovaném souboru jmění, který prodávající vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování činnosti Divize spotřebitelských úvěrů prodávajícího a která představuje samostatnou organizační složku ve smyslu § 2183 o. z., přičemž část závodu se sestává mimo jiné z veškerých úvěrových smluv uvedených na CD tvořícím Přílohu [číslo] této smlouvy včetně souvisejících pohledávek, na jejichž základě prodávající poskytl úvěry svým klientům (čl. II. bod 2.1, čl. III, bod 3.1 a 3.2 smlouvy). Součástí převáděné části závodu byla i Smlouva uzavřená s žalovaným (uvedená na straně 52 seznamu smluv tvořících přílohu [číslo]). 6. Smlouvou o postoupení pohledávek, prohlášením o pravosti podpisu a přílohou – seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že [právnická osoba] jakožto postupitel a žalobkyně jakožto postupník uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě níž postupitel úplatně postoupil žalobkyni své pohledávky za dlužníky uvedenými v příloze [číslo] smlouvy. Předmětem postoupení byla mimo jiné pohledávka za žalovaným z titulu Smlouvy. 7. Předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího lístku má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky [částka] z titulu nesplaceného úvěru vyplývajícího ze Smlouvy včetně sankcí a dále částky [částka] jakožto nákladů právního zastoupení. Zároveň je v předžalobní výzvě oznámeno postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni. Zásilka obsahující předžalobní výzvu byla žalovanému doručována prostřednictvím držitele poštovní licence a k poštovní přepravě byla předána dne [datum]. 8. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. V souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění i shodná tvrzení stran. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zaplacení žalobní částky z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že sama výslovně uvedla, že není schopna prokázat, jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěryschopnost žalovaného, soud nečinil žádná skutková zjištění z ostatních v řízení provedených důkazů (faktury a příjmový pokladní doklad vystavené žalovaným, vyúčtování [anonymizováno] služeb a vodného, přiznání k dani z příjmů za rok 2016). 8. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně: Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžit prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 cit. ust. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-l