75 C 191/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 31 346,45 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] došlo ke škodní události [číslo] kdy byl žalobce při montáži oken u zákazníka zaměstnavatele osloven přímo zákazníkem, že si přeje zaměřit plisé žaluzií a roletek. Žalobce ovšem opomněl zpracovat cenovou nabídku k odsouhlasení zákazníkem zaměstnavatele a zaměřené údaje předal přímo do výroby. Zákazník zaměstnavatele následně vyrobené roletky odmítl převzít s tím, že jejich cenu neschválil, závazně je neobjednal a nemá o ně zájem. Zaměstnavatel tak vyrobené žaluzie a roletky požaduje k úhradě po žalobci dle ustanovení §250 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Žalobce proto záležitost ohlásil jako pojistnou událost na základě pojistné smlouvy [číslo] (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání), kterou uzavřel se žalovanou dne [datum]. Žalovaná odmítla plnit. Žalovaná skutkové události, jak byly popsány v žalobě potvrdila, setrvala však na svém stanovisku, že není povinna plnit, neboť je ve věci na místě uplatnit výluku z pojištění z toho důvodu, že škoda vznikla úmyslně, případně alespoň hrubou nedbalostí žalobce. K tomu žalobce uvedl, že si nemohl být vědom, že zákazník zaměstnavatele zboží odmítne a spoléhat na to, že se tak nestane. Jednal naopak v dobrém úmyslu, a to k dobru všech, tedy zákazníka zaměstnavatele i samotného zaměstnavatele, kdy z tvrzení a jednání zákazníka zaměstnavatele bylo zřejmé, že má zájem na zrychleném vyřízení věci, což by samozřejmě kvitoval i zaměstnavatel. Doplnil, že zamítavé stanovisko žalované defacto staví žalobce, jakožto pojištěného, do situace, jako kdyby pojištěný vůbec nebyl, tj. na roveň nepojištěných osob. Smyslem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání je přitom pravý opak, tedy aby bylo plněno dle pojistné smlouvy v případě, že je zaměstnanec povinen nahradit škodu zaměstnavateli. Soud ve věci provedl tři jednání, na nichž prováděl dokazování listinnými důkazy a výslechem žalobce a svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] – jednatele zaměstnavatele žalobce. Na čtvrtém jednání byl pouze vyhlášen rozsudek. Soud k důkazu provedl tyto listinné důkazy: -) Pracovní smlouva žalobce -) Pojistná smlouva o škodovém pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání [číslo] -) Informace pro klienta ze dne [datum] -) Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPO2008/02 -) Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu zaměstnání služby ZTPZ 2010 -) Doplňkové pojistné podmínky řidiči DPPO100 -) Doplňkové pojistné podmínky pracovní stroje -) Doplňkové pojistné podmínky k pojištění odpovědnosti za škodu soudy -) Doplňkové pojistné podmínky k pojištění odpovědnosti za škodu státní zastupitelství -) Doplňkové pojistné podmínky k ztrátě svěřených předmětů DPP-pokuty, penále -) Doplňkové pojistné podmínky světové pojistné krytí -) Doplňkové pojistné podmínky křížová odpovědnost -) Uplatnění náhrady škody ze strany zaměstnavatele žalobce společnosti [právnická osoba], kterým od žalobce požaduje částku ve výši 31 346,45 Kč bez DPH. -) Hlášení pojistné události -) Dopis ze dne [datum] – informace ke škodní události, kde žalovaná sděluje žalobci, že pojistnou událost vypořádávat nebude, neboť se na ni vztahuje výluka pojistných podmínek. -) Informace o přešetření škodní události z [datum], kde žalovaná opětovně odmítá plnit -) Vyjádření k pojistné události [číslo] žalobce adresované žalované, kterým reaguje na negativní vyjádření ke škodní události -) čestné prohlášení vydané jako podklad k posouzení škodní události vydané Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], kde sděluje, že žalobce vykonává svou práci odpovědně a profesionálně. -) Dopis z [datum], kterým žalovaná odpovídá na nesouhlas s vypořádáním škodní události a kde žalovaná shrnuje, že pojištěný měl pro zákazníka zpracovat cenovou nabídku. Pokud ji nezpracoval, tak je jeho jednání nezbytné považovat za jednání naplňující definici nepřímého úmyslu, popř. hrubé nedbalosti a na věc tak dopadá výluka z pojištění. -) Předžalobní výzva k plnění odeslaná žalované ze dne [datum] Dále soud provedl při jednání dne [datum] důkaz výslechem žalobce. Žalobce se ve své výpovědi částečně odchýlil od svých tvrzení uvedených v podání ze dne [datum] (č.l. 48), kde jako důvod svého jednání označil vysoké pracovního vytížení v jehož důsledku zapomněl, že má být zakázka před předáním do výroby projednána se zákazníkem. Při