64 C 147/2020 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se domáhá v projednávané věci pojistného plnění ve výši 67 442 Kč. Tvrdí, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem je pojištění žalobce za škodu způsobenou při výkonu povolání. Tato pojistná smlouva kontinuálně navazovala na mezi stranami již dříve uzavřenou pojistnou smlouvu [číslo] ze dne [datum] (společně dále jen pojistné smlouvy). V průběhu trvání pojištění dle výše uvedených pojistných smluv došlo v průběhu roku 2015 na straně žalobce k pojistné události, kdy byl žalobce svým tehdejším zaměstnavatelem, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Přestože žalobce vznik škody popíral, v souladu s uzavřenou Pojistnou smlouvou byla žalovaná o vzneseném nároku informována, stejně jako o skutečnosti, že ve věci bylo následně [právnická osoba] CZ proti žalobci zahájeno soudní řízení. [ulice] sporu vedeném [právnická osoba] CZ proti žalobci u [název soudu], [anonymizována dvě slova] požadovala po žalobci zaplacení částky v původní výši 918 211 Kč. Řízení bylo velmi složité. Předmětné soudní řízení bylo nakonec ukončeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který byl v odvolacím řízení co do merita potvrzen rozsudkem [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] Těmito rozhodnutími byla žaloba [právnická osoba] [anonymizováno] v převažujícím rozsahu zamítnuta, ale žalobci byla současně uložena povinnost zaplatit škodu ve výši 48 000 Kč, s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 48 000 Kč od [datum] do zaplacení. Protože uvedená soudní rozhodnutí byla pravomocná a žalovaná z uzavřené pojistné smlouvy přes opakované žádosti žalobce nic nezaplatila, nezbylo žalobci než uloženou povinnost splnit z vlastních zdrojů a tak zaplatil dne [datum] [právnická osoba] CZ částku ve výši 67 442 Kč. S ohledem na uzavřené pojištění žalobce dne [datum] po pravomocném skončení sporu informoval o výsledku žalovanou a uplatnil u ní žádost o vyplacení náhrady škody dle pravomocného rozhodnutí. Žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum] a odmítla plnění s odůvodněním, že pojistné plnění nemůže poskytnout s ohledem na výluku z pojištění, když škoda byla údajně způsobena hrubou nedbalostí žalobce. [jméno] spatřuje v nedodržování nastavených interních předpisů a v absenci kontroly proplacené služby. Výslovně poukázala na čl. 2 písm. v ) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu (dále jen VPP O 2008/02), kterými se má pojistná smlouva také řídit. Z tohoto ustanovení pak vyplývá, že„ Hrubou nedbalostí je jednání nebo opomenutí, při kterém musel být vznik škody předpokládán nebo očekáván a pojistník nebo pojištěný věděl či mohl a měl vědět, že při takovém jednání nebo opomenutí škoda nastane nebo může nastat, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že nenastane, případně byl s jejím vznikem srozuměn nebo mu její vznik byl lhostejný.“ S takovým odůvodněním však žalobce zásadně nesouhlasí a je přesvědčen o tom, že jednání žalobce nelze s ohledem na skutkové okolnosti věci v žádném případě posuzovat jako hrubou nedbalost. Z tohoto důvodu žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou opětovně dne [datum] vyzvala ke splnění povinnosti z uzavřené pojistné smlouvy s požadavkem na vyplacení pojistného plnění ve výši odpovídající škodě vzniklé žalobci, tzn. v částce 67 442 Kč. 2. Žalovaná činila nesporným, že s žalobcem uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] dne [datum], na základě které měl žalobce sjednáno pojištění na škodu způsobenou při výkonu povolání. Žalobce v rámci žalobních tvrzení uvedl, že v průběhu roku 2015 došlo k pojistné události, kdy jako zaměstnanec společnosti [právnická osoba] způsobil této společnosti škodu. Žalovaná primárně jeho odpovědnost za vznik škody vůči této společnosti popírala. Poprvé byla předmětná škoda ze strany žalobce žalované nahlášena dne [datum], z titulu pojistné smlouvy [číslo] [ulice] roku 2016 byla žalobcem doložena informace, že proti žalobci byla podána z titulu nároku na náhradu škody žaloba. Předmětná žaloba byla podána však již v roce 2015 u [anonymizováno 5 slov] a byla vedena v řízení [anonymizováno] [číslo jednací]. V roce 2020 byla v rámci přechodu interních systémů žalované ohledem na fúzi [právnická osoba] s [právnická osoba], žalobcem nahlášena škodní událost přeregistrována do nového systému pod [číslo]. Žalovaná v rámci primárního šetření škodní událost, kdy požadovaná částka z uzavřeného pojištění se vztahovala ke