11 C 6/2024-39 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15.1.2024 žalobce tvrdí, že je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo evidenčního a pozemku parc. č. , hodnota, , ostatní plocha, jak jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném , adresa, na LV č. , hodnota, , pro obec , adresa, a k.ú. , adresa, . Ve vztahu k žalované se domáhá náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na právní zastoupení v souvislosti s nápravou nesprávného úředního postupu a dále poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřibrání žalobce v rozporu s § 109 písm. e) zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu jako účastníka stavebního řízení, vedeného u MěÚ , adresa, , odbor výstavby a územního plánování, sp. zn. , Anonymizováno, , v jehož rámci bylo dne 1. 7. 2019 vydáno rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, .2. Ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce dále podrobněji uvádí, že v září roku 2020 se žalobce z místního tisku dozvěděl, že město , adresa, opětovně plánuje přistoupit k realizaci stavebního záměru, konkrétně k výstavbě nové budovy, která by sloužila mj. i jako komunitní centrum a to konkrétně na pozemcích ve vlastnictví města , adresa, , parc. č. , hodnota, , zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k.ú. , adresa, , tj. na pozemcích, které přímo sousedí s pozemky ve vlastnictví žalobce. Po dřívějších zkušenostech a informacích získaných z médií proto žalobce čistě z procesní opatrnosti sepsal dne 10. 10. 2020 odvolání proti rozhodnutí, kterým měl být stavební záměr povolen, aniž by však v tu dobu nicméně věděl, zda bylo jakékoli rozhodnutí vůbec vydáno. Žalobce se posléze dne 4. 11. 2020 z opatrnosti obrátil i na , Anonymizováno, , přičemž ze sdělení č.j. , Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, , doručené dne 3. 2. 2021 se dozvěděl, že dne 1. 7. 2019 bylo vydáno , právnická osoba, - odborem výstavby a územního plánování rozhodnutí, č.j. , Anonymizováno, spis. , Anonymizováno, ze dne 1. 7. 2019, kterým došlo k povolení stavebního záměru města , adresa, . Žalobce v rámci předmětného řízení ovšem tentokrát vůbec nebyl zahrnut do okruhu účastníků stavebního řízení. Žalobce v rámci ochrany svých práv podal prostřednictvím svého právního zástupce dne 18. 2. 2021 odvolání opomenutého účastníka řízení. Odvolání žalobce bylo rozhodnutím , Anonymizováno, - odboru územního plánování a stavebního řádu, č.j. , Anonymizováno, ze dne 2. 7. 2021 zamítnuto jako opožděné. Žalobce se shora uvedeným rozhodnutím , Anonymizováno, o odvolání neztotožnil a podal proti němu dne 29. 7. 2021 správní žalobu ke , Anonymizováno, O správní žalobě žalobce bylo rozhodnuto rozsudkem , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , který byl žalobci doručen dne , datum, . Ačkoliv došlo k zamítnutí žaloby, bylo , Anonymizováno, konstatováno, že , adresa, - odbor výstavby a územního plánování se dopustil nesprávného úředního postupu, který spočíval v tom, že žalobce v rozporu se zákonem nepřibral jako účastníka řízení o povolení stavebního záměru. Tentýž závěr stran nesprávného úředního postupu , adresa, - odboru výstavby a územního plánování následně učinil i Nejvyšší správní soud ČR v rámci řízení o kasační stížnosti žalobce, kterou však taktéž rozsudkem, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , zamítl.3. Ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce uvádí, že ve snaze o nápravu nesprávného úředního postupu, blíže popsaného v této žalobě, vynaložil v rámci správního řízení (§ 10 odst. 1 z.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu dále jen „AT“) dle § 31 odst. 3 z.č. 82/1998 Sb. náklady na právní zastoupení advokáta ve výši 6.655,- Kč vč. DPH. V rámci řízení dle soudního řádu správního (§ 9 odst. 4 písm. d) AT) a dle § 31 odst. 3 z.č. 82/1998 Sb. vynaložil na právní zastoupení advokátem částku 15.004,- Kč vč. DPH. Dle § 13 odst. 4 AT je dále nezbytné připočítat i vynaloženou paušální náhradu nákladů ve výši 300,- Kč za každý poskytnutý úkon právní služby. V dané věci bylo žalobci poskytnuto 10 úkonů právní služby, tedy celková výše náhrady tak činí celkem částku 3.630,- Kč vč. DPH. Celkem tak žalobce žalobou nárokuje škodu ve výši 25 289 Kč.4. Před podáním této žaloby uplatnil žalobce v souladu s ust. § 14 odst. 1 z.