21 C 38/2022-59 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částku ve výši 64 633 Kč s příslušenstvím z titulu bolestného a náhrady nákladů za zastoupení advokátem s odůvodněním, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] byla u žalované zaměstnána na pozici obsluha baru a dne [datum] utrpěla pracovní úraz. V daný den se u žalované konala svatba a žalobkyně si při přenášení hrnce s horkým vývarem polila ruku a dolní končetiny a utrpěla tak popáleniny levé ruky a obou nohou II. a III. stupně na 3,5 % tělesného povrchu (II. 2,5 %, III. 1 %). Podle hodnocení bolestného vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] uplatila žalobkyně u žalované nárok na náhradu za bolest, kdy celkové bodové ohodnocení činilo 204 bodů, tedy celkově ve výši 51 000 Kč. Žalobkyně rovněž požadovala úhradu ceny za zpracování znaleckého posudku. 2. Žalobkyně rovněž požaduje nárok ve výši 12 633 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody spočívající v nákladech vynaložených žalobkyní na zastoupení advokátem za účelem vymáhání bolestného před podáním žaloby, když vůle žalobkyně směřovala k tomu vyřešit věc mimosoudně (jak byla žalobní tvrzení doplněna resp. opravena po poskytnutém poučení ze strany soudu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. při jednání soudu dne [datum]). Žalobkyni žalovanou nebylo zaplaceno ničeho ani po zaslání předžalobní výzvy. 3. Žalovaná ve vyjádření uvedla, že základ nároku na bolestné a poplatek za vypracování odborného posudku uznává, ale neuznává výši a čas plnění, kdy tato výše nároku bude stanovena po ukončení šetření míry zavinění a příčiny úrazu. Žalovaná též argumentovala tím, že žalobkyně žalované neposkytovala součinnost při řešení úrazu, pro účely uzavření likvidace pojistné události považuje žalovaná za nutné obdržet protokol o šetření OIP s výsledkem šetření, poté bude možné z její strany plnění provést, však náhradu ztráty na výdělku v průběhu celé pracovní neschopnosti žalovaná žalobkyni řádně vyplácela. Nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů na právní zastoupení žalobkyně žalovaná neuznala. 4. Soudem bylo o věci samé v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti žalované, neboť žalovaná se k ústnímu jednání konanému dne [datum], k němuž byla řádně obeslána dne [datum], nedostavila. Podáním došlým soudu dne [datum] ve 21:31 hodin žalovaná sice požádala o odročení jednání z důvodu pokračující nemoci jediného jednatele společnosti pana [jméno] [příjmení], který je omezen v hybnosti, není schopen cesty na jednání soudu a je v pracovní neschopnosti, ale k žádosti nepřipojila, v rozporu s její povinností, žádné listiny, které by prokazovaly žalovanou tvrzené důvody pro odročení jednání. Se zřetelem ke všem okolnostem, zejména skutečnosti, že jednání soudu již bylo dvakrát na žádost žalované odročeno, a k omluvě ze dne [datum] nebyly připojeny žádné listiny, které by prokazovaly důvody pro odročení jednání, pokud tyto listiny byly i přes urgentní výzvu soudu podány až v den konání soudního jednání v 11:42, když jednání bylo nařízeno na 11:00, nelze žádost žalované hodnotit jako včasnou, tím spíš, pokud se jedná o pokračující důvody žalované známy jí již od doby doručení předvolání dne [datum]. 5. Pracovní smlouvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně byla zaměstnána u žalované na pozici obsluha baru se sjednaným dnem nástupu dne [datum] a místem výkonu práce [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum], poté došlo k jejímu prodloužení. 6. Odborným vyjádřením MUDr. [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že popáleniny žalobkyně pro určení výše bolestného ohodnotil celkem 204 body, kdy jednomu bodu odpovídá 250 Kč, celkem tedy 51 000 Kč. 7. Ambulantní zprávou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně byla dne [datum] přijata k hospitalizaci ve [anonymizována tři slova] [obec] s opařením od horké polévky na levé ruce a obou nohou. Při přijetí bylo shledáno popálení I. až II. stupně v rozsahu 3,5% povrchu těla. 8. Propouštěcí zprávou ze dne [datum] má soud za prokázané, že dne [datum] byla žalobkyně po 22 dnech propuštěna z [anonymizována tři slova] [obec]. 9. Souborem fotografií v počtu 4 má soud za prokázané, v jakém rozsahu měla žalobkyně popáleniny na těle. 10. Souborem listin vztahujících se ke komunikaci stran před podáním žaloby, zejména předžalobní výzvou k zaplacení ze dne [datum], listinou ze dne [datum], uplatněním zákonných nároků poškozené při pracovním úraze a e-mailovou komunikací za období od [datum] do [datum], listinou ze dne [datum] a ze dne [datum], má soud za prokázané, že účastníci řízení se pokoušeli vyřešit nárok žalobkyně na bolestné mimosoudně před podáním žaloby. 11. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují zjištěný skutkový stav. 12. O skutkovém stavu věci byl s ohledem na výše uvedené učiněn tento závěr: 13. Žalobkyně byla u žalované zaměstnána na pozici obsluha baru. Dne [datum] při plnění pracovních povinností si žalobkyně na pracovišti opařila od horké polévky levou ruku a obě dolní končetiny. Byla ošetřena [anonymizována dvě slova] [obec] Lékařskými zprávami byly konstatovány popáleniny. Popáleniny byly odborným vyjádřením [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ohodnoceny 204 body, tedy částkou 51 000 Kč. 14. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně. 15. Žalobkyni vznikl na základě pracovní smlouvy dle § 33 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) pracovní poměr u žalované se sjednaným dnem nástupu dne [datum]. 16. Podle § 269 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 17. Podle § 271c odst. 1 zákoníku práce náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Podle odst. 2 vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti. 18. Podle § 270 odst. 1 zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. Podle odst. 2 se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Podle odst. 3 zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy. Podle odst. 4 při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. 19. Obecně platí, že odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech je upravena jako objektivní odpovědnost za výsledek, tedy za poškození zdraví, které zaměstnanec utrpěl za stanovených podmínek při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci jsou: existence pracovního úrazu, vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody je zapotřebí, aby všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně. 20. Pokud soud výše uvedené aplikoval na souzenou věc, uzavřel, že všechny tři výše uvedené předpoklady splněny současně jsou. Soud má prokázáno, že popáleniny žalobkyni vznikly v důsledku up