způsobené škodě z roku 2013 uzavřela, že s ohledem na datum platného a účinného pojištění, které bylo mezi stranami sjednáno dne [datum], žalobcem nahlášená odpovědnost za způsobenou škodu byla mimo časový rozsah sjednaného pojištění. Následně pak akceptovala, názor, že žalobcem tvrzenou škodní událost lze subsumovat pod pojistnou smlouvu [číslo] ve znění ze dne [datum] včetně pojistných podmínek označených jako VPP O 2008/02, ZPPZ 2010 a DPP O [číslo]. Žalovaná pak přistoupila k věcnému šetření nahlášené škodní události. Z podkladů doložených žalobcem v průběhu šetření vyplynulo, že v daném případě byl žalobce u výše specifikovaného zaměstnavatele zaměstnán jako marketingový manažer. Z žalobního tvrzení tohoto zaměstnavatele, které bylo následně [anonymizována čtyři slova] v řízení [anonymizováno] [číslo jednací], akceptováno jako relevantní pro osvědčení jeho nároku na náhradu škody proti žalobci vyplývá, že pojištěný žalobce v rámci své pracovní činnosti u tohoto subjektu odpovídal za aktivity zaměstnavatele v konkrétním v regionu v oblasti vedení a řízení marketingu a administrativy a odpovídal rovněž za schvalování a faktickou správnost výdajů, což vyplývá z popisu jeho pracovní činnosti, která je součástí předložené pracovní smlouvy žalobce. Při plnění pracovních úkolů z titulu sjednané pracovní smlouvy, měl žalobce při proplácení faktur reklamních agentur postupovat takovým způsobem, aby ověřil, že skutečně došlo k plnění, které je agenturami požadováno uhradit, aby tak jeho zaměstnavateli nevznikla škoda. Pojištěný žalobce tuto povinnost v rámci sjednaného pracovního vztahu vůči svému zaměstnavateli nesplnil, plnění objednané a proplacené v červenci 2013, ve výši 48 000 Kč, [právnická osoba], nebylo následně realizováno a zaměstnavateli žalobce v důsledku toho pak vznikla škoda. V předloženém pravomocném rozsudku Okresního soudu pro Prahu-východ, č.j. 35 C 328/2015-636, v rámci skutkových zjištění provedených v daném řízení vyplynulo, že žalobce si měl být při způsobení výše specifikované škody minimálně vědom toho, že pokud nebude realizaci fakturovaného plnění kontrolovat, taková škoda může nastat. Dále žalovaná uvedla, že mezi účastníky není sporné, že nahlášená škodní událost spadá pod pojistnou smlouvu [číslo] v znění Všeobecných pojistných podmínek VPP O 2008/02, Zvláštních pojistných podmínek ZPPZ 2010 a Doplňkových pojistných DPPO [číslo]. Odkázala tak v projednávané věci na článek [číslo] písmeno v ) VPP O 2008/02 podle kterého, hrubou nedbalostí pojištěného je jednání nebo opomenutí, při kterém musel být vznik škody předpokládán nebo očekáván a pojistník nebo pojištěný věděl či mohl a měl vědět, že při takovém jednání nebo opomenutí může škoda nastat, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že nenastane, případně byl s jejím vznikem srozuměn nebo mu její vznik byl lhostejný. Jenomže k vyjádření připojila pojistné podmínky VPP O 2005/01 a ZPP Z 2006/02. Upozornila na čl. 93 shora označeného pravomocného rozsudku [anonymizována čtyři slova], kdy soud uvedl následující skutkový závěr:„ porušením prevenční povinnosti ve vztahu k majetku zaměstnavatele – žalobkyně – ji vznikla škoda spočívající ve zmenšení jejího majetku (když v řízení bylo prokázáno, že faktura č. 2013 ze dne [datum] byla žalobkyní proplacena) bez ekvivalentního plnění, přičemž žalovaný si měl být minimálně vědom toho, že taková škoda, pokud nebude realizaci fakturovaného plnění kontrolovat, může nastat, a tudíž na jeho straně je zavinění ve formě nevědomé nedbalosti.“ Z citovaného skutkového zjištění a závěru uvedeného soudu, který rozhodoval o základu a výši nároku zaměstnavatele pojištěného žalobce vyplývá, že žalobce si prováděním nedostatečné kontroly měl být vědom možnosti vzniku škody, což dle názoru žalované bezezbytku naplňuje obsah definice hrubé nedbalosti, která je shora citovaná žalovanou z obsahu všeobecných pojistných podmínek čl. 2 písm. v ) VPP O 2008/02. Závěrem uvedla, že pojistně právní vztah mezi účastníky řízení jako soukromoprávními subjekty je založen na principu smluvní volnosti. Odkázala na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 387/99. Výrazem uplatnění zásady smluvní volnosti mezi účastníky pojistně právního vztahu je mj. možnost sjednat výluky z pojištění, tedy specifikovat ta jednání, v důsledku kterých, bez ohledu na spolupůsobící příčinu, není nastalá událost pojistnou událostí, s níž je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. S poukazem na sjednanou výluku, navrhovala zamí