76 C 53/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 22 648 EUR s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že si u žalované objednala výrobu a dodání zboží (skleněné lahve s potiskem, objednávka [číslo]), které mělo být dodáno do konce září 2021. Žalobkyně uhradila za zboží cenu v celkové hodnotě 22 648 EUR, avšak zboží jí nebylo dodáno. S ohledem na porušení smlouvy, tak došlo ze strany žalobkyně k odstoupení od smlouvy dopisem ze dne [datum] a výzvě k vrácení uhrazeného plnění. Žalovaná toto neučinila, tak se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo. 2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že odstoupení od smlouvy odmítá, neboť si tuto možnost strany smluvního vztahu neujednaly a žalobkyně tak ani neučinila bez zbytečného odkladu. Namítala také neurčitost odstoupení od smlouvy a skutečnost, že dodání finálního zboží pro žalobkyni bylo opožděno z důvodu vyšší moci. Nadto mezi účastníky nebyl sjednán termín plnění, přičemž zboží (14 030 ks v hodnotě 2 992 EUR) bylo odesláno žalované dne [datum]. Zboží v hodnotě 19 656 EUR bylo dovezeno do ČR koncem února 2022 a žalobkyně si toto nepřevzala. Nakonec uvedla, že k uzavření smlouvy mezi stranami vůbec nedošlo, když smlouva neobsahovala podstatné náležitosti, přičemž k bezdůvodnému obohacení nemohlo dojít, když plnění je k vyzvednutí u žalované. 3. Žalobkyně k tomuto uvedla, že ke dni [datum], kdy došlo z její strany k odstoupení, trvalo také porušení smlouvy, tedy do tohoto dne nebylo zboží dodáno a žalobkyně tak měla právo od smlouvy odstoupit, přičemž odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu. K námitce vyšší moci uvedla, že samotné vyhlášení nouzového stavu neznamená, že nebyla schopna plnit své povinnosti, nadto nouzový stav byl vyhlášen ke dni [datum], přičemž v této době již byla žalovaná dva měsíce v prodlení. 4. Po provedení dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Žalobkyně si u žalované objednala výrobu a dodání skleněných lahví s potiskem, v rámci jednání ohledně zboží a jeho dodání sdělila žalovaná žalobkyni, že pravděpodobný termín realizace objednávky je konec září 2021, k tomuto termínu pak účastníci směřovali i v dalších konverzacích (emailová komunikace ze [datum], z [datum], z [datum], výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Žalovaná vystavila žalobkyni na objednané plnění fakturu č. 2021 znějící na 11 088 EUR, fakturu č. 2021 znějící na 8 568 EUR a fakturu č. 2021 znějící na 2 992 EUR, přičemž na tyto faktury žalobkyně plnila, o čemž mezi účastníky nebylo sporu (faktura č. 2021, 2021 a č. 2021, nesporná tvrzení účastníků). V emailu ze dne [datum] pak žalovaná uvedla, že je nutné uhradit zbytek ceny ve výši 6 910 EUR dle zálohové faktury č. 2021 s tím, že doba výroby je 6 týdnů od okamžiku obdržení platby (emailová komunikace z [datum]). Na začátku lednu vyzývala žalobkyně žalovanou k předání zboží (emailová komunikace ze [datum], z [datum]). V únoru 2022 sdělila žalovaná, že karanténní opatření v souvislosti s Covid skončí v České republice [datum] a následně [datum] sdělila žalobkyni, že v příštím týdnu začne organizovat a převážet zboží a bude informovat žalobkyni o termínech přeprav (emailová komunikace ze dne [datum] a z [datum]). S ohledem na to, že nedošlo ke sjednané dodávce objednaného a uhrazeného zboží, odstoupila žalobkyně dopisem ze dne [datum] od smlouvy a vyzvala žalovanou k úhradě uhrazeného plnění, přičemž žalovaná na odstoupení reagovala tak, že žalobkyně neodstoupila od smlouvy bez zbytečného odkladu, žalovaná tak s odstoupením nesouhlasila, nadto opoždění dodání zboží bylo zapříčiněno pandemií a žalovaná uvedla, že má v plánu zboží dodat do konce března 2022 (dopis ze dne [datum], dopis ze dne [datum]). S ohledem na to, že nebylo vráceno poskytnuté plnění, zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku (předžalobní upomínka ze dne [datum] s doručenkou). 5. Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy a vzhledem k tomu, že nemohly ve světle výše uvedených důkazů, přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, soud je v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje. 6. Po právní stránce soud posoudil právní jednání mezi účastníky dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“) a ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení pak ust. § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Dle ust. § 1958 občanského zákoníku:„ (1) Je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. (2) Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ 8. Dle ust. § 1977 občanského zákoníku:„ Poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.“ 9. Dle ust. § 1978 občanského zákoníku:„ (1) Zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky. (2) Oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil.“ 10. Dle ust. § 2001 občanského zákoníku:„ Od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.“ 11. Dle ust. § 2002 občanského zákoníku:„ (1) Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. (2) [příjmení] může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.“ 12. Dle ust. § 2003 občanského zákoníku:„ (1) Jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama změnit. (2) Mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany.“ 13. Dle ust. § 2004 odst. 1 občanského zákoníku:„ Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.“ 14. Dle ust. § 2086 odst. 1 občanského zákoníku:„ Smlouva o dodání věci, která má být teprve vyrobena, se posoudí jako kupní smlouva, ledaže se ten, komu má být věc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí.“ 15. Dle ust. § 2087 občanského zákoníku:„ Prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou.“ 16. Dle ust. § 2913 občanského zákoníku:„ (1) Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. (2) Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.“ 17. Dle ust. § 2991 občanského zákoníku:„ (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 18. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.” 19. Po zvážení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně vůči žalované je po právu. Soud má za prokázané, že mezi účastníky došlo k platnému právnímu jednání v podobě smlouvy o výrobě a dodání přesně specifikovaného zboží, přičemž má i za nepochybné, že účastníci si spolu sjednali termín dodání objednaného zboží do konce září 2021, tak plyne s emailové komunikace, kdy tento termín byl uveden přímo žalovanou. S ohledem na to, že