svém výslechu rozporně s tímto tvrzením uvedl, že ze strany svého zaměstnavatele vůbec nebyl poučen, jak v daném případě postupovat, nevěděl tedy, že něco učinil špatně a o celém problému se dozvěděl až když zákazník odmítl zakázku převzít. Vzhledem k rozporným tvrzením žalobce, dospěl soud k závěru, že je ve věci nezbytné vyslechnout i jednatele zaměstnavatele žalobce, a to přesto, že tento při výslechu žalobce ([datum]) byl v soudní síni přítomen coby veřejnost, neboť právní zástupce žalobce výslovně sdělil, že jej jako svědka navrhovat nebude. Žalobce byl tedy soudem poučen, že při hodnocení výslechu jednatele žalobce bude soud přihlížet k tomu, že byl přítomen předchozímu ústnímu jednání. Jednatel žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] při ústním jednání dne [datum] vypověděl, že zaměstnavatel žalobce – tj. společnost [právnická osoba] je malou společností, kde jsou pouze dvě oddělení – ekonomické a výrobní. Žádný manuál ani speciální školení na to, jak funguje proces v zadávání zakázek společnost neprovádí, všem zaměstnancům je však ústně vysvětleno, že jakoukoliv zakázku je nezbytné nejdříve předat obchodnímu oddělení, které ji projedná se zákazníkem a až v případě schválení ceny ji zadá oddělení technickému do výroby. Žalobce je na pozici montážního dělníka zaměstnán již patnáct let, během této doby se již několikrát stalo, že si zákazník přímo při realizaci objednávky u něj doobjednal další drobnější práce. V takovém případě byl žalobce oprávněn objednávku převzít (neboť by bylo nepraktické, aby při objednávce v hodnotě 100 000 Kč musel kvůli doobjednávce na parapet za 500 Kč jezdit jiný zaměstnanec) avšak nebyl oprávněn ji zadat přímo do výroby, nýbrž ji měl předat nejdříve oddělení obchodnímu ke schválení ceny, čehož si musel být vědom, neboť o tom byl ústní formou výslovně poučen a za 15 let výkonu téže práce mu tato ustálená praxe byla známa. Svědek dále uvedl, že si nedovede vysvětlit proč tímto způsobem žalobce v konkrétním případě nepostupoval, vliv mohlo mít to, že se jednalo o nový typ výrobku. Z tohoto dokazování a nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázaný skutkový stav, jak je popsán v bodě 1 tohoto rozsudku a který žalovaný nerozporoval a který byl dokazováním dozjištěn takto: Z pracovní smlouvy žalobce soud zjistil, že žalobce uzavřel dne [datum] pracovní smlouvu, dle jejíhož bodu 1. je zaměstnancem společnosti [právnická osoba] na pozici montážní dělník. Pracovní poměr je uzavřen na dobu neurčitou, 40 hodin týdně. Nastupující plat zaměstnance je 10 000 Kč + prémie za měsíc. Žalobce se žalovanou uzavřel [datum] smlouvu o pojištění odpovědnosti. Žalobce v době platnosti pojistné smlouvy sjednal se zákazníkem, u nějž prováděl objednávku montáže oken doobjednávku roletek, kterou zaznamenal na měřící list. Tento měřící list po návratu do zaměstnání předal technickému oddělení do výroby. Po vyrobení roletek zákazník tyto odmítl s tím, že je závazně neobjednal. Žalobce v písemném podání uvedl, že takto jednal zřejmě ve zbrklosti, neboť toho daného dne bylo mnoho, udělal tedy chybu. Ve své výpovědi pak poněkud rozporně uvedl, že nebyl informován, jak má se zakázkou naložit, vůbec tedy nevěděl, že něco udělal špatně, následně však již uvedl, že celou věc„ zvoral“ on, neboť dokument předal špatnému oddělení. Má za to, že je to tedy jeho pochybení, které si nedovede vysvětlit. Když se o věci zpětně dozvěděl byl překvapený a naštvaný. Soud dospěl k závěru, že ačkoliv žalobce nedoložil, že by byl ohledně předávání zakázek řádně proškolen, byl si po patnácti letech ve stejné práci vědom ustálené praxe, že zakázky přebírá obchodní oddělení, které následně jedná se zákazníkem a nelze je tedy zadat bez dalšího do výroby. Vyrobené roletky byly zcela nevyužitelné, neboť se jedná o výrobek na míru, který tedy není možno užít jinak než pro konkrétního objednatele. Zaměstnavatel tak od žalobce požadoval uhrazení ceny výrobku. Žalobce, který má se žalovanou uzavřeno pojištění odpovědnosti ohlásil vše jako pojistnou událost žalované, které odmítla plnit s odůvodněním, že se jednalo o škodu způsobenou buď úmyslně, popř. hrubou nedbalostí, jak je definována v článku 2 odst. Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu (VPP O 2008/02) s jejichž zněním byl žalobce před podpisem smlouvy seznámen a setrval na názoru, že na věc dopadá výluka z pojištění, kdy žalovaná nemusí pojistné hradit. Po právní stránce dospěl soud k těmto závěrům: § 4 Z.č. 262/2006 Sb. Zákoník