30 C 36/2022-141 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobci jsou pozůstalé osoby blízké (otec, prarodiče) po zesnulé [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], obě posledně bytem [adresa] (dále také jako„ nezletilé“), které zemřely v důsledku dopravní nehody ze dne 25. 10. 2019. 2. Žalobce ad a), otec zesnulých dcer, požaduje po žalované zaplatit částku 800.000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne 6. 10. 2021 do zaplacení. 3. Žalobce ad b), prarodič zesnulých vnuček, požaduje po žalované zaplatit částku 1, 300.000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne 6. 10. 2021 do zaplacení. 4. Též žalobce ad c), prarodič zesnulých vnuček, požaduje po žalované zaplatit částku 1, 300.000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne 6. 10. 2021 do zaplacení. 5. Žalobci tvrdí, že dne 25. 10. 2019 cestovaly [jméno] a [jméno] [příjmení] jako spolujezdkyně na zadním sedadle osobního automobilu [příjmení] [příjmení], [registrační značka], společně s řidičem vozidla, paní [jméno] [příjmení], [datum narození], matkou výše uvedených (dále také jako„ matka“). Dne 25. 10. 2019 ve 14:40 hodin při jízdě po silnici I. třídy [číslo] ve 187,723 km ve směru od obce Mníšek na [obec] v dlouhé mírné pravotočivé zatáčce řidička [jméno] [příjmení] přejela plnou vodorovnou čáru a vjela vlevo do protisměrného jízdního pruhu, kde v tu chvíli projíždělo ve směru od [obec] nákladní – popelářské vozidlo [příjmení] [jméno] [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení], přičemž došlo ke střetu levé přední části vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] a levé přední části vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka]. Bezprostředním následkem této nehody, kterou zapříčinila svým nedbalostním jednáním matka, byla smrt jak obou nezletilých, tak i jejich matky. Uvedené skutečnosti dokládáme prostřednictvím protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne 25. 10. 2019, č.j. KRPL-1623-1/DNLI-2019-SM-TČ, a prostřednictvím usnesení ze dne 29. 5. 2020, č.j. KRPL-98310-233/TČ-2019-180070-JT [právnická osoba] [příjmení], [registrační značka] (CZ) v době dopravní nehody pojištěno pro případ způsobení škody jeho provozem v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zák. č. 168/1999 Sb.“) u žalované pojišťovny [právnická osoba], IČ: 452 [PSČ], se sídlem [adresa], jsou nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy v souvislosti s dopravní nehodou dle § 9 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. uplatnitelné přímo u pojistitele vozidla viníka dopravní nehody, tedy u žalované. 6. Žalobci jakožto osoby blízké dle § 22 odst. 1 občanského zákoníku utrpěli v důsledku tragického úmrtí nezletilých duševní útrapy ve smyslu §2959 občanského zákoníku, požadují satisfakci ve formě peněžitého plnění, které jsou oprávněni uplatnit přímo u pojistitele motorového vozidla viníka předmětné dopravní nehody, tedy u žalované. Při vyčíslení výše náhrady nemajetkové újmy žalobců je přitom nutné vycházet především ze závěrů vyplývajících z dosavadní judikatury v této věci. Zejména odkazujeme na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. 4 Tdo 1402/2015, podle kterého by se stanovení výše náhrady mělo odvíjet v základním rozpětí mezi 240.000 Kč až 500.000 Kč, a to pro skupinu citově nejblíže spjatých osob, kterými jsou rodiče, děti a manželé. Nejvyšší soud se následně s těmito závěry v odůvodnění rozsudku ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018 ztotožnil a v plném rozsahu odkázal na ustálený model výpočtu výše odčinění duševních útrap ve smyslu § 2959 občanského zákoníku. 7. V případě předmětné dopravní nehody ze dne 25. 10. 2019 tedy představuje základ pro výpočet náhrady duševních útrap v souladu s předestřeným modelem výpočtu výše odčinění duševních útrap ve smyslu § 2959 občanského zákoníku (při průměrné hrubé mzdě pro rok 2018 ve výši 31.885 Kč) následující: v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti, osoba žijící ve společné domácnosti) částka 637.700 Kč, v případě sourozenců a vnuků částka 446.390 Kč, v případě snach, zeťů a dalších osob částka 255.080 Kč. V odůvodnění výše uvedených rozhodnutí pak Nejvyšší soud konstatoval, že takto stanovený základ kompenzace odpovídá typovým (neutrálním) případům, tedy takovým, kde nejsou naplněny pro konkrétní situaci zpřísňující či naopak zmírňující kritéria. Tato kritéria přitom Nejvyšší soud judikatorně specifikoval tak, že nejsilnější vazby jsou