74 C 23/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 231 745,60 Kč s příslušenstvím. 2. Žaloba byla odůvodněna tím, že Městský soud v Brně nařídil usnesením č. j. [spisová značka] exekuci na majetek povinného [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky žalované. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení]. Na návrh povinného byla usnesením Městského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne 13. 1. 2021 exekuce zastavena, a to z důvodu neplatnosti úvěrové a rozhodčí smlouvy, přičemž toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně č. j. 20 Co 68/2021-56 ze dne 2. 9. 2021. V průběhu nezákonné exekuce bylo na povinném vymoženo a exekutorem žalované vyplaceno celkem 231 745,60 Kč. Dle názoru žalobce se žalovaná na úkor dlužníka bezdůvodně obohatila, když jí byla tato částka vyplacena neoprávněně, jelikož exekuce byla vedena na základě absolutně neplatné úvěrové a rozhodčí smlouvy a nicotného rozhodčího nálezu, jelikož tento rozhodčí nález vydal rozhodce, který neměl ve věci pravomoc rozhodnout. Žalobce se dále odvolal na judikaturu Ústavního soudu (I. ÚS 199/11 ze dne [datum], III. ÚS 4129/18 z [datum]), podle které je nepřijatelné, aby se případné právní ochrany dostávalo subjektům (zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům), které poškozují práva svých klientů. Žalobce uvedl, že [právnická osoba], zneužil právo, když vědomě uplatnil neplatný rozhodčí nález založený na neplatné rozhodčí doložce po [datum]. Žalobce dále uvedl, že dlužník vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne [datum] (doručeno datovou schránkou dne [datum]) s termínem úhrady do [datum], nicméně žalovaná dlužnou částku neuhradila a tak se dostala počínaje dnem [datum] do prodlení. Od tohoto data žalobce požaduje z žalované částky úroky z prodlení v zákonné výši. Pohledávka ve výši 231 745,60 Kč byla postoupena [jméno] [příjmení] jako postupitelem na žalobce jako postupníka, přičemž oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno postupitelem dopisem ze dne [datum]. Dne [datum] poté byla žalované ze strany žalobce odeslána předžalobní upomínka. 3. Žalovaná ve svém vyjádření soudu uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, a to ani z části, a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout, což odůvodnila následovně. 4. Žalovaná v prvé řadě namítla nedostatek aktivní legitimace žalobce, když nebylo v řízení prokázáno, že došlo k postoupení žalované pohledávky z původního dlužníka, tj. pana [jméno] [příjmení], na žalobce, když nebyla předložena žádná smlouva o postoupení pohledávky, a nadto nebylo postoupení pohledávky žalovanému oznámeno. Žalovanému byly zaslány pouze postupně 3 datové zprávy do datové schránky od pana [jméno] [příjmení], popř. žalobce, nicméně s těmito osobami nebyla žalovaná v žádném smluvním vztahu a tyto osoby při učinění předmětných zpráv žalované nijak neprokázali postoupení pohledávky. Žalovaná přitom odkazuje mimo jiné na komentář dostupný v infomačním systému beck-online ([příjmení], Bohumil. § [číslo] (Oznámení postupu; postup několika osobám). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [jméno], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno]. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]) . 1. vydání. [obec]: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 742.), podle kterého pokud postoupení pohledávky oznamuje postupník, nikoliv postupitel, musí postoupení pohledávky dlužníku prokázat, což v posuzovaném případě žalobce nesplnil. Žalobce ke svému oznámení učiněnému datovou schránkou doložil v příloze pouze plnou moc ve formátu.jpg, která nebyla elektronicky podepsaná a nejednalo se rovněž ani o autorizovanou konverzi dokumentu. Žalovaná proto má za to, že nebyl řádně vyrozuměn o postoupení předmětné pohledávky, přičemž žalovaná rovněž sporuje samotnou existenci smlouvy o postoupení pohledávky, která nebyla ani založena ve spise. 5. Dále žalovaná namítla, že ani zastavení exekuce nemá vliv na to, že zde existuje hmotněprávní závazek, a to závazek uhradit pohledávky z úvěrové smlouvy. Podle žalované je nesporné, že na smlouvu nebylo řádně hrazeno tak, jak bylo dohodnuto a že úvěr byl zesplatněn a byly uplatněny smluvní pokuty. Veškeré vymožené plnění tak bylo plněním na platný dluh, nikoliv bezdůvodným obohacením. 