č. 82/1998 Sb. svůj výše popsaný nárok u žalované. Stalo se tak konkrétně přiloženou žádostí ze dne 6. 4. 2023, doplněnou dne 17. 8. 2023.5. Žalovaná se podané žalobě brání, když ve svém vyjádření k žalobě zejména ve vztahu k nároku žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 300 000 Kč uvádí, že tento nárok považuje s ohledem na lhůtu dle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. za promlčený. Žalovaná uvádí, že správní řízení skončilo již dne 3.7.2019. V případě podání odvolání proti rozhodnutí opomenutého účastníka tedy roční odvolací lhůta započala dne 3.7.2019, a skončila dne 4.7.2020. U žalované byl nárok uplatněn však až dne 6.4.2023, žaloba byla podána dne 15.1.2024. Správní řád sice umožňuje zvrátit právní moc jednou vydaného rozhodnutí (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 134/2018-ze dne 16. března 2021, kde se NSS velmi podrobně vyjádřil k ustanovení § 84 odst. 1 z.č. 500/2004 Sb. a mj. uvedl, že správní řád umožňuje opomenutým účastníkům ve smyslu § 27 odst. 2 a 3 z.č. 500/2004 Sb. zvrátit právní moc vydaného rozhodnutí ještě po dobu 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděli, nejpozději však do jednoho roku od oznámení rozhodnutí poslednímu z (neopomenutých) účastníků). Zmeškání úkonu přitom nelze prominout. Poté již dostává přednost právní jistota ostatních účastníků a třetích osob, kteří postupovali s důvěrou ve vydané rozhodnutí, a opomenutí účastníci se s tímto stavem musejí smířit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 21/2017-83 ze dne 25.10.2017). Ústavní stížnost proti naposledy zmíněnému rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25.10.2017 Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 22.5.2018, sp. zn. I. ÚS 75/18, neboť správní soudy svá rozhodnutí odůvodnily logicky a srozumitelně. Ústavní soud zdůraznil, že objektivní lhůta jednoho roku je stanovena s ohledem na zajištění právní jistoty osob dotčených rozhodnutím, neboť není žádoucí, aby i po letech po vynesení rozhodnutí dotčené osoby stále neměly jistotu konečného rozhodnutí ve věci. Odvolání žalobce však bylo podáno až dne 18.2.2021, tedy sedm měsíců po uplynutí odvolací lhůty, kdy odvolací správní orgán dle § 92 odst. 1 správního řádu nemohl postupovat jinak, že zamítnout podané odvolání jako opožděné.6. K otázce náhrady škody za náklady právních služeb vynaložených žalobcem nesprávným úředním postupem žalovaná uvádí, že, že podle ustanovení § 79 odst. 3 z.č. 500/2004 Sb. pro správní řízení platí, nestanoví-li zákon jinak, že správní orgán nebo dotčený orgán a účastník si nese si své náklady. Podle tohoto ustanovení si náklady účastník, a to zejména pokud jsou to náklady na vypracování písemností v řízení, kterými účastník realizuje svá procesní práva v průběhu správního řízení, hradí sám. O náhradě nákladů řízení ve správním řízení soudním krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Kasační stížnost byla rozsudkem č, j, , spisová značka, ze dne , datum, zamítnuta a žalobci nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Žalobce se svými námitkami u NSS neuspěl a o náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. za použití § 120 téhož zákona, tj. žalobce ve věci neměl úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. S ohledem na výše uvedené pak nebyla splněna podmínka podle § 31 část věty první odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., neboť náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů. Žalovaná proto navrhuje ze všech uvedených důvodů žalobu v obou částech zamítnout.7. Mezi účastníky byl nesporný průběh správního řízení i soudního řízení soudního. Soud má tak na základě nesporných tvrzení a účastníky k důkazu předložených listin ve vztahu k průběhu správního řízení i soudního řízení správního za prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemku č. parc. , Anonymizováno, , na kterém má stavbu bez č. p., a pozemku č. parc. , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, , zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k.ú. , adresa, .8. K pozemku č. parc. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, 1 v k.ú. , adresa, bylo odborem výstavby a územního plánování , právnická osoba, , adresa, , pod č. j. , Anonymizováno, (sp. zn. , Anonymizováno, ze dne 1.7.2019 v