27 C 156/2021-55 — Obvodní soud pro Prahu 1

1 Žalobci [příjmení] a B. se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhali každý na žalované zaplacení částky 260 000 Kč z titulu náhrady újmy způsobené při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem, který spatřovali v nepřiměřené délce řízení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobců, [příjmení] [příjmení], [datum narození], zemřelá [datum], uplatnila dne [datum] nárok na navrácení zemědělských nemovitostí dle zák. č. 229/1991 Sb., o půdě, v platném znění (dále jen„ ZoP“), kdy na podkladě jejího přípisu bylo zahájeno řízení u Státního pozemkového úřadu - Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] [anonymizována dvě slova] [část Prahy] [číslo jednací]. Původní žadatelka, [příjmení] [příjmení], byla oprávněnou osobou k ideálnímu spoluvlastnickému podílu o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na výměře 33 574 m² půdy v katastrálním území Michle, což potvrdila žalovaná ve svém přípise ze dne [datum] a což vyplývá ze spisu Státního pozemkového úřadu - Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] [anonymizována dvě slova] [část Prahy]. Původní žadatelka, [příjmení] [příjmení], se nedočkala vyřízení svého nároku, ač řízení bylo z jejího podnětu zahájeno již v roce 1992 a jmenovaná zemřela dne [datum]. Za 8 let života původní žadatelky nebylo řízení u příslušného správního orgánu skončeno a její nárok nebyl plně vyřízen. Až dne [datum] došlo k vydání rozhodnutí sp. zn. SPU [číslo] a rozhodnutí sp. zn. SPU [číslo], které se týkalo podání z roku 1992, tj. až po 28 letech se právní nástupci [příjmení] [příjmení] dozvěděli, jak byl její restituční nárok vyřešen, když části bylo původně vznesenému nároku vyhověno a části nikoliv, jak se lze dočíst z obou odkazovaných rozhodnutí. Předmětné restituční řízení vedené u Státního pozemkového úřadu - Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] [anonymizována dvě slova] [část Prahy] sp. zn. PU [číslo], trvalo téměř třicet let, tudíž nelze jeho délku považovat za přiměřenou. Je stiženo nesprávným úředním postupem spočívajícím v povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Oběma žalobcům byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda a se zřetelem na splnění všech zákonných podmínek zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění (dále jen„ OdpŠk“) uplatnili každý nárok na náhradu škody. V souladu s rozsudkem Nejvyšší soudu České republiky ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009, se přiměřené zadostiučinění přiznává za celkovou délku řízení, přičemž základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, se pohybuje v rozmezí od 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, za současného snížení částky za první dva roky na polovinu. Žalobci jsou ve věci aktivně věcně legitimováni v důsledku právního nástupnictví po [jméno] [celé jméno žalobce] od roku 2007. Každý ze žalobců nárokoval částku 260 000 Kč. 2 Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odkazem na své vyjádření v dopise ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým odmítla nárok žalobců na náhradu nemajetkové újmy s odůvodněním, že správní orgán nebyl nečinným po celou dobu řízení, když v roce 2001 bylo rozhodnuto o 68% nároku. Navíc správní řízení bylo velice složité z hlediska prokazování restitučního důvodu, když v daném případě přicházely v úvahu restituční tituly uvedené v § 6 odst. 1 písm. m) a n) a o) ZoP, tudíž bylo třeba se podrobně zabývat otázkou, zda daná nemovitost přešla na stát bez vyplacení náhrady za vyvlastnění podle § 6 odst. 1 písm. n) ZoP nebo zda byla vyvlastněna za náhradu, pokud nemovitost existuje a trvale neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna podle § 6 odst. 1 písm. m) ZoP. Nejnáročnějším úkolem bylo vyřešení otázky zastavěnosti nárokovaných pozemků, resp. existence překážky vydání dle § 11 odst. 1 písm. c) ZoP. K délce řízení přispěla dle žalované zdlouhavá dědická řízení i pasivní přístup dědiců po žadatelce [příjmení] [příjmení] a Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], kteří nebyli ve stavu nejistoty o výsledku restitučního řízení, tudíž jim nemohla vzniknout nemajetková újma. Žalovaná odkázala na část V. stanoviska Nejvyššího soudu vedeného pod sp. zn. Cpjn 206/2010, podle kterého náhrada imateriální újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouho vedeného řízení uveden a v níž byl udržován. Takový stav přitom vyplývá z nejistoty ohledně výsledku sporu. Podle žalované neprojevením zájmu žalobci porušili generální prevenční povinnost podle § 2012 o. z. a § 415 obč. zák., účinného do 31. 