6. Žalovaná dále namítla, že předmětný pravomocný rozhodčí nález rozhodce nebyl nikdy zákonem předvídaným způsobem zrušen a je ve smyslu § 28 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“) nadále vykonatelný a účinný a představuje překážku věci rozhodnuté. Veškeré přijaté plnění je plněním na tento pravomocný rozhodčí nález. V exekučním řízení soud exekuční titul, resp. ani uzavřenou úvěrovou smlouvu, nemůže věcně přezkoumávat, jak odpovídá i konstantní judikatuře – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2675/2007, sp. zn. 30 Cdo 3712/2012 nebo sp. zn. 29 Odo 1222/2005, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 103/2008. Vydaný rozhodčí nález má totožné účinky jako pravomocné soudní rozhodnutí podle § 159a o. s. ř. a zakládá rovněž překážku věci rozsouzené (rei iudicatae). 7. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení, když připomněla zásadu právní zásadu vigilantibus iura scripta sunt (bdělému náleží právo). Pan [anonymizováno] dle tvrzení žalované jako dlužník věděl, resp. vědět měl a mohl, všechny skutkové okolnosti týkající se vzniku vydání bezdůvodného obohacení a zcela ignoroval běh promlčecí doby. Žalovaná namítá, že i u plnění, které bylo vymoženo v průběhu exekuce, musí platit obecná promlčecí doba, a to od data uskutečnění tohoto plnění. Již v této době totiž pan [příjmení] věděl všechny skutkové okolnosti vztahující se k jeho případnému nároku z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž právní hodnocení není z tohoto pohledu relevantní. V této souvislosti žalovaná odkázala na závěry rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3473/20 a rovněž závěry rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2127/21. 8. Z provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a učinil následující závěr o skutkovém stavu. 9. Mezi žalovaným a panem [příjmení] byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl panu [příjmení] vyplacen úvěr 69.000 Kč. Ten měl uhradit v 30 měsíčních splátkách po 4.894 Kč, celkově se tedy zavázal vrátit dlužnou částku ve výši 146 820 Kč. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 96,21 % p. a.. Ve smluvních ujednáních k úvěrové smlouvě pak byly pro případ prodlení klienta s úhradou splátky nebo její části sjednány následující sankce: smluvní pokuta ve výši 8 % z výše dlužné splátky pro případ prodlení více než 15 dní, smluvní pokuta ve výši 13 % z výše dlužné splátky pro případ prodlení alespoň 30 dní, a to nad rámec smluvní pokuty uvedené výše (čl. 12 1. smluvních ujednání). V případě, že klient bude v prodlení s dvěma splátkami nebo se ocitne v prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 60 dnů, bylo sjednáno zesplatnění úvěru (čl. 12 3.) a celý dluh (jistina úvěru a běžný úrok) se stane novou jistinou a klient je v takovém případě povinen ji zaplatit v den následující po zesplatnění úvěru. Pro případ tohoto prodlení pak byla v čl. 12 5. sjednána smluvní pokuta ve výši 25 % z dlužné částky a dále v čl. 12 7. smluvní pokuta ve výši 0,25 % denně z nové jistiny do zaplacení. V čl. 7 4. smluvních ujednání je pak dohodnuto, že v případě, že budou ze strany dlužníka všechny závazky vůči věřiteli uhrazeny s tím, že dlužníkovi vznikne po uhrazení těchto závazků přeplatek, není povinen věřitel o tomto přeplatku dlužníka informovat a přeplatek mu bude vrácen pouze na základě písemné výzvy dlužníka. V čl. 13 2. je pak uveden postup, který bude věřitelem použit v případě prodlení dlužníka s úhradou jakékoliv splatné částky. [příjmení] jiné je zde věřiteli poskytnuto oprávnění vylepení kontaktní výzvy v místě bydliště dlužníka na domovních dveřích dlužníka, popř. na jiném vhodném místě (pokud tento nebude osobně zastižen). /viz smlouva o úvěru [číslo] ohledně skutečného poskytnutí finančních prostředků rovněž karta klienta, které jsou součástí rozhodčího spisu sp. zn. 6 Nc 5177/2016 10. Dne [datum] byla uzavřena rovněž rozhodčí smlouva, ve které bylo uvedeno, že spory vyplývající z úvěrové smlouvy budou řešeny v rozhodčím řízení kterýmkoliv z dohodnutých rozhodců, uvedených v bodě 3.3 předmětné rozhodčí smlouvy, kterému žalobce doručí žalobu, a to dle uvedených pravidel rozhodčího řízení․ Rozhodčí řízení se přitom mohlo konat i bez ústního projednání, pokud bude mít rozhodce za to, že je možné takto rozhodnout na základě listinných důkazů. Mezi rozhodci pro tento účel byl ujednán i JUDr. [jméno] [příjmení], který vydal předmětný rozhodčí nález č. j. 102 Rozh 8562/2015-7, přičemž řízení se mělo konat v sídle [právnická osoba] společnost [právnická osoba] /viz rozhodčí smlo