tradičně tvořeny v přímé příbuzenské linii, či jsou utvářeny na základě dlouhodobého soužití ve společné domácnosti. Na straně pozůstalého je pro účely stanovení náhrady rovněž významná mj. intenzita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, popř. skutečnost, zdali byl pozůstalý očitým svědkem škodní události, zda byl s jejími následky bezprostředně konfrontován či jakým způsobem se o nich dozvěděl (k tomu blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp.zn. 25 Cdo 894/2018), v daném případě žalobkyně [číslo] žalobce [číslo] o smrti nezletilých dozvěděli z televize. V neposlední řadě nutno uvést, že podle Nejvyššího soudu se za skutečnost významnou pro posouzení výše náhrady nemajetkové újmy považuje i soužití zesnulé osoby a příslušné osoby blízké ve společné domácnosti v době smrti zesnulého, když v takovém případě jsou takové osoby blízké stavěny na roveň nejbližším příbuzným (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 6 Tdo 1421/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 8 Tz 71/2013-51). 8. Z přiloženého čestného prohlášení přitom vyplývá, že žalobci měli se zesnulými nezletilými velmi intenzivní vztahy a spojovaly je velmi blízké, rodinné, emocionální vazby. Zesnulé nezletilé s žalobcem ad a) po značnou část svého života žily ve společné domácnosti (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 6 Tdo 1421/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 8 Tz 71/2013-51, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2015, sp. zn. 10 To 103/2015, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 1. 2015, sp. zn. 11 To 62/2015, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka [obec], ze dne 3. 5. 2016, sp. zn. 13 To 106/2016), tudíž byli v intenzivním, prakticky permanentním kontaktu. Přestože nezletilé s žalobci ad b) a ad c) nebydleli ve společné domácnosti, často se navštěvovali, byli prakticky v neustálém kontaktu (k tomu viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2019, sp. zn. 10 To 232/2019, rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 1. 2019, sp. zn. 9 To 429/2018, rozsudek Okresního soudu v Bruntále, ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. 2 T 34/2018), žalobci ad b) a ad c) nezletilé často vodili do školky, hlídali je, zřídili nezletilým u nich doma vlastní pokoj. Žalobci si s nezletilými také často hráli, sdíleli s nimi společné zájmy (k tomu viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2015, sp. zn. 10 To 103/2015) a pomáhali jim (rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. 9 To 160/2015, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 4 T 1/2014). 9. S ohledem na to měla smrt nezletilých zcela zásadní negativní dopady do duševní sféry žalobců,, kteří uplatnili, a to dne 18. 6. 2021 nároky v následující výši: žalobce ad a), otec, částku 1.250.000 Kč za každou ze zesnulých dcer, tedy celkem 2.500.000 Kč, žalobkyně, babička, ad b) částku 850.000 Kč za každou ze zesnulých vnuček, tedy celkem 1.700.000 Kč, - žalobce ad c), dědeček, částku 850.000 Kč za každou ze zesnulých vnuček, tedy celkem 1.700.000 Kč. 10. V návaznosti na to vyplatila žalovaná dne 18. 8. 2021 dle výplatních dopisů ze dne 18. 8. 2021 žalobci ad a) 1 plnění ve výši 850.000 Kč za každou ze zesnulých nezletilých dcer, žalobcům ad b) a ad c) plnění ve výši 200.000 Kč za každou ze zesnulých nezletilých vnuček. 11. V případě žalobce ad a) žalovaná při výpočtu vyplacených částek opomněla dostatečně zhodnotit nadstandartní vztah mezi žalobcem ad a) a jeho zesnulými nezletilými dcerami, o čemž také svědčí skutečnost, že mu jeho nezletilé dcery byly soudem krátce před předmětnou dopravní nehodou svěřeny do výhradní péče. Ztráta dvou nezletilých dcer zasáhla žalobce ad a) do té míry, že jeho citové utrpení přerostlo do stádia duševního onemocnění, které dokládá přítomností duševního onemocnění a souvisejících trvalých následků žalované l znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným MUDr. [jméno] [příjmení], přičemž v tomto znaleckém posudku byla výše náhrady za ztížení společenského uplatnění vyčíslena na částku 377 460 Kč. S odkazem na uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu by proto toto duševní onemocnění žalobce ad a) mělo být rovněž zohledněno při výplatě pojistného plnění připadajícího na odčinění duševních útrap ve smyslu § 2959 občanského zákoníku. S ohledem na to jsou žalobci přesvědčeni, že by se při stanovení výše náhrady dle § 2959 občanského zákoníku mělo vycházet z jud