12. 2013, podle uvedených ustanovení pokud účastník nejeví zájem, lze pochybovat o stavu nejistoty ohledně výsledku řízení. 3 Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul ze spisu Státního pozemkového úřadu - Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] [anonymizována čtyři slova] vedený pod sp. zn. PU [číslo], konkrétně ze žádosti o navrácení zemědělských nemovitostí dle zákona o půdě ze dne [datum] ve spojení s přípisem žalované, že právní předchůdkyně žalobců, [příjmení] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], uplatnila dne [datum] nárok na navrácení zemědělských nemovitostí podle zák. č. 229/1991 Sb., kdy na podkladě jejího přípisu bylo zahájeno řízení u Státního pozemkového úřadu - Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] [anonymizována tři slova]. [část Prahy] [číslo jednací]. Původní žadatelka, [příjmení] [příjmení], byla oprávněnou osobou k ideálnímu spoluvlastnickému podílu o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na výměře 33 574 m² půdy v katastrálním území Michle, což potvrzuje rovněž žalovaný v přípisu ze dne [datum] podle spisového materiálu Státního pozemkového úřadu - Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] [anonymizována tři slova]. [část Prahy]. 4 Jak soud zjistil ze spisu Státního pozemkového úřadu - Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] [anonymizována dvě slova] [část Prahy] zn. PU [číslo], konkrétně z rozhodnutí sp. zn. SPU [číslo], sp. zn. SPU [číslo], původní žadatelka, [příjmení] [příjmení], se nedočkala vyřízení svého nároku v řízení zahájeném z jejího podnětu již v roce 1992, a zemřela dne [datum], tj. za 8 let jejího života nebyl její nárok u příslušného správního orgánu plně vyřešen. Bylo nezbytné vyřešit otázku právního nástupnictví, jež způsobila další průtahy v řízení. Navíc dědické řízení po zůstavitelce [příjmení] [příjmení] trpělo značnými průtahy. V důsledku právního nástupnictví po zůstavitelce [příjmení] [příjmení], dále i po [jméno] [celé jméno žalobce], který byl jejím dědicem, a [jméno] [celé jméno žalobce], jenž byl též jejím dědicem, kdy oba jmenovaní pánové v průběhu řízení před Státním pozemkovým úřadem zemřeli, bylo nutné řešit otázku jejich právního nástupnictví, čímž docházelo k dalším průtahům. Až dne [datum] došlo k vydání rozhodnutí o podání z roku 1992, a to rozhodnutí sp. zn. SPU [číslo] a sp. zn. SPU [číslo], a to bezmála po 28 letech, kdy se právní nástupci [příjmení] [příjmení] dozvěděli, jak byl její restituční nárok vyhodnocen, kdy v části bylo původně vznesenému nároku vyhověno a v části nikoli, jak vyplynulo z obou shora citovaných rozhodnutí. Rozhodnutí sp. zn. SPU [číslo] vykazuje množství chyb, když např. Státnímu pozemkovému úřadu nepřísluší určovat výši spoluvlastnického podílu žalobců, neboť o tomto lze rozhodnout pouze v dědickém řízení, proto bylo uvedené rozhodnutí napadeno správní žalobou, což ve svém důsledku znamená, že ani po 28 letech není podnět [příjmení] [příjmení] z roku 1992 rozhodnut s konečnou platností, když závěry Státního pozemkového úřadu ještě může zvrátit rozhodnutí soudu ve správním soudnictví. Restituční řízení trvalo téměř třicet let, nejde o délku přiměřenou. 5 Jak soud zjistil ze spisu Státního pozemkového úřadu - Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] [anonymizována dvě slova] [část Prahy] sp. zn. PU [číslo], restituční řízení bylo vedeno z podnětu právní předchůdkyně žalobců, [příjmení] [příjmení], podáním ze dne [datum], přičemž k pravomocnému ukončení předmětného řízení došlo až dne [datum] [příjmení] [příjmení] je babičkou obou žalobců, jež zemřela dne [datum]. V důsledku jejího úmrtí bylo vedeno dědické řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], jehož účastníky byly pozůstalá dcera Ing. [jméno] [příjmení], pozůstalý syn, [jméno] [celé jméno žalobce], pozůstalý manžel [příjmení] [celé jméno žalobce]. Dědické řízení po [příjmení] [příjmení] vykazovalo značné průtahy, ještě před vydáním usnesení o nabytí dědictví, došlo k úmrtí manžela [jméno] i syna [anonymizováno] [obec] [celé jméno žalobce] zemřel dne [datum], v důsledku čehož bylo vedeno dědické řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], jehož účastníky byly pozůstalá dcera, Ing. [jméno] [příjmení], pozůstalý syn [jméno] [celé jméno žalobce]. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] následovalo dne [datum], v důsledku čehož bylo vedeno dědické řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], jehož účastníky byly pozůstalá manželka, [jméno] [příjmení], pozůstalý